Praha - I když severoamerická NHL účast pod pěti kruhy odřekla, Korejci zůstávají největšími outsidery. Aby ve skupině s Kanadou, Českem a Švýcarskem sehráli důstojné partie, musí dřít víc než ostatní.
Přípravu odstartovali už na konci července. Ve Vladivostoku dvakrát naskočili proti místnímu Admiralu, klubu Kontinentální ligy. Přestože prohráli 3:5 a 2:3, zanechali slušný dojem.
Nyní otestují kvalitu české extraligy. Ve středu od 18:00 vyzvou v holešovické Sportovní hale pražskou Spartu. Pak zamíří do Hradce na zbytek Mountfield Cupu. "Můj názor je, že Jižní Korea má šanci turnaj vyhrát," řekl oficiálnímu webu hokejového Hradce organizační ředitel klubu Robert Horyna.
Jim Paek, trenér asijskému týmu, zřejmě smýšlí podobně. Podle něj můžou Korejci zazářit i na olympiádě. "Očekávám zlato, jednoznačně," řekl v červenci zpravodajské agentuře Jonhap. "Pokud bychom se nepřipravovali na celkové vítězství, proč bychom vůbec hráli? Jestliže chceme uspět, musíme myslet a jednat jako elitní mužstvo. Nevím, jak dopadneme, protože nemám křišťálovou kouli, ale vím, že v posledních třech letech jsme prošli extrémně tvrdou přípravou."
Učenliví rychlobruslaři
Paek převzal Jižní Koreu v roce 2014. Byl ideálním kandidátem. Pochází ze Soulu a má bohaté zkušenosti s prvotřídním hokejem. V 90. letech nastupoval v Pittsburghu vedle Jaromíra Jágra, později rozšířil trenérský štáb farmy Detroitu.
V rodné zemi dostal jasný úkol - vybrat ze zhruba stovky profesionálních hokejistů tým a připravit ho, aby odehrál olympiádu se ctí.
Zpočátku možná pochyboval, zda je něco takového vůbec možné. Jižní Korea měla za sebou sestup z druhé nejvyšší úrovně mistrovství světa a třeba od slaboučké Ukrajiny schytala debakl 2:8.
Paek rychle poznal, v čem tkví největší problém Korejců. "Všichni dokážou bruslit rychlostí tisíc mil za hodinu, ale co hra bez puku? Co týmová práce? Co systém? Tím jsem musel začít," prozradil v červnu deníku USA Today.
Pokroky byly rychlé. "Kluci jsou jako houby, absorbují všechno," řekl nedávno Paek kanadskému listu National Post.
Když Korejci potlačili individuální choutky a objevili sílu týmovému výkonu, udělali - i díky pomoci několika Kanaďanů - ohromný skok. Za pouhé tři roky povýšili ze třetí kategorie mistrovství světa do té nejvyšší, kde potkají řadu hvězd.
Hokejový Hiddink?
Kouč Paek rázem přivolal zájem domácích médií, která ho začala srovnávat s Nizozemcem Guusem Hiddinkem. Ten na začátku tisíciletí převzal fotbalovou reprezentaci Jižní Koreje a na mistrovství světa 2002 s ní vybojoval naprosto senzační čtvrté místo.
Pravděpodobnost, že v únoru předvedou podobně pohádkovou jízdu i hokejisté, je mizivá, což Paek musí vědět. Spolu s asistentem Richardem Parkem, dalším rodákem ze Soulu, jenž okusil NHL, však nechce v týmu šířit poraženeckou náladu.
Reálné možnosti Korejců poodhalí příprava, v níž bude po hradeckém Mountfield Cupu a duelu s Plzní jen přituhovat.
V listopadu vyzvou Paek a spol. Norsko, Dánsko a Rakousko. O měsíc později potkají na Channel One Cupu světovou špičku: Kanadu, Rusko, Švédsko, Finsko a Česko.
Na konci roku, kdy předčasně skončí základní část Asijské ligy, pak odstartují další dril, který vyvrcholí generálkou s Rusy, možná největšími favority olympijského turnaje.
Vážně tedy hrozí, že hokejisté Jižní Koreje začnou slávu v Pchjongčchangu s drásavou sérií porážek v zádech. Jim Paek ovšem neztrácí optimismus a tvrdí: "Pokud před olympiádou prohrajeme třeba o sto gólů, je to v pořádku. Abyste se zlepšili, musíte zažít i selhání. Naši kluci jsou mentálně odolní a nic je nerozhází. Navíc se neskutečně zlepšili. Jestliže selžeme v přípravě, snad se z toho poučíme a na olympiádě předvedeme dobré výkony."
