Sterilní formule 1 ničí hrdiny bez bázně a hany. Je lepší delirium slov, nebo bourající Maldonado?

Radek Vičík Radek Vičík
1. 11. 2016 6:00
Rekové nedávné historie formule 1 by se v dnešním světě Grand Prix asi hodně divili, za svůj odvážný styl by dostávali jeden trest za druhým. Fanoušci nechtějí smrt, jenže závody je musí bavit. Sterilní hybridy přinášejí potěšení jen občas a jezdci jsou jak kytičky ze skleníku.
Formule 1 dnes baví hlavní skalní fanoušky, ti ostatní se slzou v oku vzpomínají na hrdiny minulosti.
Formule 1 dnes baví hlavní skalní fanoušky, ti ostatní se slzou v oku vzpomínají na hrdiny minulosti. | Foto: Reuters

Praha, Mexico City – Člověk je bytost věčně nespokojená, takže už odnepaměti se vzpomíná na "staré dobré časy", kdy byl sníh bělejší, do úst létali pečení holubi a lidi na sebe byli tak nějak hodnější. Podobné nářky se stále víc ozývají také od fanoušků formule 1. Jenže ti mají pohříchu v mnohém pravdu.

Úzkostlivý strach vedení seriálu z toho, že by se opakovala tragédie Julese Bianchiho, vede k postupné sterilizaci sportu. Tradiční kačírek podél trati nahrazují asfaltové únikové zóny zvící velikosti malého letiště. Nové trati jsou vesměs nudné s pár místy na předjíždění a ty prověřené procházejí likvidační kúrou à la Hockenheim, který se z náročné zkoušky jezdců a techniky proměnil v jednu velkou motokárovou dráhu.

A co vadí jury nejvíc, je jakýkoliv náznak kontaktu. Jasně, křehké závěsy formule 1 potřebují určité hájení a nikdy nepřipustí jízdu dveře na dveře jako u "plechovek", tedy cestovních či sportovních vozů. Jenže trestat i to, kdy ve férovém souboji dojde k drobnému ťukanci bez následků pro soupeře, to už hraničí s paranoiou.

Jak by asi ředitelství závodu reagovalo na kouzelný manévr Nelsona Piqueta seniora, jenž před 30 lety takhle předjel na Hungaroringu Ayrtona Sennu?

Nebo ještě hůř, kolik desítek míst na startovním roštu by ztratili Gilles Villeneuve a René Arnoux za – podle názoru mnohých – nejlepší souboj historie F1, kterým roku 1979 okořenili GP Francie?

Pěstování závodníků jako kytiček ve skleníku totiž vede k něčemu úplně jinému. Každý tvrdší kontakt okamžitě považují za útok na svoji osobu a žádají exemplární texty.

Čerstvým příkladem, jak daleko může tímto směrem pokročit pilota psýcha, je mexická rádiová komunikace Sebastiana Vettela s boxy Ferrari. Pokud by si v neděli dal divák u televize závazek, že si za každou jeho stížnost dá jednoho panáka, i protřelý alkoholik by se brzy ocitl v deliriu.

Oni vůbec mistři světa mají takovou tendenci plakat nad rozlitým mlékem. Vzpomeňme si na nekonečné výtky Fernanda Alonsa na kvalitu vozů McLaren a jejich agregátů Honda nebo občasné stesky úřadujícího šampiona Lewise Hamiltona. Tedy toho 31letého Brita, který žije v bludu, že na F1 se stovky milionů lidí po celém světě dívají jen kvůli němu.

Díky přírodě aspoň za nezkrotné mládí Maxe Verstappena, byť je za něj "po zásluze" trestán. Jestli ono nakonec největší ztrátou před začátkem letošní sezony nebyl odchod "pana Bouračky" Pastora Maldonada. Ten aspoň nikdy nezklamal...

 

Právě se děje

před 1 minutou

Filmy z přehlídky Tady Vary vidělo přes 36 tisíc diváků

Přehlídku filmů Tady Vary, kterou v termínu zrušeného karlovarského festivalu uspořádali jeho pořadatelé, navštívilo 36 645 diváků. Loni bylo na devítidenní akci prodáno 139 271 vstupenek. Letošní přehlídka, která kvůli koronaviru nahradila tradiční festival s účastí zahraničních tvůrců, se uskutečnila v 96 kinech a zahrnovala 16 titulů, s nimiž se původně počítalo pro festival. Na podzim pořadatelé plánují uspořádat nesoutěžní přehlídku v Karlových Varech. Příští řádný ročník festivalu by se pak měl uskutečnit 2. až 10. července 2021. Největším divácký zájem na akci Tady Vary provázel domácího zástupce v přehlídce, hudební dokument režiséra Šimona Šafránka Meky, věnovaný zpěváku a muzikantovi Miroslavu Žbirkovi.

Zdroj: ČTK
Další zprávy