Praha, Montreal  - Když v padesátém kole nedělní Velké ceny Kanady formule 1 zajel Lewis Hamilton do boxů, zdálo se, že všechno hraje do rukou Fernanda Alonsa. Jenže Ferrari propadlo z taktiky. Místo, aby si Španěl potom také zajel pro nové gumy, riskoval jízdu na jednu zastávku. A to byla chyba.

„Byl v závodě jeden moment, ve kterém kdyby jel Alonso pro nové směsi, měl šanci vyhrát,“ přiznal Sam Michael, sportovní ředitel McLarenu.

Vražedný kanadský koktejl

Okruh v Montrealu totiž patří mezi ty, které jsou na gumy jako ras. Velká rychlost, řada extrémních brzdných zón. K tomu navíc opotřebovaný asfalt ulic, které jinak slouží jako obyčejné silnice.  Kombinace brzdění a ostré trakce při výjezdu z pomalých zatáček je vražedná především pro obutí na zadní nápravě.

Velkou cenu Kanady jsme živě sledovali ZDE

O tom, že to bude náročné, musel všechny aktéry montrealské rulety přesvědčit už loňský ročník Velké ceny Kanady. Tehdy Jenson Button udělal vítězný předjížděcí manévr v posledním kole, protože Vettel byl rád, když svůj Red Bull udržel na silnici.

Do Montrealu přivezli inženýři Pirelli dvě nejměkčí směsí, jaké mají letos k dispozici. I když mezi superměkkou a měkkou nebyl v tréninku až takový rozdíl v čase na jedno kolo, v samotném závodě to bylo výraznější.

Svoji roli sehrálo úmorné vedro, kdy se teplota asfaltu šplhala až k padesátce. V takových podmínkách bylo šetrné zacházení s vozem ještě důležitější, než obvykle. I když se o Hamiltonovi říká, že neumí jet opatrně, v Kanadě mu tu nějakým způsobem jde dobře.

Dvě vteřiny na kolo a Hamilton byl zase první

Pilot McLarenu absolvoval o jednu zastávku v boxech víc než druhý Romain Grosjean a třetí Sergio Pérez, přesto mu to stačilo. Nové pneumatiky byly totiž v závěru až o dvě vteřiny na kolo rychlejší než konkurence. To Britovi stačilo na hladké smazání náskoku v té chvíli vedoucího Alonsa i druhého Vettela.

Pro Ferrari se kanadský závod proměnil v malé Waterloo. Místo vítězství se jednička týmu propadala a jen šachovnicový prapor zachránil Španělovi páté místo. 51 kol na jedněch měkkých gumách (nejvíc ze všech) bylo prostě moc. Na konci Alonso nevěděl, jestli pilotuje jeden z nejrychlejších závodních strojů planety, nebo plachetnici zmítnou přílivem.

Přitom Grosjean vsadil na obdobný postup, tedy start na superměkkých gumách a jejich výměnu za měkké (každý pilot musí v „suchém“ závodě obou obě vybrané směsi). Jenže Lotus povolal svého svěřence do depa o dvě kola dřív než Ferrari. V celkovém hodnocení to znamenalo rozdíl tří pozic a osmi bodů v tabulce.

O tom, jak je hra s pneumatikami šalebná, se názorně přesvědčil Vettel. Nečekaně zajel sedm okruhů před koncem do depa. Všichni si mysleli, že tak vzdal šance na slušný výsledek. Jenže co se nestalo? Čerstvé pneumatiky vynesly obhájce titulu před Alonso, kterého po celou Grand Prix marně stíhal.

Inženýři od Pirelli nám připravili pořádnou zábavu. A to není zdaleka konec, tato sezona čítá ještě třináct dílů. Pokud by pokračovala tendence „co závod, to jiný vítěz“, dočkají se letos šokující triumfu i týmy Sauber, Toro Rosso nebo Caterham. Nevěříte? A kdo by ještě měsíce tipoval, že Pastor Maldonado se stane první venezuelským vítězem Velké ceny formule 1…

Pneumatiková strategie nejlepších jezdců závodu v Montrealu