reklama
 
 

Legendární "skok do 21. století" slaví 50 let. Beamonovi přinesl slávu, ale i vězení

16. 10. 2018 9:00
Pokus amerického dálkaře, jeden z nejslavnějších výkonů v dějinách atletiky, měřili na olympiádě v Mexiku přes půl hodiny.

Mexiko/Praha - Slávu i prokletí přinesl americkému dálkaři Robertu "Bobu" Beamonovi jeho první pokus v olympijské soutěži v Mexiku, kterým přesně před půl stoletím dolétl do vzdálenosti 890 centimetrů. Šokující světový rekord mu sice s přehledem zajistil olympijské zlato, ke svému fenomenálnímu výkonu se ale už nikdy nepřiblížil. "Skok do 21. století" nakonec do nového milénia nevydržel: v roce 1991 překonal Beamonův výkon o pět cm jeho krajan Mike Powell.

Atletické soutěže na OH 1968 v Mexiku přinesly smršť nových světových rekordů, také díky nově položenému tartanu či vysoké nadmořské výšce. V pátek 18. října se na Olympijském stadionu schylovalo k dešti, když se v 15 hodin 46 minut místního času rozběhl ke svému úvodnímu pokusu vytáhlý dálkař tmavé pleti s číslem 254.

Beamonovi skvěle vyšel rozběh, navíc měl štěstí i na podporu větru a po mohutném odrazu málem přeletěl celé doskočiště. Optické měřidlo, které se tehdy používalo, mělo limit 860 cm. Na předvedený veleskok ale nestačilo, a tak rozhodčí museli vzít zavděk ocelovým pásmem. Zhruba po půlhodině přeměřování se na světelné tabuli objevily číslice 890 a stadion vybuchl nadšením.

Mezitím se spustil déšť a Beamon začal zběsile poskakovat a líbat dráhu, než mu jeho výkon přepočetl krajan Ralph Boston. "Když mi Ralph řekl, že jsem skočil 29 stop, podlomily se mi nohy. Najednou ve mě nebyla žádná energie," vzpomínal na své první pocity Beamon. Světový rekord překonal o plných 55 centimetrů, během předchozích tří desetiletí se přitom změnil pouze o 22 cm.

Dvaadvacetiletý rodák z New Yorku sice patřil k největším favoritům olympijské soutěže, ale v kvalifikaci se po dvou přešlapech zachraňoval až závěrečným třetím pokusem. O den později však ostatní dokonale zaskočil již v úvodu soutěže, takže obhájce prvenství Davies ani nepostoupil do finále a úřadující světový rekordman Ter-Ovanesjan skončil bez medaile. Beamon sám ještě absolvoval druhý pokus, poté už dál neskákal.

Po olympiádě začala jeho hvězda rychle uvadat, zčásti i kvůli vysokému očekávání jeho okolí. "Chtějí po mně, abych skákal každý den 850 centimetrů, jenže já nejsem stroj, ale člověk," hájil se. Přesto se stále častěji stával terčem urážek a posměchu, a tak po dvou letech trápení raději předčasně ukončil kariéru.

Poté vystudoval sociologii na univerzitě Adelphi, kde zároveň působil v místním basketbalovém týmu. Vedle svého nového oboru začal organizovat sbírky pro postižené děti, byl ředitelem Olympijského muzea umění na Floridě a občas se objevil jako host na významném atletickém podniku. Když v roce 1991 překonal Powell jeho rekord, Beamon prohlásil: "Mrzí mě, že jsem neměl možnost svůj rekord aktivně hájit, ale zároveň jsem si oddechl, že už nejsem vězněm výkonu z roku 1968."

Nyní se věnuje designu oblečení a rád hraje na bicí. V kondici se v 72 letech udržuje tancem či běháním. "Je to dobré pro tělo, ale dost u toho funím," řekl se smíchem před pár lety v Ostravě, kde byl čestným hostem Zlaté tretry.

Podívejte se na video Beamonova legendárního skoku:

OH 1968: Bob Beamon - dálka 890 cm | Video: YouTube

autoři: ČTK, Sport | 16. 10. 2018 9:00

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama