Tatry byly na Dakaru jak na houpačce, Macík dojel na prasklé pneumatice až do roztrhání

Radek Vičík Radek Vičík
13. 1. 2017 10:01
Desátá etapa byla z českého pohledu na letošním Dakaru nejpovedenější, přesto pro Martina Kolomého znamenala konec nadějí na slušný výsledek v cíli.
Martin Kolomý ztratil v desáté etapě opravou chlazení dlouhé hodiny.
Martin Kolomý ztratil v desáté etapě opravou chlazení dlouhé hodiny. | Foto: Buggyra

San Juan - Pro tým Buggyra byla včerejší desátá etapa Rallye Dakar jako na houpačce. Zatímco Aleš Loprais zajel pátým místem nejlepší český výsledek dne, naděje Martina Kolomého na celkový úspěch v soutěži zhatila téměř čtyřhodinová oprava Tatry.

Zase to prokleté servo

Ani Lopraisovi nevycházelo všechno podle představ. Se všemi nástrahami se ovšem popral na výbornou a byl z toho nakonec nejen pátý nejrychlejší čas, ale hlavně konečně průnik do první desítky průběžného pořadí letošního Dakaru.

"Začátek byl super, naprosto ideální pro podvozek Tatra. Chtěl jsem to dnes dojet na pódiovém umístění, což se dařilo, ale pak co čert nechtěl, přišel opět problém se servem. Tentokrát nám kámen ustřelil hadici a museli jsme dvanáct až patnáct minut spravovat," uvedl Loprais, jenž měl v předchozích etapách téměř nekonečné trable se servo pumpou.

Zadržené ložisko stálo moře času

Jeho týmový kolega Kolomý moc důvodů k optimismu neměl. Se svými kolegy z kabiny musel téměř čtyři hodiny opravovat chlazení motoru.

"Ze začátku nám to hodně vyhovovalo, ale pak se nám zastavilo auto. Měli jsme problém se zadřeným ložiskem šponováku řemenice. Odstavilo nás to na dlouho, protože jsme museli vyměnit ložiska a stáli jsme skoro čtyři hodiny, než se to zchladilo a dali jsme to dohromady," přiblížil bruntálský jezdec problémy svého vozu.

"Dojezd jsme pojali už jako testování na příští rok. Pořadatel přitvrdil v navigaci, a i dnes jsem objevil jednu chybu v roadbooku. Podle toho, jak to bylo v jednom údolí vyježděné, se tam asi děly věci. My jsme ale vše zvládli bez problému. Otestovali jsme slušně i auto, protože Martin za to opravdu vzal a rád bych viděl čas z této části,“ dodal navigátor René Kilian.

Macík boj o desítku nevzdává

Pro další umístění v top 10 si na letošním Dakaru dojel Martin Macík mladší v LIAZu. Druhý nejmladší pilot mezi jezdci kamionů stále nevzdává boj o celkovou desítku, i když do cíle zbývá už jen málo měřených kilometrů. Před námi jsou ještě dvě etapy a budeme stahovat dál. Rozhodně útočíme na top desítku,“ nevzdává se závodník ze Sedlčan.

Náročná trať včera způsobila defekt na pneumatice LIAZu. "Martin jel dál a nakonec ujel ještě asi sto kilometrů," líčil zápal boje svého řidiče palubní mechanik Michal Mrkva. "Neustále jsme dofukovali, ale po sto kilometrech se celá roztrhla, takže přišla na řadu výměna."

Závodníky dnes okolo San Juanu čekají poslední duny, které budou na prvních padesáti kilometrech. Po zbytek z 288 měřených kilometrů to budou spíše rychlostní zkoušky známé z Argentinské rallye.

Jezdec Tatry Martin Kolomý si pochvaloval rychlý začátek 8. dakarské etapy, pak ale uvízl za podvozek. Navíc se český tým nemohl dostat do bivaku. | Video: Buggyra
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 2 hodinami

Vesmírný teleskop Jamese Webba dnes dosáhl své konečné pozice zhruba 1,5 milionů kilometrů od Země

Na twitteru to napsal americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA). Dosud největší a nejvýkonnější zařízení svého druhu do kosmu vynesla raketa na konci loňského prosince, fungovat začne asi za čtyři měsíce.

Teleskop se na svou pozici dostal pomocí trysek při operaci, která trvala zhruba pět minut. Inženýři ze zemského střediska v americkém Baltimoru je aktivovali ve 20:00 SEČ, napsala agentura AFP.

Sedmitunové zařízení bude pozorovat vesmír z takzvaného druhého Lagrangeova bodu (L2), kde se vyvažují gravitační síly Země a Slunce. Díky tomu může teleskop udržovat stabilní pozici a zároveň je dostatečně daleko od Slunce na to, aby dokázal zachytit velice slabé infračervené záření, které dorazí na jeho zrcadla z prvních hvězd a galaxií, jež vznikaly před 13,5 miliardami let.

První pozorování se od zařízení, které je nyní od Země zhruba čtyřikrát dál než Měsíc, očekávají letos v červnu. Předcházet jim bude nastavení zrcadel a ochlazení detektorů infračerveného záření.

Další zprávy