reklama
 
 

Jsem žena, opakuje Semenyaová. Ale má výhodu. Uzná sport existenci třetího pohlaví?

10. 8. 2017
Caster Semenyaová prožívá podobné strasti, jaké znají vracející se dopingoví hříšníci. Jihoafrická běžkyně se ale na rozdíl od nich nikdy ničím neprovinila. Jen se narodila taková, jaká je.

Londýn - Od začátku své sportovní kariéry je Caster Semenyaová pod těžko představitelným tlakem. Je jiná, přitahuje pozornost, kritiku, pochyby i sprosté urážky. A čím dál častěji také lítost.

"Její situaci, to, s čím se musí vyrovnávat tolik let za sebou, to si nedokážeme představit. Je mi jí vlastně líto," řekla před pár dny v České televizi bývalá česká běžkyně Ludmila Formanová.

A když rychlým finišem v pondělním finále patnáctistovky na poslední chvíli uzmula světovou medaili mohutně povzbuzované domácí naději Lauře Muirové, čekal se na britských ostrovech další mediální hon na štvanou zvěř. To se ale tak úplně nestalo. Dokonce nechvalně známý britský bulvár Daily Mail přispěchal s nečekaně férovým a citlivým hodnocením situace: "Nechte už tu nešťastnou dívku být. Nechte ji závodit."

Šestadvacetiletá Jihoafričanka zažívá specifickou kariéru, kterou skutečně nelze k ničemu jinému vhodně přirovnat. Od svých devatenácti let, od vstupu do světa atletiky, od prvního triumfu čelí vlně podezření.

Zpochybňuje se její pohlaví. Oproti soupeřkám vyniká o poznání výraznější muskulaturou, její hlas je hluboký. Je hyperandrogenní. To znamená, že její tělo produkuje zvýšené množství testosteronu.

S tím stigmatem bojuje celých osm let. Zatím úspěšně. Zlomit se nenechala a dál závodí mezi nejlepšími ženami. V pondělí vyhrála v Londýně bronzovou medaili při svém premiérovém startu v běhu na 1500 metrů na velké akci. Ještě ji čeká oblíbenější osmistovka, kde bude největší favoritkou na zlato.

Po prvním medailovém úspěchu marně odbývala stále se opakující dotazy novinářů. Chtěla mluvit především o sportu, o běhu za cenným kovem, který po heroickém závěru ukončila střemhlavým pádem na povrch běžeckého okruhu olympijského stadionu. Ale prakticky jí to nebylo dopřáno.

"Nemám čas na nesmysly. Jsem atletka. Nevím, jak se rozhodnou, a neovlivním to. Bude to jen jejich rozhodnutí. Jak už jsem řekla, soustředím se víc na to být zdravá a soutěžit. Opravdu nemám na tohle čas," povídala smutně, byť měla být v tu chvíli především šťastná.

Léta opakuje to samé dokola. "Nerozumím tomu, když někdo říká, že mám výhodu. Vždyť jsem žena," prohlásila těsně před mistrovstvím světa. "Když jdu čůrat, čůrám jako žena. Nechápu, když někdo říká, že jsem muž, protože mám hluboký hlas. Vím sama nejlíp, že jsem žena, bez jakýchkoliv pochyb," dodala.

Faktem ale je, že podle testů z roku 2009 je Semenyaová hermafrodit. Má mužské i ženské pohlavní orgány.

Zvýšený výskyt mužských hormonů je tak problémem, kterého se jen tak nezbaví. A Mezinárodní atletická federace přivírat oči nehodlá. Podle vědeckého výzkumu, který proběhl mezi lety 2011 a 2013, má totiž Semenyaová oproti soupeřkám na osmistovce výhodu ve výši 1,8 procenta. Jiné výzkumy dokonce uvádějí vyšší zvýhodnění, 4,5 procenta.

Už po svém senzačním titulu na MS před osmi lety podstoupila sérii testů pohlaví, po kterých jí bylo dovoleno měřit své běžecké síly s dalšími ženami. V roce 2011 ale spatřilo světlo světa pravidlo stanovující pro ženské atletky limit deseti nanomolů testosteronu na litr krve.

Ten Semenyaová několikanásobně překročila. Naskytly se jí dvě možnosti. Nechat se operovat, nebo brát medikamenty, které hladinu mužských hormonů snižují. Zvolila tu méně radikální. Její výkonnost se ale vlivem hormonální terapie výrazně zhoršila.

Spásou pro Jihoafričanku, stříbrnou medailistku z olympiády v Londýně a zlatou z Ria, se pak stala jiná hyperandrogenní běžkyně, indická sprinterka Dutee Chandová. Po jejím protestu sportovní arbitráž účinnost pravidla pozastavila a stanovila atletické federaci dvouletý termín na dodání dalších důkazů o tom, jakou vlastně roli zvýšený testosteron hraje.

Vyhráno tak Semenyaová rozhodně nemá, její případ se bude dál řešit, nejspíš už v září tohoto roku. Ve hře je nejen návrat k práškům, ale i zákaz závodění. Ať už ale její případ dopadne jakkoli, má předurčeno stát se osobou, která stála u zrodu nové éry světového sportu.

Stále častěji totiž zaznívají hlasy o tom, že by atletika, potažmo i jiná sportovní odvětví měla uznat existenci takzvaného třetího pohlaví, stejně jako to již učinily některé státy, například Austrálie, Kanada nebo Malajsie. Letos ale tutéž variantu, takzvané "pohlaví 0", odmítl připustit francouzský Nejvyšší soud. Mimochodem v Německu je už čtyři roky možné nechat pohlaví v rodném listě nevyplněné.

Navíc se Semenyaová, která v roce 2015 uzavřela registrované partnerství se svou přítelkyní Violet Raseboyovou, pokusí vstoupit znovu do dějin i na ryze sportovním poli, zálusk si totiž dělá na nejstarší světový rekord legendární československé běžkyně Jarmily Kratochvílové.

Už ve čtvrtek večer svou aktuální formu předvede v rozbězích. Finále osmistovky je v Londýně na programu v neděli.

autor: Aleš Vávra | 10. 8. 2017

    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama