Dokážete si vůbec představit, že byste po Novém roce nezačal další dobrodružství zvané Rallye Dakar?
Nedokážu. Od svých 13 let jsem sledoval tátu na Dakaru. Od roku 2013 už tam jezdím sám. A momentálně je to pro mě tak velká zábava a droga, že se každý rok na leden hodně těším. Je to vrchol sezony. A dělám maximum pro to, aby byl úspěšný.
Opouští se vám rodina hůř, když teď musíte doma vedle své partnerky nechat i malou dcerku?
Ještě jsem neodjel, takže zatím nedokážu říci. Ale já své partnerce věřím, že tu vše zvládne více než dobře. Vím, že se vrátím. Vím, že to není na dlouho. Jsem, jaký jsem. Partnerka mě zná a s Dakarem počítá. Určitě se mi bude stýskat, ale určitě to zvládneme.
Jaký by vůbec byl leden Martina Macíka bez Dakaru?
Pracovní, jako každý jiný měsíc. Dakar bych sledoval. Ale dalších aktivit mám spoustu, od kavárny po marketingovou agenturu. Věnoval bych se rodině a práci.
Chybějí tréninkové kilometry
Letošní rok byl kvůli koronavirové pandemii hodně specifický. Jak moc se dotkl vašeho týmu?
V rámci příprav jsme na začátku června nemohli odjet na testy do Afriky, kde každý rok v rámci přípravy najezdíme nejvíc kilometrů. Navíc v terénu, který je velmi podobný tomu v Saúdské Arábii. Pak byla zrušena španělská Baja Aragon a Rallye du Maroc, místo ní byla uspořádána Rallye Andalucia, kde bohužel nestartovaly kamiony. Absolvovali jsme dva dálkové závody v Polsku. My jsme tým, který je zvyklý najezdit v tréninku hodně kilometrů. Máme natrénováno a díky tomu můžeme měřit síly s posádkami, které se pohybují vpředu. Ale na druhou stranu, letos jsme všichni měli stejné podmínky.
Jak pandemii zvládá tým ekonomicky?
I v rámci ekonomiky dopad cítíme. Museli jsme omezit některé aktivity i rozpočet. Nicméně bych chtěl hodně poděkovat partnerům, kteří za námi stále stojí, protože jsou přesvědčeni, že to má smysl. Stejně jako my. A podařily se nám dobré kousky. Lidé nás sledovali on-line. Zájem fanoušků ale neklesl, naopak čísla nám narostla. A sledují nás fanoušci z celého světa. Ustáli jsme to, ale uvidíme, co bude po Dakaru.
V minulém ročníku jste při debutu Iveca obsadili páté místo. Kam sahají ambice týmu Big Shock! Racing v roce 2021?
Jsem rád, že mluvíte o týmu, protože ty ambice jsou opravdu týmové a míří vysoko. Samozřejmě víme, že dosáhnout pátého místa je otázkou připravenosti a také štěstí. Štěstí přeje připraveným. My jsme letos udělali maximum možného a pokusíme se znovu s naším Karlem dokázat, že patříme mezi nejrychlejší. Snad se nám bude dařit i po technické stránce a minou nás zapeklitosti, jako jsou prasklé pneumatiky nebo nefungující drátky na autě, o kterých nevíte, proč se dějí. Ale věřím, že i v rámci příprav auta jsme zase pokročili o kus dál. A my tři v kabině, já Ferry a David (František Tomášek a David Švanda, další členové posádky - pozn. red.), už máme také dost zkušeností, abychom se mohli posunout.
Na Blízký východ s automatem
Těšíte se na návrat do Saúdské Arábie? Je tamní itinerář v porovnání s jihoamerickým Dakarem zajímavější?
Těším se na návrat. Neřekl bych, že je zajímavější než jihoamerický, ale je jiný. Jiné prostředí, jiná příroda, jiná rychlost, jiný Dakar. A to se mi líbí. Já mám rád změny. Byly tam pasáže, které nebyly příjemné. Ale na ty jsme byli zvyklí i v Jižní Americe. A projeli jsme i nádherná místa, která jinde nenajdete. Takže za mě spokojenost.
Letos se skoro vůbec nezávodilo, dokážete přesto odhadnout, kdo další bude mít vedle Kamazu s téměř neomezenými ekonomickými zdroji ambice na celkové vítězství?
Na celkové vítězství si určitě brousí zuby více jezdců. Je tam MAZ, Bělorusové, kteří už dokázali, že mají rychlost, někdy dost střemhlavou, ale i to jim občas vyjde. Vzpomeňte na 2. a 3. místo Vjazoviče v minulých ročnících. Pak jsou tam Renaulty, na které se nesmí zapomínat. Martin van den Brink je rychlý jezdec. A pak tam může být spousta překvapení. Jen bych ještě dodal, že si myslím, že ani Kamaz nemá neomezené ekonomické zdroje.
Jakých vylepšení se váš kamion Karel přes léto dočkal?
Největší změnou je automatická převodovka, kterou jsme celý rok testovali. Troufám si říci, že už jsem si na ni zvyknul. Ale víc budu vědět po Dakaru. Pak jsou to spíše kosmetické úpravy, jako redukce váhy v rámci desítek kil. Jsme teď skoro na minimální povolené váze 8,5 tuny. Pracovali jsme na chlazení určitých částí auta. Pokročili jsme s vývojem motoru, kde hledáme balanc mezi výkonem, odolností a pohodlností jízdy. Nový je i vizuál. Kromě toho Karel není jediné auto z našich dílen na Dakaru.
Kam vlastně chodíte na jména svých závoďáků? Předchozí liazka byla Franta, Iveco se jmenuje Karel…
Do naší hlavy. My se s tátou bavíme, jak by se mohl jmenovat náš další kamion. Franta byl hodně spontánní. A myslím, že z Liazu Franty se stal fenomén. Když přišel Karel, měl to na začátku docela těžké. A teď už stavíme další nový kamion a také už má jméno. Ale to vám prozradíme někdy příště.
Jak dál udržujete kontakt s vašimi fanoušky, když jsou hromadné akce typu poslední trénink v Sedlčanské kotlině zrušené?
Mrzí mě, že se teď nejde potkávat. My máme své fanoušky rádi a opravdu se s nimi chceme vídat, ukazovat jim, co děláme, protože díky nim můžeme závodit. Snažíme se i teď dělat maximum. Plánujeme na únor talk show Posedlí Dakarem. Uvidíme, jestli bude možné, aby proběhla. Věnovali jsme se hodně sociálním sítím, kde naše sledovanost opět vzrostla. V létě se naše čísla pohybovala v řádech milionů zhlédnutí. Hodně se s fanoušky na sociálních sítích bavíme, posloucháme, co chtějí, co je zajímá. Zapracovali jsme na našem fanshopu, připravili jsme dakarskou výbavu, aby fanoušci mohli ukázat, že jsou hrdými členy Big Shock! Racing týmu. Zároveň jsme v rámci Autoklubu ČR založili náš vlastní autoklub. Když to šlo, pořádal jsem společné tréninky v Sedlčanské kotlině a chystám je i na příští rok. Za aktivitami pro fanoušky stojí celý tým.
Škola života zvaná Dakar
Musel jste kvůli situaci kolem covidu změnit i svoji strategii na sociálních sítích?
Když nebylo možné vídat se osobně, zapracovali jsme na sociálních sítích, abychom s fanoušky neztratili kontakt. Hodně nám vzrostly dosahy. Ale může za to každodenní práce, kdy se snažíme lidem přibližovat dění v našem týmu i v dalších projektech, jako je MM GARAGE nebo MM Photography. Ukazujeme, co se děje v dílnách nebo jak trénujeme v bugině. Aktivit letos vzniklo strašně moc.
Nikdy jste se netajil tím, že Dakar je pro vás vedle vášně také byznys. Dá se říct, že vaším hlavním obchodním artiklem je zprostředkování emocí a zážitků, které 99 % české populace nikdy nezažije?
To asi úplně říci nemůžu. Já jsem díky Dakaru poznal spoustu zajímavých lidí, naučil jsem se spoustu věcí, i například zmiňované fungování se sociálními sítěmi. Díky Dakaru působím také jako influencer nebo ambasador, ale to vše byla spíš škola života. Naše aktivity, jako jsou firemní eventy nebo zájezdy na naše testy do Afriky, pořádáme proto, aby podporovaly naše závodění. Další akce, jako společné tréninkové jízdy v Sedlčanské kotlině, vznikly ze zájmu našich fanoušků. Společným zájmem nás všech je na Dakaru dobře reprezentovat Českou republiku.
Po odchodu Jana Brabce nebudete mít v týmu žádného motorkáře. Znamená to po logistické stránce zjednodušení?
Neřekl bych zjednodušení. Kdykoliv jsme spolupracovali s motorkáři, byli samostatným článkem. Měli samostatnou asistenci. Do logistiky na Dakaru 2021 může zasahovat spíš fakt, že máme novou, třetí asistenci LIAZ, takže každý asistenční vůz bude v jinou dobu vyjíždět z bivaku, každý bude mít jinou úlohu.
S Ivecem ze sedlčanské dílny pojede v Saúdské Arábii také Jaroslav Valtr. Bude mezi ním a týmem Big Shock! Racing probíhat kooperace i během soutěže, nebo Valtr jede takříkajíc stoprocentně na svoje triko?
Jarda si od nás koupil auto, ale je samostatným subjektem. Je čistě na něm, jak se bude rozhodovat. Jedeme tam všichni závodit. Takže se pomoc automaticky nečeká. Já můžu říci, že když před námi zapadne a bude mít připravené lano, tak neváhám a vytáhnu ho. Má naše auto, je to Čech a je schopný jet vpředu. Myslím, že to pro nás oba bude dobře. Je ale jen na posouzení každého z pilotů, jak se s tím popasuje. Jedeme oba závodit, sami za sebe. Když to půjde, věřím, že si pomůžeme.
