Čech na ledě znovu objevil adrenalin, nevylučuje ale nečekaný comeback

Když Petr Čech v roce 2019 ukončil slavnou fotbalovou kariéru, mnozí si mysleli, že jeden z nejlepších brankářů historie Premier League konečně zpomalí.

Jenže bývalá opora Chelsea, Arsenalu a české reprezentace nedokáže bez soutěžení žít. A tak našel nový zdroj adrenalinu – lední hokej.

„Hokej je pro mě stejně vzrušující jako Premier League,“ přiznal Čech v rozhovoru pro britský deník Telegraph. Právě v brankovišti na ledě totiž znovu cítí ten zvláštní tlak, který miloval během velkých fotbalových zápasů.

Dnes třiačtyřicetiletý Čech se stal brankářem britského týmu Haringey Huskies. Nejde o profesionální soutěž nejvyšší úrovně, ale pro bývalou hvězdu světového fotbalu má hokej stále obrovský náboj.

„Miluju ten pocit, když stojíte v brance a víte, že tým spoléhá právě na vás,“ vysvětluje.

Pro mnohé fanoušky to může být překvapení, jenže hokej není pro plzeňského rodáka žádnou novinkou. Naopak – právě s hokejkou jeho sportovní příběh vlastně začal.

O budoucnosti rozhodla cena výstroje

„Jako kluk jsem chtěl být hokejový brankář,“ vzpomínal Čech. Jenže tehdy přišla realita. Výstroj byla drahá a jeho rodina si ji nemohla dovolit.

„Výstroj pro gólmana byla strašně drahá a my jsme na ni neměli. Táta mě proto vzal na fotbal,“ dodal s úsměvem.

Zbytek příběhu už je sportovní historie. Čech se stal legendou světového fotbalu. V Premier League odehrál stovky zápasů, s Chelsea získal čtyři tituly a vyhrál i Ligu mistrů. Drží také rekord soutěže v počtu čistých kont.

Jenže vášeň pro hokej v něm nikdy úplně nezmizela. Dokonce prozradil, že během posledních let fotbalové kariéry chodil tajně trénovat na led.

„Posledních šest let, kdy jsem hrál fotbal na nejvyšší úrovni, jsem chodil jednou týdně na hokejový trénink,“ sdělil.

Po konci fotbalové kariéry tak už nic nebránilo tomu, aby si naplno splnil svůj dětský sen.

Čechův hokejový debut v nejvyšší soutěži:

V roce 2019 debutoval v britské National Ice Hockey League za tým Guildford Phoenix. A hned první zápas ukázal, že nejde jen o marketingový experiment. Čech byl vyhlášen nejlepším hráčem utkání.

Od té doby vystřídal několik klubů a postupně se stal respektovanou postavou nižších britských soutěží. Nastoupil například za Chelmsford Chieftains nebo Oxford City Stars a dokonce si zahrál i za elitní Belfast Giants v britské nejvyšší soutěži.

Pro Čecha je hokej především radost a možnost zůstat součástí sportu, který miluje. Tvrdí, že brankářské instinkty jsou v obou sportech podobné. „Musíte číst hru, reagovat rychle a věřit svým reflexům,“ vysvětluje.

Rozdíly jsou ale také obrovské. V hokeji přichází střely mnohem rychleji a gólman má výrazně méně času na reakci. Čech přiznává, že právě to ho na hokeji fascinuje.

„Je to neuvěřitelně rychlá hra. Každý zákrok vás nutí být maximálně soustředěný,“ říká.

Navíc si pochvaluje atmosféru v menších hokejových halách. Diváci stojí blízko ledu, všechno je intenzivnější a hráči cítí energii fanoušků téměř na dosah.

Být trenérem je výzva

Vedle hokeje má ale Petr Čech v hlavě ještě jeden plán, který ho vrací ke sportu, v němž se stal legendou.

Čím dál častěji totiž mluví o trenérské kariéře ve fotbale. Přestože po konci hráčské dráhy působil v managementu Chelsea jako technický a výkonnostní poradce, postupně dospěl k tomu, že ho víc láká práce přímo na hřišti.

„Trénování je něco, co mě hodně zajímá. Fotbal miluju a chtěl bych své zkušenosti předávat dál,“ přiznal bývalý český reprezentant.

Související

Gól číslo 40. Souček se trefil na Anfieldu, výprasku pro West Ham však nezabránil

Dodal, že by se rád zapojil do práce s mladými hráči a pomohl jim vyhnout se chybám, které sám během kariéry zažil. Podle něj je právě role trenéra ideální způsob, jak zůstat ve fotbale aktivní i po konci hráčské kariéry.

Čech má navíc pro trenérskou práci velmi solidní základ. Během let v Chelsea i Arsenalu spolupracoval s některými z nejuznávanějších koučů světa, jako byli José Mourinho, Carlo Ancelotti nebo Arsène Wenger.

„Měl jsem štěstí, že jsem pracoval s trenéry, kteří byli naprostá špička. Od každého jsem se snažil něco naučit,“ řekl.

Zda se jednou objeví na lavičce některého z klubů, zatím není jasné. Jedno je ale podle něj jisté. „Fotbal je pořád součástí mého života. Ať už jako trenér, nebo v jiné roli, chci u něj zůstat,“ naznačil Čech, že jeho sportovní příběh rozhodně ještě nekončí.