Sice se mnozí shodují, že Sparta v Českých Budějovicích podala nejhorší výkon v probíhajícím ročníku, pořád je to ale vítězství. Jsou to tři body a to je nejdůležitější.
Okolností, které její herní projev ovlivnily, bylo víc. Nejen špatný tvrdý povrch.
Reprezentační přestávka je vždycky složitá, dokáže mužstvo rozhodit. Hráči nejsou spolu, nehraje se, nabourá se rytmus.
A je jedno, jestli jsou pryč čtyři lidi, nebo deset. Mužstvo se připravuje nestandardně, čtrnáct dní má jiný režim.
Přijdou zápasy, nejen po reprezentační pouze, které se nevydaří, ale vyhraje se, jede se dál a není třeba cokoli řešit. Kdyby Budějovice skórovaly, obraly Spartu o body, byly by pro ni následky daleko horší.
Na rozdíl od Sparty její přímý konkurent Slavia proti mnohem silnějšímu soupeři Slovácku zápas zvládl nejen výsledkově, ale po herní stránce vypadala daleko lépe.
Přitom hráčů měla pryč asi více. Každý si s touto situací poradí jinak. Ale opakuju - nejdůležitější jsou body.
Plzeň po velkém opojení, kdy postoupila v Konferenční lize poprvé do čtvrtfinále evropské soutěže a doma vyprášila Spartu vysoko 4:0, podlehla Liberci.
Říkám už delší dobu, že třetí místo je pro ni strop, nemá šanci jít ani nahoru, ani dolů. Když proto prohraje, nemusí ji to tolik mrzet, není to neštěstí. Na titul už pomýšlet nemůže. Hráči však motivaci mají, usilují o nominaci na mistrovství Evropy.
Chci ovšem pochválit Liberec. Vyhrál poprvé venku, sleduju ho poctivě a má v sobě široký potenciál. 35 získaných bodů je na něj poměrně málo. Měl jich nasbírat daleko víc, klidně o deset či dvanáct.
Baník porazil vysoko Teplice, dostavila se euforie. Pořád se připomíná, jaké má skvělé zázemí, probírají se jeho vysoké ambice, zda je konečně začne naplňovat. Ale pro mě tohle vítězství nic neznamená.
Pro mě bude Baník nebezpečným mužstvem, až začne těm nejlepším šlapat na paty. Ne jednou ano, podruhé ne. Čtrnáct bodů ztráta na třetího je hrozně moc. Až bude dlouhodobě potvrzovat vzestup, pak bude Ostrava zajímavá.
Vlastní gól olomouckého stopera Víta Beneše byl děsivý, vlastně rozhodl o porážce domácích s Pardubicemi. Proto se víc probírá.
Říkám úmyslně Beneše, byť nijak neopomíjím, že to byla především chyba gólmana Macíka. Stále by však mělo platit letité pravidlo, že malá domů se dává mimo branku. Na nerovných terénech, a je jich u nás dost, se může přihodit cokoli.
Já mám podobný vlastňák také zapsaný. V Hradci Králové jsem Tomáši Koubkovi přistrkával míč, abych akci urychlil, chtěl jsem být konstruktivní. Ovšem směrem k brance, což se nedělá. Jenže on stál za mnou, myslel si, že balon pustím, řval i na mě.
Nekoukal jsem, byl z toho parádní vlastenec. Proto zásadně dávat malé domů mimo branku.
Milan Fukal
- Někdejší důrazný stoper. Narodil se 16. května 1975.
- Se Spartou získal dva ligové tituly, skvělé jméno si udělal v německé bundeslize, kde strávil šest sezon. Nejdříve v Hamburku, pak v Borussii Mönchengladbach. Hrál i za Bohemians, Jablonec a Hradec Králové.
- Za českou reprezentaci nastoupil k 19 zápasům.
