O jaké gesto konkrétně šlo?

Na mistrovství republiky v Třinci za nepříznivého počasí dopadl sedmnáctiletý mladík Jan Švec mimo doskočiště a zranil se. Zpočátku to vypadalo ošklivě, takže sanitka ho odvezla do nemocnice. Já jsem sice šampionát vyhrál, ale řekl jsem si, že zlatá medaile patří jemu. Myslel jsem si, že mu třeba psychicky pomůže k brzkému uzdravení. A tak druhý den jsme mu medaili s přítelkyní Jiřinou Ptáčníkovou do nemocnice odvezli.

Pokud jde o první měsíce letošního roku, tak jak probíhala vaše příprava na halovou sezonu?

Hned na prvním soustředění jsem si natrhl šlachu v kotníku, pět týdnů jsem měl běžecký výpadek, a tak jsem chtěl halovou sezonu vynechat. Trenér byl opačného názoru, a tak jsem začal hledat formu, ale byla to bída.

To byl také hlavní důvod, proč jste vynechal mistrovství světa v anglickém Birminghamu?

Byl to jeden z hlavních důvodů. Měl jsem sice splněný limit Mezinárodní atletické federace, ale chyběl mi limit stanovený Českým atletickým svazem. I kdyby se mi ho však podařilo splnit třeba na Pražské tyčce a necítil jsem se na mezinárodní scéně konkurenceschopný, tak jen kvůli účasti na šampionátu bych do Anglie nejel. Neúčast na tomto mistrovství světa mě nemrzí a naopak mě těší, že už se v pohodě mohu připravovat na letní sezonu.

Takže zdravotně jste už v pořádku?

Nemám žádné zdravotní problémy, příprava probíhá podle představ. Mám za sebou týden na horách, dva týdny na Kanárských ostrovech, teď budu tři týdny v Praze a potom se na stejnou dobu vrátím zase do Španělska.

S jakými záměry jste do jarního období vstoupil?

Co nejlíp se připravit na vrchol letošního roku, kterým je mistrovství Evropy v Berlíně. Zvolím asi menší počet závodů a budu se snažit načasovat vrcholnou formu až na šampionát.

Zmínil jste se také o své přítelkyni Jiřině Ptáčníkové. Jak se vede této nejlepší české skokance o tyči?

Nepamatuji si, že by v posledních třech letech byla tak zdravá, jako teď. V těchto dnech je v plné přípravě v daleké Africe.