Jak hodnotíte čtvrté místo tyčkaře Jana Kudličky?
Předvedl výborný výkon, potvrdil skvělou formu a zůstal jen těsně pod svým osobním rekordem. Zbývající tři tyčkaři byli prostě lepší. Byla to nádherná soutěž, v níž dosáhl velice cenného úspěchu. Nechybělo ani obrovské překvapení, o které se postaral domácí tyčkař více než nečekaným ziskem zlaté medaile skokem přes šest metrů.
Co byste řekla na adresu dalšího špičkového českého atleta – čtvrtkaře Pavla Masláka?
Už několikrát potvrdil, že patří do evropské špičky, ale svět mu, bohužel, utíká. V semifinále dosáhl svého letošního nejlepšího času, a přesto na postup do finále to nestačilo. Mám-li být upřímná, tak bych jeho účast v elitní osmičce považovala skoro za zázrak. V žádném případě však nezklamal, odvedl vše, na co mu síly stačily.
Co vám napověděly dva závody Hejnové a kvalifikace Špotákové?
Hejnová už v rozběhu naznačila, že do Ria přijela dobře připravená, což druhým nejlepším časem potvrdila i v semifinále. Bezproblémový postup do finále jí určitě pomohl i psychicky, protože po delší závodní přestávce neměla přehled o výkonnosti svých největších soupeřek. Pokud se nestane něco nepředvídaného, medaile by jí neměla uniknout. Pokud jde o Špotákovou, tak jsem čekala, že solidním výkonem se zařadí do bojů o některý z cenných kovů. Myslím si, že je na tom dobře, věří si a bude moc chtít dosáhnout zlatého olympijského hattricku.
Jak velkou šanci na přední umístění má v běhu na 1500 metrů halový mistr Evropy Jakub Holuša?
V rozběhu si správně pohlídal čelo závodu a vyhrál ho v nejlepším čase, což je velice slibné. Na této trati patří mezi nejlepší Evropany, a pokud neudělá nějakou taktickou chybu, věřím, že stejně úspěšný bude i v semifinále. Má na to, aby změřil síly i s nejlepšími světovými mílaři.
V jakém světle vidíte olympijský účet dálkaře Radima Jušky a tyčkařky Jiřiny Ptáčníkové?
Jušku potkala velká smůla, když mu k postupu do finále chyběl jediný centimetr. Ve vyrovnaném poli dálkařů je nutná osmimetrová jistota. Ve svých 23 letech však stále ještě sbírá cenné zkušenosti, které v budoucnu jistě využije. Ptáčníkové se letos nedaří, už na mistrovství Evropy to nebyla Jiřka, která ještě před dvěma roky na halovém mistrovství světa skončila druhá. Na jaře měla určité zdravotní problémy a v pořádku nebude zřejmě ani její psychika.
Čekala jste od někoho lepší výkon, než jakého dosáhl v Riu?
Od už zmíněné Ptáčníkové, dále od překážkáře Petra Svobody, kladivářky Kateřiny Šafránkové a hlavně od výškaře Jaroslava Báby.
Kdo si myslíte, že by mohl z atletů rozšířit současnou medailovou sbírku českých sportovců?
V každém případě Špotáková i Hejnová, dále z oštěpařů Vítězslav Veselý či Jakub Vadlejch a menší šanci dávám také Holušovi.
Která dosavadní bronzová medaile má podle vás zlatou hodnotu?
Určitě Radka Štěpánka z tenisového mixu. Dočkal se jí na svých třetích olympijských hrách a v 37 letech. Zasloužil si ji a moc mu ji také přeji. I pro něj má určitě obrovskou hodnotu, což prozradil nespoutanou radostí.
Existuje něco, co se vám zatím na letošní olympiádě nelíbilo?
Jsou to tři věci. Především nesportovní chování fanoušků při finále ve skoku o tyči, kdy na největšího francouzského soupeře jejich domácího miláčka bučeli. V porovnání s předchozími olympiádami je v některých sportech až zarážející malý divácký zájem, hlavně v tenisu. A vůbec se mi nelíbilo chování Hingisové, která prudkou ranou u sítě trefila do oka Hlaváčkovou. Místo aby se omluvila, tak se zajímala, jestli naše hráčka může čerpat čas na ošetření. Od tenistky takového formátu bych čekala jiný přístup.
