Bari/Praha - Na jihu země, na jaderském pobřeží hájí osmadvacetiletý Libor Kozák barvy druholigového FC Bari. S agentem Sergiem Bertim, který zastupuje i kapitána AS Řím Daniela de Rossiho, o jiné variantě než o návratu do italského fotbalu neuvažovali. Od konce listopadu nastupoval jako střídající hráč, o víkendu vyběhl do utkání proti Ceseně (1:1) poprvé v zahajovací sestavě. Odehrál 69 minut, gól sice nedal, ale věří, že to brzo přijde.

Vzpomenete si, kdy jste hrál naposledy v základu?

Popravdě, ani nevím. Už je to dlouhá doba, vzpomínám si na přátelák, ale v lize? To budou tak dva roky.

Je to skoro na den přesně tak, bylo to 23. ledna 2016 za Aston Villu proti West Bromwichi v Premier League. Jak se vám hrálo teď v Ceseně?

Hrálo se mi až překvapivě dobře. Čekal jsem to horší. Souhra s týmem fungovala. Ještě to ale bude chtít čas, aby bylo všechno dokonalé. Chyběl mi gól, hlavní ale je, že jsem byl konečně od začátku v zápase.

Šetříte se v soubojích, nebo už jste po dvou zlomeninách nohy úplně fit?

Žádný blok necítím, proto nastupuju až teď. Chtěl jsem se vrátit, až si budu jistý, že do hry dám všechno a nebudu se muset hlídat nebo šetřit. Proto to tak trvalo. Chtěl jsem být opravdu stoprocentní.

Jaké místo v sestavě pro vás v Bari připravili?

Hrajeme na tři útočníky, já jsem ten uprostřed. To mi vždycky vyhovovalo. Jsme tak dohodnutí s trenérem, vůbec neplánujeme, že bych chodil na křídlo. Konkurence je ale těžká, na mém postu se střídají i italský střelec Antonio Floro Flores a Brazilec Nene. Oba mají spoustu zkušeností ze Serie A.

Proč jste tedy v létě zvolil přestup zrovna do Bari?

Moje priorita byla jít zpátky do Itálie. Tady jsem to znal a znají mě tu lidi. Je to pro mě ale nový začátek. Beru to tak, že je mi znovu dvacet let, jsem poprvé tady a tady také začínám. Musím dokázat, že na to mám. Stejně jako to bylo před deseti lety v Laziu. V sobotu jsem udělal v Ceseně první krok, teď chci přidat góly.

Co říkáte úrovni Serie B?

Je to takový obraz Serie A. Soutěž je hodně fotbalová, týmy se snaží hrát a kombinovat. Není to tak, že by se tu jenom nakopávaly balony. Liga je hodně vyrovnaná, tým zespodu tabulky může kdykoli porazit mužstvo z vrchu.

Jeden z gólů Libora Kozáka v Aston Ville:

Bari hraje v rozestavení 4-3-3, sedí vám to?

Pro mě je to úplně první zkušenost, kdy hraju se dvěma křídly. Dřív jsem nastupoval jako jeden ze dvou hrotových útočníků. Bylo fajn mít na hřišti parťáka kousek od sebe. Teď musím hrát víc na sebe. V sobotu mi to šlo, i když souhra ještě nebyla perfektní. Chceme tak hrát, věřím, že to půjde.

Co čekají fanoušci od nejlepšího střelce Evropské ligy ročníku 2012/13?

Za dobu, co jsem nehrál a připravoval se k prvnímu startu, jsem cítil, jak se fanoušci těší, kdy už konečně půjdu na hřiště. Teď jim chci udělat radost. Přicházel jsem s nějakým jménem, to ano, na druhou stranu o mně lidi kvůli zranění už hodně dlouho neslyšeli.

Jsou fanoušci v Bari stejně blázniví jako jinde na jihu?

Je to podobné. Není to sice tak šílené jako v Neapoli, ale Bari je taky jih. Lidé jsou tu hodně horkokrevní. Celé město fotbal miluje, mají tu jen jeden klub, tak jsme ve středu pozornosti. Na zápasy chodí hodně lidí, svůj tým opravdu podporují. Po letech by chtěli zase nahoru. Když se nám bude dařit, boj o postup by na konci roku mohl být pěkný zážitek.

Poznal jste zázemí fotbalového klubu v Premier League i v Serii A. Jaké je v Bari?

Všechno, co potřebujeme, tu máme. Není to luxus jako v Aston Ville, to je zkrátka jiný klub a jiná země. Bari se ale dobře stará. Máme tři kustody, jsou na stadionu od rána do večera a makají. Tréninkové hřiště máme hned vedle hlavního stadionu, všechno je při ruce, nic nám nechybí. Bylo by pěkné mít tu zázemí jako v Anglii, ale tak to prostě neberu.

Postup do Serie A? Sen, o kterém se nemluví nahlas

Bari bojuje o postup do Serie A, stanovilo to vedení jako nutný cíl?

Nikdo z vedení nám neřekl: Kluci musíte do Serie A. Na druhou stranu je ale vidět, že by postup všichni chtěli. Uvidíme, jak to půjde. V lize jsou týmy, které jdou vyloženě na postup, mezi nimi nejsme. Uvidíme v dubnu, kde budeme. Pak si třeba s vedením řekneme: Jsme od toho dva body, jdeme tvrdě do toho.

Smlouvu jste podepsal na rok, co bude dál?

Řekli jsme si, že si znovu sedneme na konci sezony a o mojí budoucnosti se pobavíme podle toho, jak se mi bude dařit. Rozhodne se v květnu nebo v červnu.

A co reprezentace, jste v kontaktu s někým z národního mužstva?

Ze svazu se neozývá nikdo, to ale chápu. Dlouho jsem byl zraněný a nehrál. Když fotbalista vypadne na půl roku, je to dlouhá doba. Já jsem stál dva roky, takže je normální, že jsem z hledáčku reprezentace prostě zmizel. Nečekám, že mi někdo pomůže, vrátit se musím sám.