Sezonu začínáte s vědomím, že může být vaší poslední v San Jose. Končí vám smlouva a podle médií jste žhavým kandidátem na výměnu. Sledujete všemožné spekulace?
Když máte sociální sítě, úplně se tomu nevyhnete. Spekulace tady vždycky byly a vždycky budou. Ale tolik je nevnímám. Soustředím se na to, abych měl co nejlepší start a pomohl týmu. A mladým klukům, kterých máme hodně. Člověk jim chce ukázat cestu. Když jsem začínal já, pomohl mi Joe Thornton, Joe Pavelski…
Spekulace pramení z toho, že San Jose vám ještě nenabídlo novou smlouvu. Což je u hvězd týmu poněkud podezřelé. Pořád platí, že s klubem nejednáte?
S naším generálním manažerem (Dougem Wilsonem, pozn. red.) jsem samozřejmě mluvil, ale spíš ho zajímalo, co říkám na tým. Je znát, že mě tady chce a že jsem pro tým důležitý, ale podrobně jsme se o kontraktu nebavili. Uvidíme, jaké to bude třeba za měsíc.
Dokážete si vůbec představit, že byste San Jose po tolika letech opustil?
Teď tady začínám už devátou sezonu, je to většina mé profesionální kariéry. Člověk si tady vybudoval druhý domov. V San Jose se mi narodil syn, máme tu barák, známe doktory. Takže si skoro neumím představit, že bych šel jinam, ale vím, že se to děje. Každopádně by to bylo těžké loučení.
V zámořských médiích jste zmínil, že byste klidně bral méně lukrativní kontrakt, ale že z klubu musíte cítit ambice. Je to tak?
Jasně, chci vyhrávat. Poslední dva roky, kdy jsme nebyli v play off a nedařilo se nám, byly náročné. Já jsem hrozně soutěživý, chci za každou cenu vyhrávat zápasy. A pokud jde o ty peníze… Když u nás hrál Thornton, mohl si říct o více peněz, ale nevzal je, díky čemuž jsme měli lepší tým. Landeskog v Coloradu nedávno také vzal o něco menší peníze. Takže ano, i na tohle myslím.
Jak se vlastně cítíte před nadcházející sezonou?
Už se hrozně těším. Konečně si užívám normální kemp. Není to jako minulý rok, kdy jsme byli v Arizoně a museli kvůli pandemii dodržovat všemožná pravidla. Nějaká pořád máme, ale už je to mnohem volnější. Člověku přijde, že doba už je zase normální.
Řešíte v kabině poslední aféry Evandera Kanea? Část mužstva má údajně problém s atmosférou, kterou Kane přináší.
Neřešíme to. Hlavně se soustředíme na tréninky a zápasy, protože potřebujeme dobrý start. Do něčího soukromí se nemotáme. Ani pořádně nevíme, co se doopravdy děje. Jen čteme to samé, co novináři. Nechtěl bych to moc rozebírat.
A víte vůbec, jestli s vámi Kane začne sezonu?
Nevím, jak to vypadá. S vedením jsme o tom nemluvili.
Do divize vám přibyl Seattle. Jak se těšíte na nového soupeře?
Během první hodiny se u nich prodalo - já nevím - patnáct tisíc permic. I když jsou vyhlášení spíš fotbalem, je vidět, že na hokej čekali. Bude to něco nového, čekám výbornou atmosféru. Navíc je to kousek, takže může vzniknout nová rivalita. Těším se, až tam budeme hrát.
Na začátku jste zmínil, že chcete ukázat cestu mladým hráčům. Co Adam Raška? Jaký na vás udělal v přípravě dojem?
Jako hráče jsem ho moc neznal, takže když jsem ho viděl v akci, hrozně mě překvapil. Jako jednoho z posledních hráčů ho sice poslali dolů na farmu, ale řekli, že ťuká na dveře, protože hrál vážně výborně. Navzdory své výšce se nebál, dohrával souboje, odevzdal maximum… Trenér to viděl a říkal mu, ať je připravený, když se v hlavním týmu něco stane.
Vy byste zase měl být připravený na olympiádu v Pekingu. Soči vám nevyšlo, pak ani Pchjongčchang, kam NHL nejela vůbec. Těšíte se, že to konečně vyjde?
Je pravda, že o první olympiádu v Soči jsem přišel kvůli zranění. Pokud teď budu zdravý a vyberou mě, hrozně rád pojedu. Hrát pod pěti kruhy je sen. Zároveň doufám, že český tým udělá pořádný výsledek.
Vidíte reálnou šanci přeskočit Kanadu nebo třeba Spojené státy? V NHL jejich reprezentanty potkáváte na denní bázi.
Člověk vidí Kanadu. Některé její hvězdy se ani nevejdou do kádru, jiné hrají třináctého čtrnáctého útočníka. Ta síla je ohromná. My se bavíme o tom, že už nemáme tolik dobrých kluků jako dřív, hlavně obránců, ale hvězdy tam pořád vidím. Samozřejmě do toho nepůjdeme s tím, že jasně porazíme Kanadu, ale chceme co nejlepší výsledek. Je to turnaj, ne dlouhodobá soutěž. Může se stát cokoliv. A těžká nebude jen Kanada. To samé platí o Švédech. A třeba Rusáci mají Vasilevského, jednoho z nejlepších gólmanů na světě.
