Byl letošní předolympijský program podle vašich představ?
V porovnání s loňským rokem byl lepší, ale zároveň měl dost daleko k našemu původnímu volejbalovému životu. Řadu let jsme skoro každý týden hrály na různých turnajích a letos jich bylo celkem jen pět. Náš čas vyplňovaly při neustálých změnách jen tréninky, což bylo hlavně psychicky náročné. Spokojenost se střídala se zklamáním, často to bylo ve všem nahoru - dolů.
Co vám účast na zmíněných turnajích prozradila?
Především jsme si potvrdily, že stále jsme schopné bojovat vyrovnané zápasy i se špičkovými týmy. Zároveň jsme však musely vzít na vědomí, že za poslední dva roky se hned v několika zemích začalo hlásit o své slovo hladové mládí. Plážový volejbal je ve světě stále víc populární, jde rychle kupředu, takže musíme vynaložit maximální množství energie, abychom i zatím málo známé soupeřky porážely.
Jaký systém olympijského turnaje vás čeká?
V šesti skupinách po čtyřech dvojicích se bude hrát systémem každý s každým. Dva nejlepší z každé skupiny a čtyři nejlepší ze třetích míst pak postoupí do play off. Z každé země se turnaje mohou zúčastnit dvě dvojice a už dnes je jasné, že při velké vyrovnanosti lze očekávat velké bitvy už v základních skupinách.
Považujete los vaší skupiny pro vás za přijatelný?
Domácí Japonky jsme zatím pokaždé porazily, ale to neznamená, že to bude snadný soupeř. Se Švýcarkami jsme poslední dva zápasy prohrály a s německou dvojicí jsme zatím hrály jen jednou a těsné nás porazila. Chceme najít cestu do vyřazovací fáze, což znamená Japonky porazit a zbývající dva týmy potrápit.
Ze zápasů s Japonkami máte tedy pozitivní zkušenosti?
Jsou sice malé vzrůstem, zato jsou běhavé, a proto se s nimi nesmíme pouštět do velkých výměn. Budou určitě kousat, ale bez pomoci diváků, což je při současných bezpečnostních opatřeních asi jediná naše výhoda (smích). Přitom právě toto utkání, v kterém 24. července do turnaje vstoupíme, může být pro naše další působení na olympiádě rozhodující.
Švýcarky i Němky jsou tedy v této skupině favoritkami?
Určitě! Švýcarská dvojice hraje spolu už několik let, jsou sehrané a produkují hezký volejbal. V německé dvojici je jedničkou zkušená Ludwigová zlatá volejbalistka z poslední olympiády v Riu. Je to ostřílená dvojice, která má za sebou řadu výborných výsledků. Pokud budeme chtít uspět, musíme předvést to nejlepší, co umíme a sáhnout si až na dno svých sil.
Lze říci, že na Japonsko jako takové se těšíte?
Byla jsem tam jen jednou, takže zkušenosti na rozdávání nemám. Mohu však říci, že se mi tam líbí. Japonci jsou slušní, ochotní, čistotní. Navíc budeme bydlet v zátoce, pouhých 20 minut od olympijské vesnice, zatímco v Riu musely cestovat hodinu autobusem. Obavy nemám ani s časovým posunem, který jsem bez problémů zvládla v Číně, Mexiku i ve Spojených státech.
To jsou pozitiva, ale co naopak moc příjemné asi nebude?
Především teplota kolem 40 stupňů, takže bude velký rozdíl hrát v poledne, nebo v 11 hodin večer. Nadšené samozřejmě nejsme s neúčastí fanoušků, tedy s prázdnými tribunami, takže bude chybět potřebná atmosféra. Když si vzpomenu na Rio, tak přišlo na naše zápasy až přes sedm tisíc diváků. A v neposlední řadě to jsou přísná nařízení, které nám dovolí zřejmě jen pobyt na pokojích. Čekají nás dva týdny v bublině, což však pro nás nebude žádná novinka. Víme, do čeho jdeme a volný čas si vyplníme hlavně četbou a třeba i televizí. A třikrát denně snad budeme moci jít se najíst (smích).
A jaký je váš současný zdravotní stav?
Po několika různých bolístkách jsem v pohodě, připravena podat kvalitní výkon a s pomocí Barbory Hermannové dosáhnout lepšího umístění než jakým bylo 17. místo v Riu.
