Jak hodnotíte čtvrtfinálové vyřazení?
Pro každého z nás je určitě zklamání, že jsme si nevybojovali místo v zápasech o medaile. V posledních třech utkáních se nám zadrhla ofenziva. Švýcarům jsme dali dva góly, Kanadě jeden a Spojeným státům žádný. Z nějakého důvodu jsme neměli sílu vytvářet si gólové šance.
Co bylo tím důvodem?
Těžko říct. V posledních třech zápasech jsme měli méně času a prostoru než na začátku turnaje. Také jsme nedokázali brát soupeři kotouče a dostávat se do protiútoků.
Chybělo vám víc hráčů z NHL?
Ne, měli jsme tým, jaký jsme měli. A já jsem na něj pyšný. Skoro deset hráčů s námi bylo od začátku přípravného kempu. Není důvod, abych říkal, že nám někdo chyběl. Jen jsme měli trochu smůlu se ztrátou Sedláka a Chytila.
Dominik Kubalík cítí, že vyřazení je jeho chyba, protože nevstřelil branku. Co na to říkáte?
Hokej je týmový sport. Nejde o Kubalíka ani žádného jiného hráče. Nikdo by to neměl brát na sebe, tomu nerozumím. Tým vyhrává a prohrává společně.
Byli na tom Američané lépe, co se týče rychlosti a šikovnosti?
Vypadalo, že jsme byli trochu pozadu. Proti Švýcarsku, Kanadě i USA jsme se zasekli při jejich tlaku a sami jsme je nedokázali zmáčknout. Všechny ty tři zápasy byly v podstatě stejné.
Myslíte si, že čtvrtfinále bylo výkonnostním maximem vašeho výběru?
Věřili jsme, že máme šanci na turnaji pokračovat. Musíme ale respektovat sílu soupeřů. Spojené státy měly dobrý tým a hrály opravdu dobře.
Můžete srovnat sílu letošního českého výběru s tím loňským?
Nechci srovnávat, to nejde. Loni bylo loni, letos jsme měli jiný tým. Takové srovnávání by nebylo správné vůči hráčům.
Jak se vám líbila atmosféra zápasu v Tampere? Bylo vcelku ticho, moc českých příznivců nedorazilo.
Fanouškům nepřišlo vhod naše cestování z Rigy. Ale je to tak, jak to je. Turnaj se měl hrát v Rusku a všichni ví, proč si ho nakonec rozdělily Finsko a Lotyšsko. Pro fanoušky to nebylo dobré. Když se hraje v jedné zemi, je pro ně přesun snadnější.
Protože Němci vyřadili Švýcarsko…
Němci vyhráli?
Ano, Češi kvůli tomu skončí na turnaji osmí, což je nejhorší český výsledek v historii mistrovství světa. Litujete toho, nebo na tom až tak nezáleží?
Není to tak, že by mi na tom nezáleželo, ale musím respektovat výsledek. Jestli jsme osmí, tak jsme osmí. Už s tím nic dělat nejde.
Po každém čtvrtfinálovém vyřazení dostane český trenér otázku, jestli má chuť a energii pokračovat. Co vy? Chcete u týmu zůstat?
Na to se mi nechce odpovídat, nechci spekulovat. Není to moje práce.
Cítíte tlak od hokejového svazu?
Tlak je všude, víc k tomu neřeknu.
Koho považujete za favorita zbytku šampionátu?
Teď když skončilo Švýcarsko, tak nevím. Možná lepší, když nebudu jmenovat nikoho. Mým favoritem jsme byli my, ale dohráli jsme.
Jak dlouho se budete po vyřazení psychicky zotavovat? Máte na to nějaký recept?
Nějaký čas to určitě zabere. Musím to teď vzít zlehka a zanalyzovat se svými asistenty všechno, co se na turnaji dělo. Jinak nevím, co budu dělat. Pojedu s týmem do Prahy a pak uvidíme.
