reklama
 
 

Sýkora: Švýcaři už jsou na naší úrovni. Ze Zadiny a dalších se moc brzy dělaly hvězdy

4. 1. 2019 6:05
K medaili, kterou jim částečně věštila i zámořská média, měli daleko. Čeští junioři potřinácté za posledních čtrnáct let skončili na hokejovém mistrovství světa ve čtvrtfinále. "Je třeba si říct, že ho těžko budeme zvládat, pokud se něco nezlepší v našich soutěžích a asi ve výchově hráčů," řekl pro Aktuálně.cz bývalý trenér Marek Sýkora, který dvacítku vedl před deseti lety.

Souhlasíte s trenérem Václavem Varaďou, který po vyřazení řekl, že Američané byli hratelní a že k postupu chyběl krůček?

To ne, nesouhlasím. Ráno jsem na určité partie zápasu koukal ze záznamu. Výsledek 1:3 je ještě docela lichotivý. Ale kluci v dané formě odvedli maximum. Naše v uvozovkách hvězdy se nesehrály a nakonec to zachraňoval gólman.

Co Čechům oproti USA a dalším top týmům nejvíc chybělo?

Nejsme schopni hrát rychle. A když už se snažíme hrát rychle, tak to nezvládáme, ať už jde o techniku, příjem puku, přihrávky nebo obecně řešení situací. Bohužel. Asi děláme pomalé tréninky. Jako největší problém ale vidím střelbu, to je bolest celého českého hokeje. Také by se chtělo říct, že Američané, Rusové a Kanaďané vybírají z ohromného množství hráčů. Někteří naši hráči oproti nim vypadají jako starší žáci, co se týče fyzické konstituce.

Když jste nakousl střelbu, Češi nikomu kromě Dánů nedali víc než jeden gól. Jde házet vinu jen na hráče, případně jejich výchovu, nebo je to i věc trenérů na šampionátu?

Tohle nezmění trenér národního mužstva. Schází nám schopnost vystřelit rychle, razantně. Málo střílíme z první, to znamená po přihrávce puk nezpracovávat. Trenéři, kteří se tím víc zabývají, říkají, že ve Švédsku už se střelba dělá jiným způsobem, například technika je jiná, využívá se pružnosti hokejek.

Čím si vysvětlujete, že Kaut, Nečas a Zadina, kteří před rokem tým táhli a dali hodně gólů, tentokrát tolik vidět nebyli?

Neznám ty kluky osobně, ale loni jsem nějaké jejich zápasy viděl. Myslím, že se z nich moc brzy dělaly hvězdy. To, že Zadina minule dal sedm gólů a byl úspěšný v nižší soutěži, jsme zveličovali. Kaut se mi na tomhle mistrovství nezdál špatný, víc jsem čekal od Zadiny a Nečase. Možná je začalo trápit, že nedávají góly. Pak o tom přemýšlejí, cítí tlak okolí. Turnaj se jim nepovedl. 

Mohla s mentalitou Nečase a dalších zahýbat sezona na farmě, kde se, jak mnozí tvrdí, hraje dost sobecky? Přechod na juniorský hokej pak nemusí být snadný.

Nejsem takový znalec kanadského hokeje, o AHL toho vím málo, ale jestli říkáte, že každý tam hraje sobecky, aby na sebe upozornil, tak asi ano, protože všichni se přece chtějí dostat nahoru. Je možné, že to kluky ovlivnilo. Ale i mladý hráč si musí uvědomit situaci a podle ní hrát víc pro mužstvo.

Věříte, že za rok na mistrovství v Česku může hrát o medaili ročník 2000, nebo zkrátka nemá takovou kvalitu jako relativně silný ročník 1999?

Asi takovou kvalitu nemá. Ale jsou to mladí kluci, kteří v průběhu jedné sezony můžou udělat veliký pokrok. U nás akorát hraje velkou roli, že trenéři nemají až na výjimky odvahu, aby tyhle mladé hráče používali v extralize. Na to jsem upozorňoval už dávno.

To ve Švédsku a Finsku hrají junioři nejvyšší ligu vcelku běžně…

Přesně tak. A vzpomínám si, že na olympiádu přivezli Finové 18letého Tolvanena. Trenér národního mužstva tu odvahu měl. U nás mohl jet Nečas, který měl v loňské sezoně výbornou formu. Vzít jednoho mladého hráče je podle mého názoru povinnost. Je to důležité i z pohledu dalších mladíků. Samozřejmě ten nominovaný musí mít nějakou kvalitu.

Před deseti roky jste českou dvacítku vedl na šampionátu v Kanadě vy. Vzpomínáte na to někdy?

Vzpomínám, vzpomínám. Nesehráli jsme tam nic fantastického (6. místo po vyřazení ve čtvrtfinále, pozn. red.), přesně v tom duchu, který se pořád prodlužuje. Nechci se chválit, ale mám pocit, že tenkrát jsem jako jeden z prvních mluvil s médii velmi otevřeně o mládežnickém hokeji, což se v té době moc nedělalo. Pak postupně začala éra, kdy se tyhle problémy dostaly víc mezi lidi.

Z vašich tehdejších svěřenců se v NHL natrvalo prosadil akorát obránce Radko Gudas. Věřil jste mu, že to dokáže, nebo jste měl jiné favority?

Doufal jsem, že by se tam mohl prodrat Ondra Roman, velmi technický hráč, ale nepovedlo se. Radko Gudas byl trošku problematický z hlediska disciplíny. I v osmnáctce, kde jsme mu dokonce dali nějaký trest. Ale říkal jsem si, že díky zarputilosti, úsilí a genům po tátovi by mohl hrát někde vysoko. I když musím přiznat, že přímo v NHL jsem ho neviděl. Každopádně tam hraje dobře.

Změnilo se za uplynulou dekádu něco kolem české dvacítky? Předvedená hra, kvalita soupeřů, mediální pokrytí?

Mediální pokrytí se mi zdá dobré, ale nejsem odborník. Bohužel nám pořád nevychází čtvrtfinále. Je třeba si říct, že ho těžko budeme zvládat, pokud se něco nezlepší v našich soutěžích a asi ve výchově hráčů. Ale nevím, co přesně děláme s mládeží špatně. Nebo neděláme. Někdo říká, že v mladších kategoriích jsme dobří, ale u sedmnáctky nebo osmnáctky přijde zlom. Na tohle nedokážu odpovědět.

Junioři Švýcarska postoupili přes Švédy do semifinále, áčko má z posledního světového šampionátu stříbro. Jsou to výstřelky, nebo se švýcarský hokej posouvá výš?

Jednoznačně se posouvá. Na mistrovství, kde jsem ještě byl jako expert, jsem jim fandil, hráli výborně. Jejich juniorské mužstvo přivezlo asi deset hráčů z ročníku, který může hrát i příště. Mají odvahu. Proti našim se mi nejdřív nezdáli, ale ve třetí třetině byli lepší. Dostál je vychytal. Nechci říkat silná slova, jestli už je švýcarský hokej silnější než náš, ale je to na hranici.

autor: Daniel Poláček | 4. 1. 2019 6:05

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama