Jsem žena, opakuje Semenyaová. Ale má výhodu. Uzná sport existenci třetího pohlaví?

Aleš Vávra Aleš Vávra
10. 8. 2017 9:50
Caster Semenyaová prožívá podobné strasti, jaké znají vracející se dopingoví hříšníci. Jihoafrická běžkyně se ale na rozdíl od nich nikdy ničím neprovinila. Jen se narodila taková, jaká je.
Jihoafrická běžkyně Caster Semenyaová s první medailí z letošního MS
Jihoafrická běžkyně Caster Semenyaová s první medailí z letošního MS | Foto: Reuters

Londýn - Od začátku své sportovní kariéry je Caster Semenyaová pod těžko představitelným tlakem. Je jiná, přitahuje pozornost, kritiku, pochyby i sprosté urážky. A čím dál častěji také lítost.

"Její situaci, to, s čím se musí vyrovnávat tolik let za sebou, to si nedokážeme představit. Je mi jí vlastně líto," řekla před pár dny v České televizi bývalá česká běžkyně Ludmila Formanová.

A když rychlým finišem v pondělním finále patnáctistovky na poslední chvíli uzmula světovou medaili mohutně povzbuzované domácí naději Lauře Muirové, čekal se na britských ostrovech další mediální hon na štvanou zvěř. To se ale tak úplně nestalo. Dokonce nechvalně známý britský bulvár Daily Mail přispěchal s nečekaně férovým a citlivým hodnocením situace: "Nechte už tu nešťastnou dívku být. Nechte ji závodit."

Šestadvacetiletá Jihoafričanka zažívá specifickou kariéru, kterou skutečně nelze k ničemu jinému vhodně přirovnat. Od svých devatenácti let, od vstupu do světa atletiky, od prvního triumfu čelí vlně podezření.

Zpochybňuje se její pohlaví. Oproti soupeřkám vyniká o poznání výraznější muskulaturou, její hlas je hluboký. Je hyperandrogenní. To znamená, že její tělo produkuje zvýšené množství testosteronu.

S tím stigmatem bojuje celých osm let. Zatím úspěšně. Zlomit se nenechala a dál závodí mezi nejlepšími ženami. V pondělí vyhrála v Londýně bronzovou medaili při svém premiérovém startu v běhu na 1500 metrů na velké akci. Ještě ji čeká oblíbenější osmistovka, kde bude největší favoritkou na zlato.

Po prvním medailovém úspěchu marně odbývala stále se opakující dotazy novinářů. Chtěla mluvit především o sportu, o běhu za cenným kovem, který po heroickém závěru ukončila střemhlavým pádem na povrch běžeckého okruhu olympijského stadionu. Ale prakticky jí to nebylo dopřáno.

"Nemám čas na nesmysly. Jsem atletka. Nevím, jak se rozhodnou, a neovlivním to. Bude to jen jejich rozhodnutí. Jak už jsem řekla, soustředím se víc na to být zdravá a soutěžit. Opravdu nemám na tohle čas," povídala smutně, byť měla být v tu chvíli především šťastná.

Léta opakuje to samé dokola. "Nerozumím tomu, když někdo říká, že mám výhodu. Vždyť jsem žena," prohlásila těsně před mistrovstvím světa. "Když jdu čůrat, čůrám jako žena. Nechápu, když někdo říká, že jsem muž, protože mám hluboký hlas. Vím sama nejlíp, že jsem žena, bez jakýchkoliv pochyb," dodala.

Faktem ale je, že podle testů z roku 2009 je Semenyaová hermafrodit. Má mužské i ženské pohlavní orgány.

Zvýšený výskyt mužských hormonů je tak problémem, kterého se jen tak nezbaví. A Mezinárodní atletická federace přivírat oči nehodlá. Podle vědeckého výzkumu, který proběhl mezi lety 2011 a 2013, má totiž Semenyaová oproti soupeřkám na osmistovce výhodu ve výši 1,8 procenta. Jiné výzkumy dokonce uvádějí vyšší zvýhodnění, 4,5 procenta.

Už po svém senzačním titulu na MS před osmi lety podstoupila sérii testů pohlaví, po kterých jí bylo dovoleno měřit své běžecké síly s dalšími ženami. V roce 2011 ale spatřilo světlo světa pravidlo stanovující pro ženské atletky limit deseti nanomolů testosteronu na litr krve.

Ten Semenyaová několikanásobně překročila. Naskytly se jí dvě možnosti. Nechat se operovat, nebo brát medikamenty, které hladinu mužských hormonů snižují. Zvolila tu méně radikální. Její výkonnost se ale vlivem hormonální terapie výrazně zhoršila.

Spásou pro Jihoafričanku, stříbrnou medailistku z olympiády v Londýně a zlatou z Ria, se pak stala jiná hyperandrogenní běžkyně, indická sprinterka Dutee Chandová. Po jejím protestu sportovní arbitráž účinnost pravidla pozastavila a stanovila atletické federaci dvouletý termín na dodání dalších důkazů o tom, jakou vlastně roli zvýšený testosteron hraje.

Vyhráno tak Semenyaová rozhodně nemá, její případ se bude dál řešit, nejspíš už v září tohoto roku. Ve hře je nejen návrat k práškům, ale i zákaz závodění. Ať už ale její případ dopadne jakkoli, má předurčeno stát se osobou, která stála u zrodu nové éry světového sportu.

Stále častěji totiž zaznívají hlasy o tom, že by atletika, potažmo i jiná sportovní odvětví měla uznat existenci takzvaného třetího pohlaví, stejně jako to již učinily některé státy, například Austrálie, Kanada nebo Malajsie. Letos ale tutéž variantu, takzvané "pohlaví 0", odmítl připustit francouzský Nejvyšší soud. Mimochodem v Německu je už čtyři roky možné nechat pohlaví v rodném listě nevyplněné.

Navíc se Semenyaová, která v roce 2015 uzavřela registrované partnerství se svou přítelkyní Violet Raseboyovou, pokusí vstoupit znovu do dějin i na ryze sportovním poli, zálusk si totiž dělá na nejstarší světový rekord legendární československé běžkyně Jarmily Kratochvílové.

Už ve čtvrtek večer svou aktuální formu předvede v rozbězích. Finále osmistovky je v Londýně na programu v neděli.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 27 minutami

Zdražení energií dopadlo na lidi na přístrojích, rada pro ně žádá příspěvek

Prudký růst cen energií výrazně dopadl na lidi se zdravotními obtížemi a handicapem, kteří se neobejdou bez podpory přístrojů s vyšší spotřebou elektřiny. Výdaje se jim tak zvedly víc než ostatním. Týká se to více než 10 tisíc lidí. Řekl to předseda Národní rady osob se zdravotním postižením (NRZP) Václav Krása. Například dýchací přístroj podle údajů rady denně používá na 6000 osob. Další handicapovaní používají různé ventilátory či jiné aparáty s vyšší spotřebou.

"Dýchací přístroje mají příkon kolem 300 wattů. Člověk je používá denně třeba deset hodin. Za den jsou to tři kilowatty. To lidé platí navíc, bez toho ale nemohou být. Domníváme se, že mají tak enormní náklady na energie, že je potřeba jejich problém řešit," uvedl Krása. Podotkl, že řada handicapovaných žije z invalidního důchodu. "Jsou to většinou lidé, kteří mohou pracovat jen minimálně. Situace je pro ně tak velmi složitá," dodal šéf rady. O problému a jeho možném řešení chce jednat s ministrem práce Marianem Jurečkou (KDU-ČSL).

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

Soudcovská unie nesouhlasí se zmrazením platů, podpoří ty, kteří se budou bránit

Soudcovská unie ČR (SU) zásadně nesouhlasí s vládním návrhem na letošní zmrazení platů všech ústavních činitelů včetně soudců na loňské úrovni. Na čtvrtečním zasedání v Kroměříži se republiková rada unie shodla na tom, že podpoří soudce, kteří se budou za využití všech právních prostředků domáhat "oprávněných platových nároků" za tento rok. Unie státních zástupců (USZ) rovněž vzkázala, že civilní žaloby státních zástupců jsou reálnou variantou.

Novelu schválila sněmovna a ve čtvrtek umožnil její přijetí Senát, který využil ústavní možnosti nezabývat se návrhem. Norma míří k prezidentu Miloši Zemanovi, který avizoval, že ji podepíše.

"Soudcovská unie České republiky vyjadřuje hluboké zklamání nad přístupem vlády ČR, která na jedné straně deklaruje posilování demokratického právního státu a vlády práva, a v rozporu s tím ve vztahu k nezávislé soudní moci, navíc bez potřebného předchozího dialogu s ní, pokračuje v dlouholeté erozi materiálního zabezpečení soudců," uvedla Soudcovská unie v prohlášení.

Zmrazení platů se týká rovněž státních zástupců. "Unie státních zástupců lituje, že Senát Parlamentu ČR dnes nevyhověl návrhům dvou vlastních výborů - ústavně-právního a hospodářského - na zamítnutí zákona snižujícího platy státních zástupců a soudců," sdělil viceprezident USZ Ondřej Šťastný.

Výše platů politiků, soudců a státních zástupců se stanovuje z platové základny, která vychází z předloňské průměrné mzdy. Od ledna se platové základny politiků, soudců a žalobců zvedly o šest procent. Novela je má opět snížit. V případě politiků to bude z částky 89 155 korun na 84 060 korun. U soudců má klesnout ze 106 986 korun na 100 872 korun a u žalobců z 96 287,40 korun na 90 748,80 korun.

Vláda chce novelou ušetřit státu zhruba 600 milionů korun. Právě touto úsporou zdůvodnila potřebu zrychleného schvalování novely. Podle kritiků ani to není v souladu s ústavním pořádkem.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Europoslanci podpořili prodloužení mandátu českého člena Evropského účetního dvora Jana Gregora

Evropský parlament ve čtvrtek doporučil Radě EU prodloužení mandátu českého člena Evropského účetního dvora (EÚD) Jana Gregora o dalších šest let. Nynější mandát mu skončí 6. května, stanovisko europarlamentu není pro Radu závazné, ale zpravidla se jím řídí.

Poslanci Gregora podpořili 656 hlasy z celkem 705 možných. Plénum doporučilo také prodloužení mandátů lotyšského a slovinského člena účetního dvora. Naopak polský kandidát stejně jako v roce 2020 podporu nezískal, tehdy ho však Rada přesto jmenovala. Kandidáty do tohoto úřadu navrhují jednotlivé členské země, každá zde má svého zástupce.

Gregor před nástupem k EÚD v roce 2016 působil mimo jiné na pozici náměstka ministra financí České republiky, kde sestavoval český rozpočet. Ministrem byl tehdy Andrej Babiš.

Zdroj: ČTK
Další zprávy