Praha - Do Minsku jel jako největší překvapení v nominaci Vladimíra Růžičky, a proto se počítalo, že liberecký obránce Ondřej Vitásek bude plnit v kádru české reprezentace na šampionátu roli osmého obránce.
Po zranění Romana Poláka v úvodním zápase MS se Slovenskem však naskočil do druhé obrany, navíc před šestým zápasem na turnaji byl poslán do první obrany, protože trenéři Růžička s Jaroslavem Špačkem si pochvalovali jeho důraz před brankou a vysokou úspěšnost v osobních soubojích.
Odchovanec prostějovského hokeje si svůj první velký turnaj v národním týmu podle svých slov velmi užíval, přiznal však, že mu radost kazí fakt, že s týmem nedosáhl na medaili.
"Bohužel to nevyšlo, byli jsme po postupu přes Američany v euforii, bohužel jsme se pak nedokázali během dvou zápasů prosadit, takže jsme nesplnili cíl a vracíme se domů bohužel bez medaile," smutnil čtyřiadvacetiletý bek.
Ondro, jaké to pro Vás bylo slyšet chválu od bývalého vynikajícího obránce Jaroslava Špačka či Vladimíra Růžičky?
Vždycky rád slyšíte, když se o Vás mluví dobře, potěšilo mě, že se o mně v dobrém vyjadřoval i náš trenér z Liberce pan (Pavel) Hynek. Samozřejmě Vás ale pak dvojnásobně těší chvála od takového obránce, jakým byl Špágr, má zkušeností na rozdávání, takže jsem vlastně jen poslouchal, co mi radil. Hodně mi dalo hrát v jedné obraně s Ondrou Němcem, byl jsem za to strašně rád, že jsem s ním mohl hrát.
Kouč Růžička se o Vás při nominaci vyjádřil, že jste jeden z mála beků, který se nebojí, jste důrazný a dokážete to před brankou mydlit, a proto Vás posunul po polovině šampionátu do první obrany. Jak jste na to reagoval?
Vždycky jsem byl spíš defenzivní bek, takže jsem měl na tom hru postavenou. Musím ale přiznat, že jsem za ten měsíc zažil hned několik skoků o patro výš, takže mi bude ještě chvíli bude trvat, než to vstřebám. Bylo to o dva stupně rychlejší než v extralize, ale přizpůsobil jsem se.
Co Vám taková zkušenost přinese do Vaší kariéry?
Určitě mi to dalo hodně zkušeností do budoucna. Budu jen rád, když mě to výkonnostně posune ještě výš. Pořád mi to ale připadá jako sen. Ještě pořád tomu nemůžu uvěřit. Prostě snová sezona.
Je dost možné, že jste byl u posledních zápasů Jaromíra Jágra v reprezentaci. Jak na Vás působil?
Ze začátku tam z mé strany byl trochu ostych, ale pak už jsem ho bral jako jakéhokoliv spoluhráče z týmu, k čemuž přispělo i to, že jsme spolu hráli často v jedné lajně. Je škoda, že se rozhodl v nároďáku skončit, ale třeba si to ještě rozmyslí.
Svými výkony jste zaujal mnoho expertů. Kdybyste dostal nabídku ze zahraničí, asi byste se jí nebránil, že?
Asi bych se nebránil, ale nemá cenu to teď vůbec řešit, jelikož mám smlouvu s Libercem.
Plánujete ještě před přípravou nějakou dovolenou?
Určitě na dovolenou ještě pojedu, ale na nějakou krátkou. Pak se totiž chystám připravovat už na další sezonu. Sice ještě nevím, jak dlouhé volno mi v Liberci dají, ale doufám, že aspoň týden by mohli.
Už nad další sezonou přemýšlíte? Příští rok se hraje mistrovství světa v Česku, takže to pro Vás musí být asi velká motivace si tam zahrát, že?
Ještě o tom moc nepřemýšlím, protože jsem teď poznal, že se všechno hodně rychle mění. Ale kdo by si nechtěl zahrát na mistrovství před vlastními fanoušky. Zvlášť potom, co předvedli fanoušci v Minsku.
