Přístup mnoha klubů je šokující, líčí Král. Svaz luští tíživou záhadu českého hokeje

Daniel Poláček Daniel Poláček
3. 2. 2019 10:42
Špatnou výchovu české hokejové mládeže už medailovým suchem pociťuje i seniorská reprezentace. Tlak na šéfy svazu sílí, a tak v lednu svolali Hokejové fórum s bezprecedentní účastí. Dorazili majitelé klubů, generální manažeři či vedoucí mládeže. Velká debata naznačila možné změny už od příští sezony.
Šéf Českého hokeje Tomáš Král.
Šéf Českého hokeje Tomáš Král. | Foto: ČTK

I David Pastrňák zažil zblízka záhadu českého hokeje. V srpnu 2013 slavil bronz z Hlinkova memoriálu, neoficiálního mistrovství světa dorostenců. Na tom oficiálním o tři čtvrtě roku později třímal dokonce stříbro. Tím pro něj mládežnické žně skončily. Na světovém šampionátu juniorů ani jednou ze tří pokusů nepřešel čtvrtfinále.

Neměl smůlu. Od roku 2013 platí, že zatímco v dorostu jsou Češi relativně úspěšní (pět medailí ze dvou velkých turnajů), na dvacítkách obsadili nejlépe čtvrtou příčku. Navíc jen jednou. Po dosáhnutí dospělosti zkrátka stagnují.

"Hráči v mladších kategoriích, kteří s hokejově nejvyspělejšími zeměmi hrají vyrovnané zápasy nebo je dokonce porážejí, dostávají mezi dospělými čím dál menší prostor, až začnou v mezinárodním měřítku zaostávat," hledá příčinu záhady šéf Českého hokeje Tomáš Král.

Zatímco švédská a finská nejvyšší soutěž jsou juniory takřka zaplaveny, ochota extraligy jít stejnou cestou je mizivá.

Když před stávajícím ročníkem zmizelo na nátlak klubů pravidlo o nasazování mladíků, věkový průměr stoupl. Pravidelně nastupují pouze tři junioři. 

"Když se trenéra zeptáte, proč nehraje mladé, odpoví vám, že on by je hrál, ale nemá je," líčí Král. "Vždyť je to ale jeho zodpovědnost, respektive klubu. Představa, že my jako svaz budeme pěstovat mladé a pak je rozdáme po extralize, je falešná. Je šokující a neuvěřitelné, že jsou kluby s akademií a velmi slušným zázemím, které za sedm let nemají v áčku jediného odchovance."

V situaci, kdy většina extraligy brala zelenáče jako přítěž, dostal podporu jiný plán. Nižší první liga je druhým rokem nesestupová (zároveň do ní proudí postupující ze druhé ligy) a Litoměřice v ní působí pod vlajkou svazu. Nechávají hrát talenty, které cepují po vzoru předrevoluční Dukly.

Cílem je, aby po osekání počtu mládežnických soutěží měli mladíci kde nastupovat. A aby vzrostly české šance na domácím mistrovství dvacítek 2020.

Plán ale drsně naráží na realitu. Hráči v projektu Dukla kvůli potřebám jejich mateřských klubů příliš často pendlují a většina prvoligových týmů navzdory jistotě nesestupu teenagery nenasazuje.

"Chápu, že tři čtyři mužstva s extraligovými ambicemi těžko budou hrát s juniory, ale myslel jsem, že zbytek, který na extraligu nemá šanci i kvůli licenčním podmínkám, využije změn a s vidinou ušetření peněz k sobě natáhne mladíky. Kromě našeho projektu, Benátek, Frýdku a Kadaně k tomu ale nikde nedošlo," podotýká Král. "Jsem zvyklý na ledacos, ale tohle je šokující."

"Mnozí vlastníci mají svoje zájmy a nic jiného je nezajímá. Řeknou vám k tomu jen to, že chtějí být úspěšní a hrát play off," dodává šéf tuzemského hokeje.

Místo spoléhání na kluby tak svaz vezme věci do vlastních rukou. V první lize vytvoří od příští sezony druhou "Duklu", tentokrát na Moravě.

S tím souvisí, že pravidlo o nasazování mladíků už se do extraligy dost možná nevrátí. Mezi elitu by jim mohla pomoct jiná změna - zrušení tabulkového odstupného na profesionální úrovni. "Tabulky jsou jednoznačně špatně. Brzdí naše hráče, i ty mladé," naráží Král na nešvar, že kluby při shánění posil leckdy dávají přednost druhořadým cizincům, protože u českého hokejisty by musely platit navíc tabulkovou cenu.

K výkonnostnímu růstu juniorů může drobně přispět také přímý postup a sestup mezi extraligou a první ligou. A to tím, že díky roztažené základní části budou všichni hrát a trénovat minimálně do března. Král a spol. věří, že drastická novinka "jeden nahoru, jeden dolů" začne platit už po létě.

Krátkozraká práce s mládeží

Problematika začleňování mladých však není černobílá. Neexistuje jediný viník. Když extraligoví trenéři tvrdí, že kvalitní teenagery prostě nevidí, částečně mají pravdu.

Český hokej navzdory rostoucím investicím do mládeže doplácí na zúženou hráčskou základnu. Například v žácích je 14 tisíc malých hokejistů, třikrát méně než ve Švédsku. A jak ukazují nová data, s omezeným materiálem, u něhož je zapotřebí pečlivější práce, se nakládá krátkozrace.

Přednost dostávají velcí a silní, talent je druhořadý. Proto "nabušená" osmnáctka ještě stačí, ale dvacítka už většinou hledí na vítězící soupeře.

"V osmnáctce máme hotové chlapy, jsou na stropu svých možností," tvrdí Martin Musálek z Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy.

Badatel z oblasti antropomotoriky, který od roku 2017 spolupracuje s hokejovým svazem, opírá svá tvrzení o údaje z vertikálního výskoku. Ten hodnotí explozivitu dolních končetin a úzce souvisí s bruslením.

Zatímco do 14 let jsou Češi v testu o píď lepší než hokejové velmoci, pak začínají ztrácet. Manko sice těsně před završením dospělosti překvapivě doženou, jenže následně jim vlak ujede ještě víc. A navždycky. Data vycházejí ze zámořské univerzitní NCAA, z elitních kategorií ve Skandinávii a z měření českých mládežnických reprezentantů.

Vertikální výskok českých reprezentantů v porovnání s hokejově vyspělými zeměmi.
Vertikální výskok českých reprezentantů v porovnání s hokejově vyspělými zeměmi. | Foto: Český hokej

"Rozdíl šest a půl centimetru na konci sledovaného období dělá 30 percentilových bodů. Co se zdá mezi prsty jako kousíček, dělá ve výkonnosti hráčů nepředstavitelný rozdíl," upozorňuje Musálek.

Otázkou je, proč mají Češi tak odlišnou křivku.

Podle Musálka, jenž u tuzemských reprezentantů zkoumal rovněž výšku a váhu, tkví odpověď v práci s biologickou vyspělostí: "Někteří hráči v deváté třídě fyzicky vyčnívají a jsou i rychlejší, což dává trenérovi záminku, aby na nich v rámci výsledkaření postavil hru."

Zajímavé je, že "hromotluci" jsou ve vertikálním výskoku nejdřív lepší než ostatní, jenže později výrazný náskok zcela ztratí. "Nejde o to, že by takoví hráči byli nutně neperspektivní. Ale mají aktuální výhodu, která trvá tři čtyři roky. Stačí jim to, a tak nemusí dupat na plné pecky," domnívá se Musálek.

Takzvaně biologicky pomalejší hokejisté bývají na druhé koleji, přestože leckdy mají více talentu. Nedostávají stejné podmínky k růstu a mnozí z nich s hokejem předčasně končí. Na krátkozrakou práci pak doplácí i reprezentační dvacítka, které dochází dech.

Musálek nabádá k větší individualizaci. Fyzicky vyspělejší jedinci by podle něj měli přecházet do staršího výběru (pokud jsou zralí i mentálně), případně dostávat v tréninku větší pozornost od trenérů. Ti pomalejší zase potřebují trpělivost, třeba v podobě rozvolnění kategorií kolem deváté třídy.

"Jinak vzhledem k užší základně oproti dřívějšku nemáme šanci adekvátně vytěžit potenciál hráčů," dodává posila svazu z FTVS.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 3 minutami

Vláda chce zdanit mimořádný zisk výrobců energie 40 až 60 procenty, uvedl Kupka

Mimořádný zisk výrobců energie chce vláda zdanit 40 až 60 procenty. Konkrétní výše se určí na nadcházejícím jednání. Stát by tak mohl získat až 100 miliard korun. V Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News to v neděli řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Cesta, kterou vláda jde, je podle místopředsedy Sněmovny a bývalého ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) velmi nešťastná.

Vláda podle Kupky dělá konkrétní opatření, aby lidem s cenami energií pomohla. Stanovení cenového stropu je jedním z nich. Pro domácnosti, kterým stanovení maximálních cen nebude stačit, je podle Kupky připraven například příspěvek na bydlení.

Podle Havlíčka jsou připravená opatření špatná. Nahrávají firmám, které vyrábějí a zároveň prodávají elektřinu. Vláda podle něj měla stanovit maximální výrobní ceny energií, a omezit tak cenu přímo u výrobců, nikoliv až při jejím prodeji přes obchodníky. Vláda nyní podle Havlíčka nemůže vědět, kolik ji bude opatření stát. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) již dříve uvedl, že zastropování cen energií by mělo stát nejvýše 130 miliard korun.

Členské země EU se ve snaze zmírnit dopady aktuální energetické krize dohodly na snižování spotřeby elektřiny ve špičce a zdanění mimořádných zisků elektráren a dodavatelů fosilních paliv. Peníze odebrané energetickým společnostem plánují využívat na podporu zranitelných skupin obyvatel a podniků nebo na financování úsporných opatření.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Policisté na hranicích se Slovenskem zadrželi 240 migrantů a tři převaděče

Policisté od sobotního rána prověřili za 24 hodin na hranicích se Slovenskem 18 781 lidí, zadrželi 240 migrantů a tři převaděče. Vstup odepřeli 31 lidem, zpět na Slovensko vrátili 30 lidí. Policie to v neděli uvedla na Twitteru. Kontroly začaly o půlnoci ze středy na čtvrtek kvůli vysokému počtu uprchlíků, hlavně Syřanů, kteří přes Česko přecházejí do Německa a Rakouska.

V sobotu ráno havaroval na kraji Břeclavi převaděč s dodávkou, v níž převážel 29 utečenců ze Sýrie. Předtím se pokoušel ujet policii. Při nehodě se zranilo 21 lidí, bylo mezi nimi i pět dětí. Převaděč, který nehodu způsobil, vyvázl za volantem bez zranění.

Od zahájení kontrol do pátečního rána policie prověřila 23 521 lidí, zadržela 364 migrantů a 23 převaděčů, vstup odepřela 176 lidem, převážně ze Sýrie. Téměř tři desítky bývalých hraničních přechodů se Slovenskem i tzv. zelenou státní hranici budou stovky policistů hlídat minimálně deset dnů.

O dočasném zavedení kontrol rozhodla vláda v pondělí. Od začátku letošního roku zajistili policisté na území republiky téměř 12 tisíc migrantů, což výrazně překračuje čísla z roku 2015, kdy v Evropě vrcholila migrační krize. Zadrželi také 125 převaděčů, zatímco v minulých letech šlo řádově o jednotky či nižší desítky případů ročně.

Zdroj: ČTK
Další zprávy