Praha - Jakub Voráček okupuje nejvyšší příčky kanadského bodování NHL, Jan Kovář si podobně skvěle vede v KHL. A i další čeští útočníci patří v nejlepších soutěžích na světě k oporám svých týmů. Jenže obránci? To už je problém. A trenéři hokejové reprezentace to teď moc dobře vědí, protože když chtějí skládat tým na hokejové mistrovství světa, nemají moc z čeho brát.

Je to nenápadný, ale zcela objektivní fakt. Čeští obránci se z předních soutěží ve světě pomalu vytrácejí, nebo v nich - dle statistik - zapadají do naprostého průměru (více zde), takže se možnosti reprezentačních trenérů smrskávají.

S obránci se zapomíná dělat

"Protože se s obránci zapomnělo pracovat v extralize. Pořád se myslí jen na útok a obránci nám teď chybí. Když se podíváme do světa, výběr je malý, a když už, jsou ti hráči starší," říká Aktuálně.cz asistent Vladimíra Růžičky u hokejové reprezentace Jaroslav Špaček, bývalý vynikající bek, který má na starosti právě obranné řady národního mužstva.

"Těžko říct, proč to tak je. Třeba je to tím, že většina trenérů v extralize jsou bývalí útočníci. Ale třeba Miloslav Hořava (bývalý obránce) to teď v Litvínově dělá dobře," všímá si Špaček, který doufá, že českých obránců, kteří obstojí v konkurenci i v zahraničí, přibude, i když jich teď moc není.

Jeho tvrzení potvrzují i čísla. Zatímco letos působí například ve Švédsku dva čeští obránci, před pěti lety (v sezoně 09/10, která skončila posledním zlatem z mistrovství světa) tam tvrdilo muziku dvojnásobek českých borců. Stejné je to i v ruské KHL. V ní letos nastupuje šest beků, před pěti lety jich tam hrálo jedenáct.

Vychovali jsme i Vitáska. Tak se nebojme

Takové možnosti teď Růžička nemá, a tak si nové beky vyrábí sám z prototypů, které se zatím rozehrávají v extralize (více čtěte ZDE). Michal Kempný, Martin Pláněk, Vladimír Eminger, Adam Polášek, Vojtěch Mozík. Všechno to jsou beci, které ještě loni fanoušci vlastně pořádně neznali, teď coby hráči z domácí soutěže tvoří osu reprezentace na přípravných podnicích Euro Hockey Tour.

Většina z nich je letos do reprezentace nominovaná podruhé: "Protože potřebujeme do obránců dostat mezinárodní zápasy, zas tak moc jich nemáme," vysvětluje Růžička, proč vsadil v reprezentaci znovu na ligové bažanty.

"Tohle by mohlo fungovat," tuší Špaček. "Vidět to bylo například loni, kdy jsme stejným způsobem pro mistrovství světa v Minsku vyrobili Ondru Vitáska, takže bych se toho nebál. Jde ale o to, aby Kempný, Eminger či Pláněk na sobě pracovali, i když se vrátí do svých klubů. My tady s nimi v reprezentaci budeme jen pár dnů, takže jim dokážeme jen nastolit nějaký směr a dál je to jen na nich," tvrdí Špaček.

Motivace? Reprezentace a peníze ze zahraničí

Podle něj teď musí beky, kteří získávají zkušenosti na Euro Hockey Tour, hnát dopředu silná motivace. Růžička naznačil, že kvůli malé nabídce Čechů v lepších ligách i v NHL mají velkou šanci, aby do Prahy jeli i tito muži.

"Tohle je motivace. A ne jen reprezentace, ale i další angažmá. Předpokládám, že se všichni tito hráči touží dostat ven a vydělat si tam nějaké peníze. Kvůli tomu ale musí makat každý den, přidávat si a pracovat na sobě," říká Špaček.