Praha - Jsou to necelé dva měsíce, co na britských ostrovech skončilo mistrovství světa v ragby. Během jeho průběhu se v Česku po čtyřech letech znovu vynořila řada fanoušků i "znalců" a celých šest týdnů to vypadalo, že sportovně nežije republika ničím jiným. Kolik lidí ale šampionát skutečně ovlivnil třeba natolik, aby se tomuto sportu začali věnovat?

"Již v průběhu šampionátu jsem z klubů dostával zprávy, že se jim hlásí nové členové, což je skvělé,“ říká ve velkém rozhovoru pro deník Aktuálně.cz Pavel Myšák, generální sekretář Českého ragbyového svazu.

Jak s odstupem času hodnotíte letošní světový šampionát?

Letošní šampionát byl opravdu velice povedený, a to jak z hlediska sportovního, kdy nabídlo všem fanouškům a divákům skvělou podívanou na ragby té nejvyšší kvality, tak také z hlediska organizačního, což jsme ale od anglických kolegů čekali. Povedlo se jim dokonale zorganizovat jak turnaj samotný, tak také doprovodné akce a fanzóny, do kterých přicházely desetitisíce fanoušků, kteří neměli možnost se kvůli vyprodaným vstupenkám dostat přímo na stadiony.

Česká televize si čísla sledovanosti pochvalovala, byla srovnatelná či lepší než hokejová extraliga, v den finále bylo ragby na ČT sportem číslo jedna.

Ano, i my jsme tento zvýšený zájem o náš sport zaregistrovali a jsme velice rádi, že ČT poskytla divákům tuto možnost. Za čtyři roky se MS uskuteční v Japonsku, což bude z pohledu českého fanouška ragby složitější sledovat, kvůli časovému posunu. Situace však bude stejná jako při MS v roce 2011, jež se odehrálo na Novém Zélandu, a i tehdy si spousta příznivců cestu k ragby našla.

MS pomůže marketingově i při náborech

Od šampionátu uběhlo zhruba šest týdnů, změnilo se za tu dobu něco?

Myslím, že nelze očekávat nějaké překotné změny. Noví příznivci, kteří se o ragby začali po MS zajímat, si nejdříve musí najít cestu do klubů na tréninky, ragby si na vlastní kůži zažít a až po určitém čase bude, myslím, možné sledovat nárůst členské základny.

Jak jste se snažili vytěžit ze zájmu o tento sport?

Prioritou je samozřejmě především již zmiňovaný nárůst členské základny. České ragby má v současnosti kolem tří tisíc licencovaných aktivních hráčů a my bychom samozřejmě rádi toto číslo co nejvíce navýšili. Druhou stránkou věci je pak zájem společností o marketinkovou spolupráci. Ragby se nyní z tohoto pohledu stává čím dál zajímavějším, a to především díky návratu mezi olympijské sporty a jeho účastí na OH v Riu de Janeiru.

Máte nyní více nových členů, zájemců o ragby, než ve srovnatelném období dříve?

Již v průběhu šampionátu jsem z klubů dostával zprávy, že se jim hlásí nové členové, což je skvělé, takže si myslím, že na tuto otázku mohu odpovědět kladně. Domácí ragbyové soutěže mají nyní zimní přestávku, ale myslím, že před jarní částí soutěže lze očekávat i nárůst registrovaných členů.

Na kolik vlastně člověka vyjde, aby mohl někde začít hrát ragby, a jak se k tomuto sportu lze dostat?

Na to, aby si kterýkoliv zájemce ragby vyzkoušel, v podstatě nic zvláštního nepotřebuje. Stačí mít chuť, kopačky, tričko a trenýrky. Asi nejjednodušším způsobem je najít si klub na stránkách České ragbyové unie, kde jsou uvedeny také kontakty přímo na kluby.

Co zájem o školení, která nyní proběhla?

Školením se v naší unii věnuje především její sportovní ředitel pan Antonín Brabec. Abychom mohli navyšovat počty hráčů, potřebujeme mít nejdříve potřebné trenérské kapacity. Jen dobrý a vzdělaný trenér je schopen své svěřence nejen náležitě vést, ale také si je udržet a přilákat další nové hráče. Unie se proto snaží nabídnout zdarma kvalitní vzdělání všem zájemcům.

Reprezentace? Trochu jsme zaspali

Pro mediální zájem každého sportu jsou důležité i tuzemské úspěchy. Ty ale na poli reprezentace příliš nyní nejsou. Co dělat, aby se toto změnilo?

Nemyslím si, že by reprezentace byla neúspěšná. Jistě, před několika lety jsme hráli v evropské soutěži o dvě úrovně výše, ale od té doby uplynulo spoustu času, evropské ragby se posunulo na úplně jinou úroveň a dalo by se nejspíš říci, že my jsme v tomto ohledu zaspali. V Evropském poháru národů nyní hrajeme ve skupině 2A a z posledních šesti zápasů jsme prohráli pouze jednou.

Pokud vezmeme v potaz, jaké jsou možnosti na sportovní přípravu hráčů a jaké prostředky si svaz může dovolit do reprezentací investovat, myslím si, že národní tým hraje více než dobře. Abychom výsledky národních týmů zlepšili, snažíme se shánět a investovat finanční prostředky do sportovní přípravy a do trenérů. V současnosti máme u národního mužstva seniorů pana Tomasze Putru, který je velkým ragbyovým profesionálem působícím ve Francii. Hráčům, kteří působí v zahraničí, se snažíme poskytnout podmínky, ze kterých pro ně bude možné reprezentovat, ale i oni to mají ve svých klubech velice složité, a proto ne vždy řešení nalezneme.

Pomáhá ragby i pověst tvrdého a férového sportu? Najdou se i tací, kteří tvrdí, že se to s tímto občas až přehání. Ve srovnání s fotbalem a jinými sporty. Není takový styl propagace, který občas zazní i při přenosech, spíše na škodu? Někdo to může vnímat jako povyšování se.

Máte pravdu, občas to tak opravdu může působit. Já osobně bych ragby s ničím nesrovnával, protože to prostě nelze. Ač se to může zdát jako fráze, tak pro ragby jsou dlouhodobě zásadní jeho hodnoty – respekt k soupeři, rozhodčímu a pravidlům a konečně i k sobě samému. Myslím, že stejné hodnoty převedené do praktického života pomalu nabírají na významu i ve společnosti, takže možná proto si toho čím dál více lidí všímá.

Nelze se nezeptat: doping v posledních týdnech a měsících straší především atletiku. Co ale ragby? Silní, velcí a rychlí chlapi… Všiml jsem si, že máte program „udrž ragby čisté“. O co se jedná a jak se mu daří? A kolik máte dopingových případů ročně? A padají stejné tresty jako třeba v atletice či cyklistice – tedy 6 měsíců až 2 roky za první nález atd.?

V ragby naštěstí mnoho dopingových případů nemáme. Tím, že v České republice je ragby opravdu amatérský sport, tak se nám zatím tato problematika vyhýbá. Pro ragby myslím neexistuje univerzální správná tělesná konstituce. Při hře se totiž mohou uplatnit nejrůznější typy postav, a to jak od rychlých a hubených sprinterů až po nižší silovější typy osobností.

Světová ragbyová federace (World Rugby) se této oblasti velice věnuje a například na každém mládežnickém turnaji mají hráči za povinnost absolvovat školení, právě na toto zaměřené. Pokud už se doping v ragby objeví, jsou uplatňovány nejpřísnější tresty většinou dvou až čtyřleté. World Rugby je dle mého názoru členem WADA, tím pádem jak klasické ragby, tak také sedmičkové, olympijské ragby.