Praha - Roman Červenka loni odcházel do Calgary jako jeden z předních evropských kanonýrů. Svým jednáním a přetvářkou jej však tradiční klub hodně zklamal. Nedostával moc šancí a hokej ho najednou přestal bavit.

Po sezoně se tak rychle sbalil, dal NHL sbohem, podepsal tříleté lukrativní angažmá v ambiciózním Petrohradu a nyní opět září v popředí statistik celé Kontinentální ligy.

"Teď se cítím pro tým důležitý a mám zase do hokeje chuť," říká Červenka v rozhovoru na reprezentačním sraze před Karjala Cupem, na který však kvůli lehčímu zranění nakonec neodcestoval.

Máte našlápnuto k další skvělé sezoně v KHL. Čím vám tato soutěž tak svědčí? Je to určitým herním stylem?
"Já nevím, mám rád všechny styly, prostě hokej celkově. Mám chuť, hraji v prvních dvou lajnách, cítím se důležitý pro tým, což je právě zase důležité pro mne."

Velkou roli tedy hraje to, že cítíte svou důležitost pro tým, že vám trenéři věří, je to tak?!
"Samozřejmě."

Jak se s odstupem několika měsíců díváte na svůj návrat z NHL zpět do Evropy? Nelitujete přece jen, že jste nezatnul víc zuby a nevytrval jste?
"Nelituji. Měl jsem nějakou dobu na rozmyšlení a teď už nemá cenu vracet se zpátky. Samozřejmě NHL jsem respektoval a vždy budu, ale jde o to, že mě tam hokej nebavil. Teď mám zase do něj chuť, což je pro mě strašně důležité. Chci na zimák chodit rád."

Což v Calgary nebylo...
"Přesně tak. Třeba jsem kolikrát na tréninku ani nebyl v žádné lajně a měl jiný rozlišovák než ostatní. Měl bych být v nejlepším hokejovém věku. A když je člověk na něco zvyklý, není mu už osmnáct, nemá další sezony čas a může se třeba zranit, tak rok nebo dva hokejového života jsou dost. Nemůžeme hrát do padesáti. Tedy Džegr může, ale jinak má hokejový život nějakou omezenou dobu."

Co konkrétně se vám ještě nelíbilo?
"Šlo o to, že Calgary slibovalo a dělalo vše proto, abych tam šel, a skutečnost pak byla jiná. Nemyslím si, že ta šance byla až tak velká, jak tvrdili. Taky mi v prvních zápasech přes dobré výkony nepadaly góly a byl jsem tak první na řadě."

Štvalo vás, jak s vámi kouč Hartley jednal?
"No samozřejmě... Hlavně jsem nebyl drahý, takže jim o nic nešlo. A když jsem pak chtěl, aby mě vyměnili, tak říkali, že ne, že mě potřebují. Ale co nadělám. Dneska to vidím jinak. Už vím, že všechno není tak, jak oni říkají. Spousta věcí je tam hra. Ale zase to byla výborná zkušenost. Zažil jsem prostě, jaké to tam je. Zkusil jsem to tam, udělal jsem vše proto, abych se prosadil. I když jsem přijel po trombóze a nebyl bůhví jak v tréninku... Prostě se to sešlo. Ale asi to tak mělo být."

Hodně se mluvilo o vašich problémech s angličtinou. Byl to také částečně kámen úrazu?
"O tom se víc mluvilo, než že by to tak opravdu bylo. Samozřejmě že když se jim to hodilo, tak ten důvod vyndali. Ale podle mě to nebyl tak veliký problém."

Brzy vám bude osmadvacet. Přemýšlíte o tom, za jakých podmínek byste se do zámoří v budoucnu vrátil?
"O tom teď nemá cenu se vůbec bavit, to je zbytečné. Mám ještě dva roky smlouvu v Petrohradu. Nikdo neví, jaké ty sezony budou, jestli o mě bude zájem... Samozřejmě kdyby byla dobrá možnost, tak bych šel znovu. I bez velkých peněz. Zase by to bylo něco jiného. Druhý příchod by už byl jednodušší. Člověk už ví, jak to chodí. Třeba bych se rozhodoval jinak, co se týče týmu."

Vybral byste si spíš takový, který nemá velké ambice, ale zase byste v něm hrál důležitější roli?
"To se nedá tak říct. Je tam všude tolik hráčů, že mě nemusí nechat hrát ani v těch horších týmech. Takže jen o tom to není. Hraje v tom roli spousta faktorů, aby se člověk prosadil. Pokud tedy zrovna nemá pětimilionovou smlouvu."

Nyní jste Petrohradu. Je tamní hokejový život hodně odlišný od kanadského Calgary?
"Musím říct, že je tam vše v pohodě, lidi na nás chodí. Myslím si, že na poměry KHL tam organizace funguje dobře. Je tam cítit určitý tlak, ale i pocit, že si váží vítězství, protože titul nikdy nezískali. Chtějí jej vyhrát, ale nepočítají s tím na sto procent, protože vyrovnaných týmů je tam víc. Samozřejmě NHL je NHL. Jsou tam určité věci, které v KHL během pár let stejné nebudou, to prostě nejde."

Hrajete v nejbohatším klubu Evropy. Jde to poznat?
"Při běžném hokejovém životě ani ne. Spíš se to pozná na tom, s jakými hráči je člověk v kabině. Hráči, kteří jsou u nás ve čtvrté lajně, by mohli jinde hrát v první nebo druhé. Všichni si uvědomují, že ten tým je kvalitní, ale na druhou stranu všichni ví, že jen o tom to není. Na jména a platy se ještě nikdy nic nevyhrálo. Pak bude záležet jen na nás, jak budeme v play off hrát jako tým a jak budou hráči zdraví."

Měl jsem na mysli také rovinu zázemí. Jak se klub stará o hráče, jaké máte možnosti nebo výhody?
"Jak říkám, podmínky jsou na úroveň KHL výborné. V NHL jsou zase ještě trochu jiné, ale já jsem v Petrohradu spokojen a na nic si nemůžu stěžovat. Klub se snaží dělat vše pro to, aby hráči měli komfort."

Zvláště okolo hvězdného Ilji Kovalčuka se tam toho asi točí hodně...
"To ano. Je vidět, že tam má tu roli, jakou má mít. Na druhou stranu v tom není žádný problém. Myslím si, že se chová správně."

Je dobrým kapitánem?
"Ano. Mezi mužstvem a trenéry vše funguje, je to v pohodě."

Zároveň chce ale asi mít co nejvíc prostoru a rozhodovat klíčové situace, že?!
"Tak samozřejmě. Hlavně v těch důležitých chvílích to z něj čiší. Třeba při přesilovkách prakticky nejde z ledu a je tam celé dvě minuty. To je ale u těchto dobrých hráčů normální. Dlouho si takovou pozici budoval, takže to tak má být."

Má na ligu vliv i blížící se olympiáda, kterou bude hostit právě Rusko?
"Je to tam cítit, všichni to ví. Teď s CSKA jsme měli na stadionu dokonce olympijský oheň. Nyní se všechno upíná k olympiádě a teprve potom přijde hlavní část sezony - play off."

Když na člověka ta olympijská atmosféra dýchne, má pak větší touhu si pod pěti kruhy zahrát?
"Asi ano. Když člověk v té zemi žije a hraje za tamní tým, tak bude chtít podat co nejlepší výkony, pokud se tam dostane. Doufám, že se jim olympiáda povede, protože si na ní dávají záležet a asi je to stojí i dost peněz. Jsem zvědavý, jaké to bude."

Máte v Petrohradu i svou rodinu (přítelkyni Veronikou a brzy ročního syna Denise - poznámka redakce)?
"Ano."

Jaký je v Petrohradu život pro ně?
"Město je pěkné, historické se spoustou památek a protéká jím řeka Něva. Akorát není moc času, protože kvůli olympiádě hodně hrajeme. Jediné, co mi tam vadí, jsou zácpy. Když se jede večer na večeři, tak cesta trvá klidně i hodinu a půl. Na druhou stranu zase bydlíme v lokalitě, kde máme všechno u nosu."