Máte před sebou poslední rok nováčkovské smlouvy s Winnipegem. Zatím jste do NHL nepronikl. Cítíte, že přichází chvíle "teď, nebo nikdy"?
Tahle sezona bude určitě rozhodující, protože v prvních dvou letech jsem, jak říkáte, do NHL nepronikl. Tohle je poslední šance ukázat, že na to mám.
Před posledním světovým šampionátem jste dostal pozvánku do reprezentace. Mimo jiné jste řekl: "Dva roky jsem na farmě a cítím, že příští rok by mohla přijít šance." Proč cítíte, že zrovna teď by měla přijít příležitost?
První rok na farmě je většinou o tom, že člověk si zvyká na profesionální hokej. Oproti juniorskému je o dost jiný. Druhý rok se mi moc nepovedl, ale v létě jsem pracoval, takže počítám s tím, že by se mi mohlo dařit.
Když na chvíli zůstaneme u reprezentace, co vám těch pár přípravných zápasů dalo? De facto jste potkal českou špičku v Evropě.
Určitě to byla dobrá zkušenost do budoucna. Byl jsem rád, že jsem vůbec pozvánku dostal, protože moc hráčů z farmy ji nedostane. Ukázalo mi to, jaký je hokej v Evropě. Oproti Kanadě je to trošku jiné.
Do konečné nominace na mistrovství jste se nedostal. Jak vám Josef Jandač, kterého znáte ze Sparty, vyškrtnutí zdůvodňoval?
Říkal nám, že jsme se ukázali v dobrém. Že si nás vzal, aby nás viděl. Když prý budeme makat, tak se v budoucnu do reprezentace určitě dostaneme.
Zpět k vaší zámořské kariéře. V roce 2015 jste byl nejlepším obráncem juniorské QMJHL, trenér o vás prohlašoval, že jste nejlepší hráč mužstva. Neříkal jste si tehdy, že hned zazáříte i v AHL, případně rovnou v NHL?
Myslel jsem, že přechod z juniorky bude jednodušší. I díky tomu, že jsem vyhrál nejlepšího obránce. Chvilku mi ale trvalo, než jsem se s tím přechodem srovnal.
Co na něm bylo nejtěžší?
Jedna malá chyba v juniorce tolik nerozhoduje. Tady je z jedné chyby gól. Hráči to umí proměnit. Další věc je, že jsem vždycky byl zvyklý hrát hodně minut. Když jsem přišel na farmu, odehrál jsem osm devět minut za zápas. Těžko jsem se dostával do tempa. Měl jsem s tím velké problémy.
Na začátku jste uvedl, že druhý rok na farmě se vám moc nepovedl (60 zápasů, 7 bodů). Proč? Kde byla chyba?
Neřekl bych, že byla nějaká chyba. Spíš šlo o pár herních věcí, které mě dostávaly níže. Trenéři mě moc nehráli, chvíli jsem s tím bojoval.
V dřívějších reportech se o vás psalo jako o obránci, který bude takřka bezchybný, pokud zesílí a trochu zapracuje na ofenzivě. Proč už nehrajete NHL? Kde máte rezervy?
Jde hodně o taktiku v novém klubu (Manitoba Moose, farma Winnipegu - pozn. red.). Nemám tolik volnou ruku jako v juniorce.
Potřeboval byste tedy větší volnost? Cítíte se svázaný taktikou?
Lehce. Trenéři mě svazují určitými věcmi, já pak nad nimi dlouho přemýšlím, což mi nedělá moc dobře.
Někteří hokejisté vnímají AHL jako nutné zlo při cestě do NHL, jiní tuhle soutěž řadí výš než extraligu. Co vy? Máte zkušenosti z obou soutěží, coby dorostenec jste odehrál deset zápasů za Spartu.
Myslím, že AHL a extraliga jsou podobné soutěže. AHL je taková dravější, protože ji hraje hodně mladých kluků. V extralize se zase hraje chytřejší hokej. Hráči jsou zkušenější. Navíc je to na velkém kluzišti, což je něco úplně jiného.
Jak se momentálně připravujete?
Ve Winnipegu s kondičním trenérem z farmy. Na ledě jsme každý den. Snažím se dělat věci, které mě můžou posunout. Jde třeba o bruslení, dobrou rozehrávku a střelu. V sezoně mi jde taky o to, abych měl co nejlepší statistiku plus/minus. Prostě abychom nedostávali góly, když jsem na ledě.
V jednom starším zámořském rozhovoru jste říkal, že tři roky v kanadské juniorce pro vás byly nejlepší možnou cestou. Pořád si to myslíte? Neměnil byste?
Vůbec bych to neměnil. Tři roky v juniorce byly ty nejlepší, které jsem zatím odehrál. Nejvíc mě to bavilo.
Doporučil byste tuhle cestu ostatním? Jít hrát s vidinou NHL za oceán a nezůstávat v Česku?
Každý to vidí jinak, ale podle mě by člověk měl jít do Kanady, pokud najde dobrý juniorský tým. Je tady na očích. Každý druhý zápas na něj chodí koukat skauti. Všichni ho vidí. Na extraligu se skauti přijdou podívat párkrát za sezonu.
V minulé sezoně jste na farmě potkal Ondřeje Pavelce. Dával jste se s ním do řeči? Jak nesl překvapivý odchod na farmu?
S Ondrou jsme se znali už dřív - od kempů. Když jsme se sešli ve městě, chodili jsme na obědy a večeře. Bylo pro mě překvapení, že ho minulý rok poslali dolů. Každopádně jsme si spolu rozuměli, byla sranda.
Mrzí vás tedy jeho odchod do Rangers?
Nemrzí. Jsem za něj rád a je mi jedno, kde zrovna hraje. Máme na sebe telefonní čísla, takže v kontaktu jsme.
