Česká štafeta přepsala letos již podruhé národní rekord

ČTK ČTK
15. 6. 2019 14:05
Sprinteři Zdeněk Stromšík, Jan Veleba, Jan Jirka a Dominik Záleský překonali letos už podruhé český rekord ve štafetě na 4×100 metrů. Na mítinku v Ženevě zaběhli čas 38,62 sekundy. Svůj měsíc starý výkon z Jokohamy vylepšili o 15 setin.
Zdeněk Stromšík.
Zdeněk Stromšík. | Foto: ČTK

Do letošního roku přitom celé generace českých sprinterů marně útočily na výkon české štafety z olympijských her v Mnichově. V roce 1972 vybojovali Jaroslav Matoušek, Juraj Demeč, Jiří Kynos a Luděk Bohman pod pěti kruhy čtvrté místo výkonem 38,82. Do května šlo o nejstarší dosud platný český atletický rekord v mistrovské disciplíně.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 54 minutami

Parlamentní volby v Lotyšsku podle prvních odhadů vyhráli konzervativci

Parlamentní volby v Lotyšsku podle prvních odhadů vyhrála strana Jednota konzervativního premiéra Krišjánise Kariňše. Získala 22 procent hlasů, uvedla agentura Reuters s odkazem na lotyšské tiskové agentury LETA a televize LSM To, zda se ministerský předseda udrží u moci, ale bude záviset na výsledku potenciálních koaličních partnerů. Do parlamentu se patrně nedostala sociální demokracie, která měla v končícím volebním období nejsilnější poslanecký klub a opírala se o ruskou menšinu.

V lotyšském parlamentu, který má 100 členů, bude podle odhadů zastoupeno osm stran. Tři z nich se ale pohybují jen lehce nad minimální hranicí pěti procent získaných hlasů. S preferencemi kolem 11 procent skončila patrně na druhém místě Sjednocená kandidátka a na třetím místě koalice Zelených a zemědělců. Tyto dvě strany by podle agentury AFP mohly vytvořit vládní koalici s Jednotou.

Podle prvních odhadů zůstala před branami parlamentu proruská sociální demokracie. Odhady ji přisuzují 3,5 procenta preferencí. V končícím volebním období byla sice v opozici, měla však nejsilnější parlamentní klub a ve volbách v roce 2018 dostala zhruba pětinu hlasů.

Volby v malé pobaltské zemi, která má silnou ruskou menšinu, ovlivnila válka na Ukrajině a také růst cen energií a vysoká inflace. Před volbami prezident Egils Levits vyzval 1,5 milionu voličů, aby nedali svůj hlas proruským stranám.

Zdroj: ČTK
Další zprávy