Osmadvacetiletý odchovanec Plzně si tam spravil chuť poté, co v minulé sezoně nedostal pořádně šanci v Anaheimu. A přivítal pozvánku na turnaj Karjala, na kterém rozšíří zatím skromnou sbírku šesti reprezentačních startů ze Světového poháru v Torontu z roku 2016 a přípravy před ním.
"Po těch posledních dvou sezonách v NHL jsem rád, že jsem dostal dobrou příležitost být platným hráčem týmu a užívat si znova hokej," pochvaloval si Šustr volbu zamířit do Kunlunu. V minulé sezoně sehrál jen pět utkání v NHL za Anaheim a nastupoval na farmě v San Diegu v AHL. Předtím v posledním roce v Tampě Bay strávil také polovinu zápasů na tribuně.
"Je to pro mě zajímavá zkušenost dostat se do takové země. Nemůžu si zatím stěžovat. Tým je plný Američanů a Kanaďanů, takže to pro mě zase takový rozdíl není a život v Pekingu je zatím docela dobrý," řekl Šustr.
V kabině národního týmu potkal několik známých tváří. "Znám se dobře s Kovárnou (Janem Kovářem), s Davidem Musilem a s pár kluky, proti kterým jsem hrál KHL. Je tam samozřejmě hodně kluků, které budu muset poznat. Těším se, že si zahraju za reprezentaci a doufám, že to bude příjemná zkušenost," uvedl.
Na sraz dorazil ze Soči, kde hrál Kunlun v neděli. "Už jsme čtrnáct dní na tripu. Bylo to těžší cestování. Ve dvě hodiny ráno jsem odlétal ze Soči a v devět ráno jsme přiletěl. Odpočinku moc není, ale doufám, že se s tím srovnám a budu mít čas vidět rodinu a připravit se na turnaj," řekl.
Zažívá náročnější cestování než v NHL. "Přelety jsou deset jedenáct hodin a do toho časový posun nějakých šest hodin. Když to člověk dělá každých čtrnáct dnů, tak je to docela těžké. Člověk musí všechno zvážit a přizpůsobit se tomu. Je to dost individuální, jak se s tím člověk vyrovnává. Musí být hodně disciplinovaný se životosprávou a s tím, jak nakládá s odpočinkem a kdy chodí spát. Musí se v tom naučit chodit. Dlouhé přelety se dají zvládnout tak, že se člověk prospí, pak si přečte knížku a podobně," popsal.
V Pekingu chodí na zápasy Red Star necelé tři tisícovky diváků. "Nefandí samozřejmě tak jako třeba v Čechách nebo v Rusku. Musí se to naučit. Je to většinou takové komorní, ale myslím si, že produkční tým dělá dobrou práci s tím, že jim řeknou, co mají dělat a oni se podle toho zařídí. Doufám, že se nám podaří tam hokej pozvednout a připravit na olympiádu," zmínil Šustr přípravy olympijských her v roce 2022.
V Číně jej překvapilo hodně věcí. "Dá se říct, že úplně všechno. Ale člověk si zvykne a naučí se s tím vycházet. Najde si na tom jen to nejlepší," uvedl Šustr. "Člověk se tam moc nedomluví a nic si tam nepřečte, protože všechno je napsané v čínštině. Ale je to o zvyku. Už jsem se tak nějak usadil a začal jsem si to užívat. Čím déle tam člověk je, tak zjistí, jak to funguje a většinou nic nemění oproti Americe, kde je všechno taky přes telefon a různé aplikace," doplnil.
Musel se vyrovnat s cenzurou a blokováním některých webů. "Je těžší se dostat na internet na nějaké zprávy, na youtube nebo instagram. Hodně lidí to řeší tím, že si stáhnou různé programy, díky kterým se přihlásí na internet z jiných zemí a tím pádem se můžete připojit. Ale je to samozřejmě trošku ztížené. Ale kluci, kteří tam hráli dřív, s tím mají zkušenosti a řeknou co a jak," podotkl.
Po USA poznává zemi s jiným politickým režimem. "Je to rozdíl, co se týče kultury a myšlení lidí. Ale zase člověk získá nový obzor a pohled na svět," prohlásil.
Zaujala jej čínská kuchyně. "V restauracích to bylo velice dobré. Člověk tam ale najde jakoukoliv kuchyni - italskou, americkou i českou. Brouci a takové věci jsou spíš turistická atrakce než typická čínská kuchyně, to jsem se zatím neodvážil," uvedl Šustr.
Se svou dvoumetrovou postavou je pro Číňany občas atrakcí. "Lidé se občas zastaví a fotí si mě. Zvlášť v metru nebo na ulici. Člověk nějakých třicet čtyřicet centimetrů vyčnívá," usmíval se Šustr.