K navigování se Jindřiška Žáková, která nyní dělá spolujezdkyni talentovanému Eriku Caisovi, dostala vlastně náhodou. Kamarád jejího spolužáka ze školy jezdil rallye a ona si to chtěla vyzkoušet.
"Hned na začátku jsme bourali, takže jsem z toho nic neměla. Ale očividně mě to neodradilo a chtěla jsem do auta usednout zase. No a vidíte, zůstala jsem u toho doteď," řekla s úsměvem v exkluzivním rozhovoru pro on-line deník Aktuálně.cz.
Řízení soutěžního auta ji však vůbec neláká. "V našem současném autě bych asi při sešlápnutí spojky zajela hluboko do sedačky, protože je napevno přimontovaná. Radši do toho kecám, než abych řídila," prohodila se smíchem sympatická navigátorka.
Místo naštvání beznaděj
Úsměv na tváři 29leté navigátorce vydržel i téměř po celou Barum rallye, když Cais bojoval o senzační triumf. Jenže v úplně posledním rychlostním testu přišla chyba, vůz vyjel mimo trať a bylo po nadějích.
"Havárie to nebyla nijak vážná. Jen jsme měli smůlu v tom, že jsme trefili zadním kolem nějakou betonovou výpust a tím ho vylomili. Kdyby tam beton nebyl, tak stačilo auto postavit zpět na kola a pokračovat dál. Ale na kdyby se bohužel nehraje," filozofuje Jihočeška, jejímž zaměstnáním je pozice administrátorky pohledávek. "Skloubit závodění, práci a soukromý život je fuška, ale dá se to."
O sedm let mladší jezdec se po havárii začal okamžitě omlouvat, ale Žáková prý nebyla ani chviličku naštvaná.
"Spíš to byl pocit bezmoci, že jsme přišli o tak veliký úspěch a nejde to nijak vrátit. Rozhodně mu to nebudu mít nikdy za zlé, protože jsem si celý závod maximálně užila, a to hlavně díky němu a celému týmu. Sama jsem přemýšlela, co jsem mohla udělat jinak, aby se to nestalo, ale asi to tak mělo být. Věřím, že nás tahle situace ještě více spojila a do dalších závodů posílila," uvedla členka posádky, která byla tváří propagace jubilejního padesátého ročníku Barum rallye.
I když neviděla cíl, dokázala si kopilotka během hektické soutěže užít ten pocit vést v prestižním podniku mistrovství Evropy. "Samozřejmě jsem se primárně soustředila na práci spolujezdce a snažila se nerozptylovat. Částečně jsem tomu asi ani sama nedokázala uvěřit, že vedeme. Ale tím, jak za námi všichni chodili a fandili, se to stávalo skutečnější," uvedla.
Rozpis ve dvou jazycích
Navigátorka je vlastně takovou manažerkou posádky, protože k jejím povinnostem zdaleka nepatří jen "čtení not", které si během najíždění trati nadiktuje jezdec.
"Navigování vidí každý. Důležité jsou přejezdy mezi měřenými rychlostními zkouškami. Tam hlídám, aby jezdec nezabloudil a zda jedeme přesně podle itineráře na silnicích určených pořadatelem. Tam nesmíme překračovat maximální povolenou rychlost. Za to jsou pak pokuty od pořadatelů i policie. Počítám i časy ve výkazech, abychom byli včas v časových kontrolách."
Práce Žákové ale začíná už dlouho před startem soutěže. Právě na ní je plánování seznamovacích jízd a musí prostudovat všechna pravidla a nařízení od pořadatele.
K povinnosti spolujezdce patří i výměna kola při defektu. "S Erikem to zvládáme přibližně za minutu a půl," přiznává, že ji s těžkým kolem pomáhá jezdec.
Sympatická kopilotka absolvovala rallye po boku celé plejády pilotů včetně jedné ženy, Barbory Holické. "Rozdíl byl vidět v tom, že jako žena má větší pud sebezáchovy. Nedovolí si tak podržet tu zatáčku jako chlap," vidí rozdíl mezi rallyovými piloty a pilotkami.
V roce 2012 se v autě na Rallye Agropa potkala dokonce s cizincem. Ale Francouz Dominique Laurent jezdí dlouhé roky do Česka, takže jazyková bariéra nehrozila. "Rozpis jsme měli napůl česky a napůl francouzsky. Zatáčky jsme měli česky, ale zkratky typu horizont jsme měli francouzsky," vzpomínala Žáková.
