Rozsáhlý výzkum, který důrazně varuje před odchody nehotových mladých hokejistů do zámoří, představil médiím a trenérům mládežnických družstev mluvčí Mezinárodní hokejové federace (IIHF) Szymon Szemberg.
Ten hokejovou analýzu zahájil paralelou se znepokojivou zprávou o stavu světových mořích. Podle nejnovějších zpráv se může stát, že za 40 let ve světových oceánech nezbudou žádné ryby, protože rybáři jich vyloví větší množství, než se stačí přirozenou cestou obnovit.
"Totéž se brzy může stát v evropském hokeji," naznačil Szemberg názorně vážnost situace.
Přes nižší soutěže jistá cesta do NHL nevede
Studie ukazuje, že většina hráčů, kteří odejdou do zámoří již v dorosteneckém věku a snaží se proniknout do NHL z juniorských či vedlejších soutěží, hlavně kanadské CHL, se v NHL stejně neprosadí a jejich hokejová kariéra tím spíše utrpí.
Hodnocení Evropanů v NHL
5 - Superstar - vítěz trofeje v NHL (např. Jágr, Hašek, Forsberg)4 - Star - hráči z prvního útoku (např. Havlát, Hejduk, Hossa, Koivu)
3 - Důležití hráči - nastupují pravidelně, platní týmu (např. Bulis, Plekanec)
2 - Okrajoví hráči - oscilují mezi farmou a prvním týmem (např. Fleischmann)
1 - Hráči bez vlivu - nemají perspektivu dostat se z farmy (např. Blatný)
Vyvrací tím tvrzení některých skautů a agentů NHL, kteří se snaží lákat mladé hokejisty z Evropy do nižších zámořských soutěží s tím, že se potřebují vyhrát a zvyknout si na americký styl hokeje.
"Hokejista přicházející do severní Ameriky přece hokej hrát umí a něco jako 'americký styl hokeje' neexistuje. S novými pravidly je NHL evropštější než některé evropské ligy," tvrdí Szemberg.
Szembergův tým sledoval evropské hráče, kteří v letech 2000 - 2006 přišli do NHL či nějaké nižší zámořské soutěže. Za šest let to bylo 621 hokejistů.
Z nich 183 strávilo před tím, než podepsali profesionální smlouvu, minimálně jednu sezonu v juniorské CHL. A právě tito mladíci jsou brzkým odchodem do Ameriky nejvíce ohroženi.
Po minimálně jedné sezoně strávené v juniorské kanadské soutěži má jen necelých 10 procent z nich naději, že odejde přímo do NHL. Zbylých 159 mladičkých hráčů po podpisu profesionální smlouvy míří do Americké hokejové ligy (AHL) a v hodnocení použitém pro Szembergovu studii (viz infobox) patří do skupiny 1 až 3-.
Americký systém může pohltit i ten největší talent
A přitom se nejedná o nekvalitní hokejisty, problém je v tom, že odcházejí příliš brzy. Szymon Szemberg v této souvislosti připomíná odchod Jiřího Tlustého z Kladna.
Ten byl už ve svých 17 letech platným hráčem v české extralize, ale Toronto, které ho draftovalo, poslalo kladenskou naději do Ontaria hrát znovu za juniory.
"Nemůžu to pochopit," posteskl si Szemberg. "Proč se hráč, který je v sedmnácti na předních místech bodování českého extraligového klubu, musí po příchodu do Ameriky vrátit mezi juniory?" ptá se představitel mezinárodní hokejové federace.
"Místo toho, aby hrál v Čechách s Procházkou a Paterou a hokejově rostl, tak ztratil rok v zámořském juniorském týmu," podotkl Szemberg, který se mimo jiné prohlásil za velkého fanouška české reprezentace.
Svá ostrá slova opírá i o další statistická čísla. V letech 1996 - 2002 (odstup čtyř let byl ve studii určen mladým hráčům jako čas, kdy by se ti opravdu talentovaní mohli prosadit) bylo do CHL draftováno 339 Evropanů.
Téměř 80 procent z nich nikdy neodehrálo ani jeden zápas v NHL a naprostá většina hráčů, kteří nezasáhli do NHL, se vrátila do Evropy. Jejich hokejová kariéra ale utrpěla natolik, že se nedokáží prosadit v nejvyšších soutěžích, někteří hrají jen rekreačně nebo s hokejem úplně skončili.
Jen 18 hokejistů má hodnocení 3 a vyšší a má tak naději, že dosáhnou 400 zápasů v NHL, což je ve výzkumu IIHF považováno za prokázání opravdové kvality. To je pouhých 5,3 procenta ze všech 339 Evropanů draftovaných do CHL!
Sami Kanaďané provedli v poslední době podobný průzkum, i když ne tak podrobný, a došli téměř k totožným závěrům: jen 4,9 procent hráčů z CHL si opravdu zahraje NHL.
Prakticky totožná je i situace ve skupině hráčů, kteří většinou po krátkém pobytu v evropské vrcholové soutěži odešli do některé nižší americké ligy a odehráli tam více než 100 zápasů.
Ze 621 evropských hokejistů v zámořském hokeji za posledních šest let je takových hráčů 242. Přitom jen šest jich je hodnoceno známkou 3 plus a vyšší.
Uspět mohou jen hotoví hráči
Pohříchu nejmenší skupinou evropských hokejistů, kteří v posledních šesti letech působili v Americe, jsou ti úspěšní. Jsou to hráči, kteří před odchodem do zámoří strávili významnou část kariéry v některé ze špičkových evropských soutěží a odehráli minimum zápasů v nižších amerických ligách.
Tuto skupinu tvoří 173 borců, přičemž více než 90 procent z nich je hodnoceno známkou 3 a výše. Jen 15 hokejistů, kteří mají známku 3 plus a vyšší (těch je 117 z celkem 621), patří do jiné skupiny, což znamená, že odehrálo více než 100 zápasů v AHL či alespoň jednu sezonu v CHL.
O jejich absolutní nadřazenosti ostatním evropským hokejistům svědčí fakt, že naprosté minimum zápasů odehráli v nižších soutěžích (méně než 5 procent), a i přes to, že mnoho z nich je na začátku kariéry, průměrně odehráli tito hráči 535 zápasů v NHL
Tato čísla spolehlivě dokazují, že se vyplatí na angažmá v zámoří počkat. Vždyť nejúspěšnější Evropané v NHL před podepsáním smlouvy odehráli v evropských soutěžích v průměru více než 4 roky.
V zámoří se spíš hraje než trénuje
Největší problém je tedy v tom, že talentovaní hráči, kteří potenciál na NHL bezpochyby mají, odcházejí do Ameriky příliš brzy.
Jen ojedinělé výjimky se skutečně uchytí v prvním týmu a mají možnost rozvíjet svůj talent mezi těmi nejlepšími světovými hokejisty. Příkladem mohou být třeba Jevgenij Malkin a Alexander Ovečkin.
Většinu mladíků ale kluby pošlou na farmy či do juniorských soutěží, aby se tzv. vybrousili. Jenže v AHL odehrají 80 zápasů, přičemž nepřiměřeně dlouhou dobu stráví na cestách.
Nezbývá jim pak čas na trénink základních hokejových dovedností, které je jako evropské hráče zdobily a cestu do NHL jim pootevřely.
Pokud by zůstali ve vrcholné evropské soutěži, sehráli by 50 až 60 zápasů bez přehnaně časově náročného cestování a dosáhli by ideálního poměru mezi tréninkem a zápasy.
Ten je podle kanadského kouče George Kingstona 2 - 3 hodiny tréninku na jedno odehrané utkání. U zámořských týmů (i juniorských) je tento poměr jedna ku jedné, což nedává příliš prostoru pro rovnoměrné rozvíjení hokejového talentu a i velmi nadějného mladíka z Evropy to může stát kariéru.
Peníze až na posledním místě
Proč tedy nezůstávají mladí hokejisté ve svých mateřských klubech v kvalitních evropských ligách? Nabídka zahrát si NHL je samozřejmě pro mladého hokejistu neuvěřitelně lákavá. Agenti, kteří talentovaným mladíkům nabízejí angažmá v týmu CHL, slibují budoucnost v NHL.
Jenže jak dokazuje Szembergova studie, tyto sliby jsou naprosto plané. "Jestliže máte sedmnáctiletého hráče, který chce odejít do CHL, ukažte mu tato čísla a řekněte mu, že má menší než 10procentní šanci dostat se do NHL," apeloval Szemberg na trenéry juniorů přítomné na tiskové konferenci.
Jako všude však jde hlavně o peníze. Vidina milionových výdělků je ale velice ošidná, varuje Szemberg, který používá citát: "Nežeň se za penězi, ale za příležitostí. Pak mohou peníze dohnat tebe."
Problém je i v tom, že také kluby nižších soutěží jsou v Americe závislé na příjmech ze vstupného. Manažeři pak touží po mladých evropských hvězdách, které přitáhnou diváky na stadiony.
Mluví se i o tom, že agenti mají za hráče přetaženého z Evropy zvláštní finanční částky. Szymon Szemberg takovou praxi potvrzuje, ačkoliv dodává, že čerpá jen z neoficiálních vyjádření.
NHL to nezajímá
Představitele NHL však nechává výzkum IIHF zcela chladnými, ačkoliv se jedná i o budoucnost kanadského a amerického hokeje.
"NHL podobný výzkum vůbec nezajímá. Ti chtějí do své soutěže hvězdu, na kterou prodají vstupenku," hodnotí postoj americké strany manažer české hokejové reprezentace Zbyněk Kusý.
Materiál IIHF tak považuje za důležitý podklad pro práci s hráči v Evropě, kde je potřeba změnit klima jejich odchodů do zámoří.
Zbyněk Kusý upozorňuje i na fakt, že z českého hokeje odchází do Ameriky naprosto největší počet hráčů z evropských hokejových velmocí. To potvrzuje i Szembergova studie, která uvádí, že od roku 1997 bylo do CHL draftováno 575 hokejistů z Evropy, z čehož bylo asi 500 z České republiky a ze Slovenska.
V českém hokeji je navíc ojedinělé i financování, kdy 90 procent nákladů na hokejistovu kariéru platí klub. Odchodem takového hráče do zámoří, kde se jeho kariéra může zastavit, český hokej velmi tratí. Ale je jasné, že ve svobodné zemi není možné nikomu odchod do zámoří zakázat.
Představitelé hokejového svazu tak chápou studii IIHF za velmi podnětný základ k celkové změně klimatu kolem odchodu hráčů do NHL.
Je potřeba snížit počet Evropanů v zámoří
A jaká východiska Szembergova analýza nabízí? Zásadním problémem je velké množství hráčů, kteří podepisují profesionální smlouvy, ačkoliv na to nejsou ještě připraveni nebo takovou výkonnost ani nemají.
Evropa pak nestačí takové množství talentů vychovávat, zatímco v nižších amerických soutěžích hrají hráči, kterým to v ničem nepomůže.
Podle Szemberga by se tedy měl postupně snížit počet Evropanů v NHL ze současných 30 procent (což je letos 263 hráčů) na 20 procent (okolo 180 hráčů).
Evropské ligy by tak neztrácely většinu svých talentovaných hokejistů, a ti by naopak ve svých domovských soutěžích měli daleko větší příležitost k hokejovému růstu.
Tím by se zvětšila i jejich naděje, že se do NHL opravdu prosadí, ovšem až nastane správný čas a jejich základní hokejový vývoj bude ukončen. Navíc by se zvýšila i kvalita evropských soutěží.
Do NHL by pak odcházeli jen ti nejkvalitnější hokejisté, což by pomohlo udržet prestiž zámořské soutěže, a větší počet amerických hráčů by mohl hrát i v nižších soutěží. To by mohlo znamenat i vzestup americké a kanadské reprezentace.
Podle Szemberga, který při výzkumu hovořil s množstvím hokejových odborníků, komentátorů či agentů, si někteří z nich problémy, které přináší systém hokejové výchovy v severní Americe, pomalu začínají uvědomovat.
Ale jestli jednou zvítězí zdravý rozum a koncepční hokejové řešení nad zájmy byznysmenů, to je zřejmě otázka daleké budoucnosti.
