"Trošičku hollywoodský konec," rozplýval se v neděli šéf pražského organizačního výboru Petr Bříza nad tažením českého výběru, když hodnotil letošní světový šampionát.
To ještě nevěděl, jak dopadne finále. Jeho vyústění bylo dokonale hollywoodské, ne jen trošičku.
Lítý finálový boj proti Švýcarům (ti také psali pohádku plnou skvělých minipříběhů) rozhodl David Pastrňák, milovaná ikona a nejlepší český hokejista současnosti, který do Prahy dorazil na poslední chvíli a - jak se později ukázalo - ne zrovna v dokonalém zdravotním stavu.
Rozhodl ve chvíli, kdy už leckdo čekal infarktové prodloužení tři na tři. V podobném čase jako Petr Svoboda ve finále olympijského Nagana. Střelou, která ho do značné míry definuje. Golfákem z první z levého kruhu.
Čeští hokejisté ukořistili svůj první mistrovský titul po 14 letech a první domácí po 39 letech.
Nesmírně cenný je i proto, že do turnaje rozhodně nevkročili jako favorité. Naopak museli tyčit hlavu k neobvykle našlapanému trojlístku Kanada-USA-Švédsko.
Spojené státy nijak netajily, že letošní MS berou jako jistou přípravu na turnaj čtyř zemí, miniverzi Světového poháru naplánovanou na únor 2025, a zimní olympiádu rok nato. Chtěly, aby hráči, kteří jsou na hraně pomyslné top sestavy, přijeli. A zpravidla se tak stalo.
Pár takových jmen ukázala i Kanada. Nejvíc se svému papírově nejsilnějšímu výběru přiblížilo Švédsko, které stále mělo rezervy v útoku a brankovišti, ale v obraně skoro vůbec.
Češi dva z těchto obrů skolili. Všechno se jim sešlo. Hned na úvod mistrovství našli brankáře ve skvělé formě, Lukáše Dostála, a pod vedením trenéra Radima Rulíka ohromovali bojovností či psychickou odolností - nikdy se za nepříznivého vývoje nesložili.
To samo o sobě nemuselo v play off na hlavní favority stačit. Jednou možná, ale dvakrát, nebo dokonce třikrát?
Na závěr skupiny ale přijela tři ofenzivní esa z NHL. Jako by s nimi Rulík s ohledem na původní nominaci bez kanonýrů Jakuba Vrány nebo Jakuba Rychlovského tajně počítal. Pavel Zacha rozhodl čtvrtfinále proti USA, Martin Nečas semifinále proti Švédsku a Pastrňák finále.
Rozesmátý zlatý střelec si pak v popisku své instagramové fotky, kde v jedné ruce třímá mistrovský pohár a ve druhé plechovku s pivem, veřejně rýpl do NHL.
"Možná teď dostaneme pozvánku na turnaj čtyř?" poznamenal k obdobě Světového poháru, na které severoamerická soutěž coby pořadatel Česko nechtěla.
Že nepřišla pozvánka, neopomněl zmínit ani Rulík po čtvrtfinálové výhře nad Američany. Ti turnaj rozehrají spolu s Kanadou, Švédskem a Finskem.
Zámořské elitářství se dá pochopit. Světové hvězdy dlouho nikdo neviděl všechny pospolu na jedné akci. NHL je chce ukázat ještě před olympiádou a po pandemickém chaosu nestihla dohodnout širší turnaj i s evropskými hráči, na které nedrží práva.
Čistě v NHL má Česko stále dost útočníků i brankářů, ale ne beků. Obranu by nesložilo, a tak nedostalo pozvánku.
V Praze však ukázalo, že v téměř v nejsilnější sestavě, které z neoddiskutovatelných hvězd chyběl jen centr Tomáš Hertl a zadák Filip Hronek, dokáže psát velké příběhy. Stejně jako Švýcarsko. Už samotné finále bylo pohádkové.
Není to tak dávno, co Pastrňák prohlásil, že na turnaj čtyř se dívat nebude.
Uplynulé MS mohlo k odměřenosti vybídnout i další. Minimálně do olympiády totiž šlo možná o nejlepší mezinárodní turnaj k vidění. Kvůli atmosféře, našlapaným (byť ne úplně nejnašlapanějším) soupiskám a velmi překvapivému finále.
Nejbližší mezinárodní akce v podání NHL toto vše z principu nabídnout nemůže.
Podívejte se na video z oslav na Staroměstském náměstí:
