Praha - Jednání Miroslava Palaščáka je scestné, ale je pravda, že zrušení přestupních tabulek u dětí by českému hokeji pomohlo. Přesně to říká v rozhovoru pro deníky Aktuálně.cz a Právo bývalý vynikající extraligový hokejista Jan Peterek. 

Peterek nyní působí jako manažer mládeže u Ocelářů Třinec a svou funkci zastává také v Hráčské komisi ČSLH. I proto se ho přímo dotýkají aféry kolem hokeje v Česku, který v úterý doprovázely další tvrdé mediální přestřelky mezi svazem a Luďkem Bukačem, respektive Markem Černoškem - šéfem hráčské unie. 

Peterek ze současného stavu viní především zbytečně ambiciózní rodiče, kteří své děti vidí v NHL, i když na to nemají. Zároveň však souhlasí s tím, že k současnému stavu nahrává i prostředí, konkrétně zakázaný pohyb dětí mezi kluby kvůli vysokým přestupním tabulkám.

"Kdybychom do osmé třídy udělali volnost pohybu, vzali bychom rodičům, kteří si stěžují, že jsou rukojmí, argumenty," říká Peterek v rozhovoru pro Aktuálně.cz a Právo.

V hokeji jste dlouho, teď navíc u mládeže. Co se s tím, co se teď kolem něj děje, dá dělat?
Mně je líto, že tahle kauza probíhá. V dnešní době vidím, že spousta rodičů není soudných a prostě holt ten sport na nejvyšší úrovni bude dělat pět procent celé mládeže. Všichni si musí uvědomit, že sport je především koníček, který má děti bavit tak, jak to říkal pan Bukač. Dát jim radost z hokeje, a když s ním končí, aby z něj nebyly znechucené a raději hrály amatérské soutěže, kterých je tady hodně. Já jsem rád, že se to rozvíjí i takovou formou, že kluci, kteří skončili s hokejem, hrají amatérské ligy. Každý přece může hokej hrát, ale každý hraje na té úrovni, na jakou má. Když jsem špičkový sportovec, tak budu hrát špičkovou ligu. Když ten talent nemám, nebo přístup není odpovídající, budu hrát nižší soutěž, a tak to je. Vždyť hokej máme všichni rádi, je to krásný sport a je blbé ho špinit takovými věcmi. A jestli je rodič ambiciózní a vidí dítě odmala v NHL, tak je těžké mu to vymluvit. Přitom přesně tihle ambiciózní rodiče dělají tenhle rozruch a pošpiňují nejen hokej, ale celý sport.

Ono je ale asi horší, když je rodič ambiciózní a ještě k tomu bohatý, ne? Když těch 200 tisíc člověk nemá, tak je prostě jako úplatek nedá.
Jsou i ambiciózní rodiče, kteří nejsou bohatí.

A ti pak o to více křičí?
Přesně tak. A to si myslím spoustu kluků zabíjí. I když jsou šikovní, tak jim je dovoleno všechno a nemají nad sebou bič, který potřebují. Ti kluci pak končí a je mi to strašně líto. Setkal jsem se s pár případy, kdy se ty talenty pak kvůli tomu nerozvíjejí.

Vy jste zažil rodiče, které jste musel v pozici šéfa mládeže špičkového českého klubu umravňovat?
Snažil jsem se a doteď se snažím. Ale já myslím, že těmto rodičům už bylo tolik řečeno, že už to ani nemá smysl. Oni si pořád stojí za svým a jsou přesvědčeni, že oni vidí tu pravdu a všichni ostatní jsou proti nim. Myslí si, že je tady korupce, všichni jsou někoho známí a chyba je v těch ostatních, ne v nich a jejich dětech. To je pak těžké s někým diskutovat. Potom zjistíte, že tihle hráči pendlují po republice, jsou v klubu jeden dva roky, zjistí, že to tam není ideální, tak jdou dál... A až pak zjistí, že na to asi fakt nemají.

Ta kritika má ale přece dvě roviny. Mluví se o korupci, ale také o tom, co k ní vede. Myslím tím konkrétně přestupní řád. Jak vy se díváte na přestupní tabulky?
Je to těžké téma. Samozřejmě tady musí být nastavené nějaké výchovné, a já nechci říct tabulky. Ono to stojí nemalé peníze, konkrétně Třinec z veřejných dotací nežije. Třinecké železárny do toho dávají nemalé prostředky, a když někdo chce odejít jenom proto, že se urazí, tak je pak těžké se s ním bavit. Na druhou stranu si myslím, že kdyby se udělala volnost v žákovských kategoriích do osmé třídy, tak tím bychom vzali argument rodičům, kteří si stěžují, že jsou rukojmí.

Že by si řada z nich uvědomila, že rukojmí mnohdy nejsou?
Už je na to návrh. Jeden z možných návrhů je, že do osmé třídy by byl volný pohyb. Od mladšího dorostu by se platilo jen těm klubům, kde hráč působil. Klub, který ho třeba rok nebo dva vychovával, by na něm participoval. To by bylo fajn. Nějakých 85 procent kluků by stejně zůstalo v místě svého bydliště a nikam nechtělo dojíždět. Navíc by to i těm křiklounům vzalo argumenty.

A kluby by to přinutilo lépe s mládeží pracovat?
Přesně tak. Vezměte si, že v mladém klubu bude super trenér, nadšenec. Spousta kluků by se hlásila tam. On by měl omezený počet hráčů, on by si vybral ty nejlepší a ti ostatní by museli jít do ostatních týmů. V mladším dorostu už to pak ale přestává být koníček, začínají tam selekty pro extraligu. To už by bylo vhodné těm klubům, odkud přicházejí, nabídnout za ně nějaké výchovné.

Jak teď tu vlnu pomluv zastavit?
To se nedá. U nás budou lidi vždycky nadávat. To je v celé společnosti, je to její odraz. Všude vidíme korupci, to není jenom v hokeji, to je v jakémkoliv sportu, i v byznyse. Pobavil mě výrok táty, co natočil Růžičku, řekl: „Co mám dělat? Já nemám na výběr.“ Vždyť to může říct jakákoliv firma. Ve stylu: Co mám dělat? Já nemám zakázky, tak jsem dal milion úplatek... To mi přijde trošku scestné.