Panovaly obavy, že Bělorusko, vedené autoritářským prezidentem Alexandrem Lukašenkem, bude po ztrátě spolupořadatelství nadcházející šampionát v Rize bojkotovat. Nestalo se.
Východní outsider naopak zbrojí, aby v náročné skupině obstál. Z favoritů vyzve Rusko, Švédsko a Česko. Dále na něj čekají Švýcarsko, Slovensko, Dánsko a Velká Británie. Hranice mezi postupem do čtvrtfinále a pádem do nižší divize může být tenká.
Bělorusové zažili trpký sestup na mistrovství světa 2018, ale hned o rok později se mezi elitu vrátili.
Teď dělají všechno možné, aby v ní zůstali. A třeba postoupili mezi osm nejlepších, což naposledy zvládli před šesti lety v Česku.
Reprezentaci Běloruska tak posílili zámořští útočníci Shane Prince a Francis Paré. Především první z nich by měl pomoct. Kdysi prošel druhým kolem draftu a zahrál si v NHL. Zářil ale jen na farmě, a tak radši zkusil štěstí v Evropě. Nyní má za sebou životní sezonu, za Minsk sbíral takřka bod na zápas a proklouzl do elitní desítky bodování Kontinentální ligy.
Běloruský dres může obléct díky tomu, že dostal občanství a v nové zemi odehrál dva roky, což je podle pravidel mezinárodního hokeje nutné minimum. Kdyby ale v minulosti reprezentoval rodné Spojené státy, musel by v Minsku odehrát alespoň čtyři roky.
"V Bělorusku se mi líbí," rozpovídal se Prince. "Když jsem dostal nabídku hrát za národní tým, byl jsem nadšený. Nemám slov. Udělám všechno pro to, abych týmu pomohl a potěšil fanoušky v celé zemi."
V březnu by měl Prince a Parého doplnit ještě Danny Taylor, Kanaďan narozený ve Velké Británii, který v KHL odchytal několik povedených sezon. V roce 2017 díky tomu dostal šanci v Ottawě, ale neuspěl.
Taylor se mihl také v pražské Spartě, kde měl před pěti lety zaskočit za tehdy nepříliš přesvědčivého Tomáše Pöpperleho, ale moc se mu nedařilo.
Zámořská zásoba
Není výjimečné, že outsideři s výhledem na světový šampionát loví Severoameričany, aby zvýšili své akcie. Vedle Kazachstánu nebo Jižní Koreje je přeborníkem právě Bělorusko.
Trend odstartoval na mistrovství světa 2013, kde společně s Bělorusy bruslil rodilý Kanaďan Geoff Platt. Postupně k němu - kromě převážně zámořského realizačního týmu - přibyl ještě útočník Charles Linglet, obránce Nick Bailen a gólman Kevin Lalande.
Zatímco Platt a Bailen, jeden z nejproduktivnějších beků KHL, jsou stále k dispozici, Lalande už kariéru ukončil a 38letý Linglet k tomu má v nehokejovém Walesu blízko.
Právě Linglet nedávno vysvětloval, proč ho reprezentování Běloruska zlákalo: "Nenaskytla se mi příležitost hrát za Kanadu, takže když jsem dostal běloruský pas, těšil jsem se, že díky tomu budu moct nastoupit proti nejlepším hráčům světa. Je skvělé, když se s nimi můžete srovnat, protože normálně je vidíte jen v televizi. Až zestárnu, pořád budu mít vzpomínky, jak jsem hrál proti chlápkům jako Auston Matthews nebo Connor McDavid."
Ačkoliv Bělorusko už nevede trenér Glen Hanlon ani Dave Lewis, jejich nástupce Michail Zacharov dost možná představí "nejkanadštější" běloruskou reprezentaci v historii.
