NHL za pouhé dva týdny upekla plán, jak zatočit s křivdami v šatnách klubů. Reagovala na trenéra Billa Peterse, který dekádu nazpět jednoho ze svých svěřenců, Akima Aliua, častoval rasistickými poznámkami. Jiného, Čecha Michala Jordána, nakopl do zad.
Peters krátce nato skončil v Calgary. Sám rezignoval, byť zřejmě nedostal od šéfů jinou možnost. Zároveň spustil nečekanou vlnu.
V jejím důsledku Chicago suspendovalo trenérského asistenta Marca Crawforda, protože měl před 13 lety nakopnout Seana Averyho, toho času zřejmě nejnenáviděnějšího hráče celé ligy, který zároveň přiznal, že v Los Angeles posléze dohrál, protože se chtěl prát s jedním z asistentů.
Peprné historky zaprášily pověst také uznávanému kouči Mikeu Babcockovi, jenž už předtím dostal vyhazov v Torontu. Nutno dodat, že kvůli bídným výsledkům.
Celkově vzato není přehnané tvrdit, že odstartovala hokejová miniobdoba kampaně Me Too.
NHL ji zkraje týdne v podstatě podpořila. Zveřejnila plán, jak budoucím křivdám zabránit a všechny, i ty minulé, potrestat. Kluby ztratily právo řešit choulostivé situace interně. Od nynějška musí ligovému vedení hlásit, jestliže si například u trenéra všimnou na ledě či mimo něj chování, které je "jasně nevhodné, nezákonné nebo prokazatelně urážlivé až násilné".
Pokud klub nebo jednotlivci, kterých se to týká, takové chování zatají, můžou očekávat trest. Zároveň vznikne horká linka, přes níž můžou dotčení lidé křivdy nahlašovat. I anonymně. Liga je chce chránit.
Problém tkví v tom, že zatímco na nezákonné jednání lze poukázat vcelku snadno, "jasně nevhodné či prokazatelně urážlivé až násilné" činy se definují o dost hůř.
Příkladem budiž nejznámější z uvedených hříšníků - Babcock. Jako trenér má v životopisu Stanley Cup a dvě olympijská zlata, ale svými metodami si nadělal dost nepřátel.
Jedním z nich je bývalý křídelník Red Wings Johan Franzén, jenž Babcocka popsal jako nejhoršího člověka, kterého kdy potkal. Jeho slovní útoky mu prý stále hrály v hlavě, a tak i roky po kariéře nemohl přirozeně usnout. Otázkou je, nakolik tomu přispěly otřesy mozku a s nimi související deprese.
Jenže pak je tady případ Henrika Zetterberga, podobně hvězdného Švéda, který spolupráci s Babcockem vylíčil jinak: "Vždycky jsme měli dobrý vztah. A také hodně vášnivých diskuzí. Myslím, že věděl, že mi může říct cokoliv. A já věděl, že můžu říct cokoliv jemu. Dokázal mě dostat do stavu, který bych popsal jako 'Já ti teda ukážu'. Řekl bych, že ne každý něco takového zvládne."
Tehdejší generální manažer Detroitu Ken Holland o Babcockově neurvalosti věděl, a tak jednou vešel do kabiny a dal nespokojencům volbu. Zněla asi takhle: "Vy, kteří s Babcockem máte problém, za mnou přijďte do kanceláře a já vám zařídím výměnu." Nikdo nepřišel.
Franzén by tehdy možná využil horkou linku a stěžoval si, Zetterberg ne.
Každý má "senzory" na nevhodné či urážlivé chování ze strany klubu seřízené jinak. Rozhodla by NHL v hypotetickém případu, že Franzén je v právu, a Babcocka potrestala? Proč ano? Proč ne? Každé rozhodnutí by zřejmě zplodilo dost kritiky.
Vyhazování peněz
Když ligový šéf Gary Bettman a spol. v minulých týdnech spřádali plán na umravnění trenérů, přizvali si Aliua. Muž, který svým tweetem "odpravil" Peterse, jim radil v otázkách rasismu.
"Musíme zajistit, aby budoucí generace hokejistů nečelily rasismu a překážkám, kterým jsem v kariéře čelil já," hlásil pak nigerijský rodák s kanadským a také ukrajinským občanstvím. Jak do jeho zkušenosti zapadá fakt, že během deseti let mezi profesionály vystřídal 22 klubů, může každý zvážit sám.
Jiné hokejisty tmavé pleti si Bettman do diskuze nepřizval. Spousta z nich přitom v NHL odehrála víc zápasů než Aliu, tedy přes sedm. Třeba Jarome Iginla patřil k nejrespektovanějším hráčům vůbec, rasové překážky v hokeji až na drobné výjimky necítil. Naopak současná hvězda Evander Kane pociťuje rasismus od fanoušků, částečně od novinářů. Jinak ne. Názorů je každopádně víc.
Bettman a spol. jdou na vymýcení nešvarů rovněž prostřednictvím prevence. Trenéři, jejich asistenti, koučové farem a generální manažeři s jejich asistenty tak budou každoročně procházet školením ohledně diverzity a inkluze.
Co na tom, že podobné projekty podle studií, například té z Harvardovy univerzity, nefungují. Případně nadělají více škody než užitku. Čili jde o vyhazování peněz z okna.
Reakce NHL na poslední události připomíná spíš zbrklý twitterový příspěvek za účelem sbírání (mediálních) lajků než koncepční práci s cílem ještě zlepšit kulturu zámořského hokeje.
Prevence pravděpodobně nezabere a definice zakázaného chování má tak široké a vágní mantinely, že vedle smysluplných trestů za násilí či rasismus může přinést zmatek. Otázkou samozřejmě je, jaké podněty liga dostane a kolik jich bude, jak o nich (ne)bude informovat a prakticky je řešit.
Nicméně si ukvapeností zadělala přinejmenším na interní chaos.
