Snad žádný konec kariéry (i když v případě Abrahama ještě není řečeno definitivní "Dost!") nevyvolal v poslední době u českých milovníků sportu tak rozporuplné reakce.
29letý jezdec je na jednu stranu oceňován za to, jak dlouho se dokázal držet mezi elitou. Na stranu druhou očerňován, že jen padal a v MotoGP nezajel nikdy žádný kloudný výsledek.
Talent, nebo peníze?
Gaučoví experti švihají sem a tem dnes už v podstatě nadávkou "Padaja". Tu si Abraham vykoledoval zkomolením své přezdívky "Abaja" po sérii pádů a následných zranění. Nechybí ani nefalšovaná radost, že jméno brněnského rodáka zmizí definitivně ze startovní listiny MotoGP. "Talentovanější jezdci se stejným finančním zázemím by to určitě dotáhli dál," říkají.
Tito "hejtři" mají svoji část pravdy. Abraham padal víc, než bylo zdrávo. Však také kvůli zdravotním problémům přišel v součtu skoro o celé dvě sezony. A co se výsledků týče, od triumfu v závodě Moto2 ve Valencii před devíti lety byl všeho všudy třikrát sedmý. V posledních letech to byl boj o to, dostat se vůbec do bodované patnáctky.
Navíc tu byly ještě nejasnosti kolem dotací na českou Grand Prix, která se koná na Automotodromu Brno vlastněném jeho otcem Karlem Abrahamem starším. To všechno dělalo už roky zlou krev. Jeho synovi navíc doma na popularitě nepřidalo, když ve Velké ceně České republiky pravidelně padal a na stupních vítězů se místo něj postavil v roce 2007 Lukáš Pešek či loni Jakub Kornfeil.
To všechno jsou pádné argumenty. Jenže jak už to v životě bývá, je tu ještě jiný úhel pohledu.
Zkušenosti k nezaplacení
Abraham dokázal v MotoGP vydržet osm sezon. A to opravdu není důkaz o tom, že šlo jen a jen o "protekčního spratka". Po konci vlastního týmu a roční stáži v superbicích už mnozí dělali nad jeho kariérou v elitním seriálu kříž. Jenže právě "Abajovy" zkušenosti byly tím důvodem, proč si pro sezonu 2017 z řady nabídek vybral Jorge Martinez právě českého jezdce.
Ono se to nezdá, ale najít solidního motorkáře, který si se strojem MotoGP poradí, není jen tak. Stačí se jen podívat do historie, jak dopadli mnohem renomovanější Abrahamovi soupeři. Jen pro osvěžení paměti, český závodník odjel v královské třídě celkem 122 Velkých cen.
Mistr světa superbiků Ben Spies měl k dispozici dokonce tovární Yamahu, ale v MS odjel jen tři sezony a nějaké drobné, celkem 55 závodů. Jeden z předešlých šampionů WSBK, Brit James Toseland, vydržel na satelitní Yamaze dva roky a bez umístění na stupních vítězů se pokorně vrátil do světa superbiků po 34 Grand Prix.
Typický placený jezdec, nevýrazný Belgičan Xavier Simeon, se ohřál ve světovém šampionátu jen loni - 17 startů. Za Hafizhem Syahrinem z Malajsie stojí téměř bezedná pokladnice ropné společnosti Petronas. Jenže ani ta mu po dvou letech a 37 startech bez umístnění v top 10 neudržela místo v MotoGP a příští rok pošupajdí zpátky do Moto2.
Češi v MotoGP lepší Němců
Snad jen s výjimkou prvních dvou let a Ducati Abraham neměl k dispozici tu úplně nejlepší motorku. Ve chvíli, kdy máte jen na továrních strojích a motorkách od prvořadých satelitních týmů dobrých 12-16 jezdců, tak se na stroji o dva roky starším o body bojuje hodně těžko. Loni ještě mohl spoléhat na mizerné výsledky KTM a Aprilie, ale i tyto značky se letos pochlapily.
Ten, kdo Abrahama pracovně potkával od začátku jeho kariéry ve světovém šampionátu, mohl rok od roku sledovat, jak jeho osobnost zraje. Od puberťáka, který se s Aleisem Espargarem "žďuchnul" na závodní trati, za což dostal pokutu 3000 dolarů, po mladého muže pečlivě vážícího každé slovo.
Je dobré si připomenout také fakt, že díky Karlu Abrahamovi (a roku 2013 i Lukáši Peškovi) se Česko může pyšnit lepší aktivní historií v MotoGP než taková motoristická velmoc, jako je Německo. S výjimkou roku 2016 byli Češi mezi elitou přítomni jako stálí jezdci od ročníku 2011 a mají na svém kontě dohromady 140 Grand Prix.
Němci sice neměli žádnou roční pauzu, přesto duo Stefan Bradl a Jonas Folger nasbíralo od sezony 2012 dohromady jen 108 startů. První jmenovaný poslední dva roky jen zaskakuje za zraněné tovární jezdce a ten druhý závodil pouze v sezoně 2017, pak ho vyřadil dědičný Gilbertův syndrom.
Ať už to s Abrahamovým závoděním dopadne jakkoliv, už nikdo mu neodpáře, že se jako třetí Čech postavil na nejvyšší stupínek závodu mistrovství světa. Ano, mohla to být ještě bohatší a úspěšnější kariéra, ale díky i za tyto výsledky. Už jen proto, že bůh ví, kdy zase budeme moci sledovat v MotoGP pilota s českou vlaječkou před jménem.
