reklama
 
 

Sterilní formule 1 ničí hrdiny bez bázně a hany. Je lepší delirium slov, nebo bourající Maldonado?

1. 11. 2016 6:00
Rekové nedávné historie formule 1 by se v dnešním světě Grand Prix asi hodně divili, za svůj odvážný styl by dostávali jeden trest za druhým. Fanoušci nechtějí smrt, jenže závody je musí bavit. Sterilní hybridy přinášejí potěšení jen občas a jezdci jsou jak kytičky ze skleníku.

Praha, Mexico City – Člověk je bytost věčně nespokojená, takže už odnepaměti se vzpomíná na "staré dobré časy", kdy byl sníh bělejší, do úst létali pečení holubi a lidi na sebe byli tak nějak hodnější. Podobné nářky se stále víc ozývají také od fanoušků formule 1. Jenže ti mají pohříchu v mnohém pravdu.

Úzkostlivý strach vedení seriálu z toho, že by se opakovala tragédie Julese Bianchiho, vede k postupné sterilizaci sportu. Tradiční kačírek podél trati nahrazují asfaltové únikové zóny zvící velikosti malého letiště. Nové trati jsou vesměs nudné s pár místy na předjíždění a ty prověřené procházejí likvidační kúrou à la Hockenheim, který se z náročné zkoušky jezdců a techniky proměnil v jednu velkou motokárovou dráhu.

A co vadí jury nejvíc, je jakýkoliv náznak kontaktu. Jasně, křehké závěsy formule 1 potřebují určité hájení a nikdy nepřipustí jízdu dveře na dveře jako u "plechovek", tedy cestovních či sportovních vozů. Jenže trestat i to, kdy ve férovém souboji dojde k drobnému ťukanci bez následků pro soupeře, to už hraničí s paranoiou.

Jak by asi ředitelství závodu reagovalo na kouzelný manévr Nelsona Piqueta seniora, jenž před 30 lety takhle předjel na Hungaroringu Ayrtona Sennu?

This was Nelson Piquet vs Ayrton Senna at Hungary in 1986... Can you imagine if Vettel was in that Lotus?

Zveřejnil(a) Motorsports History dne 31. Říjen 2016

Nebo ještě hůř, kolik desítek míst na startovním roštu by ztratili Gilles Villeneuve a René Arnoux za – podle názoru mnohých – nejlepší souboj historie F1, kterým roku 1979 okořenili GP Francie?

Pěstování závodníků jako kytiček ve skleníku totiž vede k něčemu úplně jinému. Každý tvrdší kontakt okamžitě považují za útok na svoji osobu a žádají exemplární texty.

Čerstvým příkladem, jak daleko může tímto směrem pokročit pilota psýcha, je mexická rádiová komunikace Sebastiana Vettela s boxy Ferrari. Pokud by si v neděli dal divák u televize závazek, že si za každou jeho stížnost dá jednoho panáka, i protřelý alkoholik by se brzy ocitl v deliriu.

Oni vůbec mistři světa mají takovou tendenci plakat nad rozlitým mlékem. Vzpomeňme si na nekonečné výtky Fernanda Alonsa na kvalitu vozů McLaren a jejich agregátů Honda nebo občasné stesky úřadujícího šampiona Lewise Hamiltona. Tedy toho 31letého Brita, který žije v bludu, že na F1 se stovky milionů lidí po celém světě dívají jen kvůli němu.

Díky přírodě aspoň za nezkrotné mládí Maxe Verstappena, byť je za něj "po zásluze" trestán. Jestli ono nakonec největší ztrátou před začátkem letošní sezony nebyl odchod "pana Bouračky" Pastora Maldonada. Ten aspoň nikdy nezklamal...

autor: Radek Vičík | 1. 11. 2016 6:00

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama