Bojoval jsem, pořád jsme to řešili. Teď nelituju, vyhlíží Jarošík slovinské angažmá

Marek Janoš Marek Janoš
14. 1. 2021 20:01
V hráčské kariéře posbíral Jiří Jarošík po světě osm ligových titulů. K anglickému, ruskému a dvěma skotským přidal ještě čtyři domácí se Spartou. Trenérskou dráhu začal jako asistent v Ružomberku, loni v létě pak převzal druholigové Ústí nad Labem a dotáhl mladý tým na skvělé třetí místo. V prosinci kývl slovinskému mistrovi NK Celje, kterého se pokusí vytáhnout ze středu tabulky výš.
Jiří Jarošík
Jiří Jarošík | Foto: Milan Kammermayer

Když 42letý bývalý hráč Chelsea, Celtiku, Samary, Zaragozy či Sparty převzal loni v srpnu druholigové Ústí nad Labem, neměl lehkou úlohu. Dostal mladý tým poznamenaný řadou změn. Jarošík jej ovšem dovedl na podzim na třetí místo a k tomu se pod jeho vedením rozehráli náctiletí mladíci jako Adam Čičovský či Jakub Emmer k vynikajícím výkonům. Teď už je Jarošík ve slovinském Celje a chystá jej na jarní část sezony. "Klasika, před začátkem byla trošku nervozita, ale myslím, že teď už to jde podle plánu," hlásí.

Jako hráč jste vystřídal řadu štací v zahraničí. Od Ruska přes Anglii až po Španělsko. Před angažmá v Ústí nad Labem jste byl také na trenérských zahraničních stážích. Směroval jste i svou trenérskou kariéru do zahraničí, nebo to spíše vyplynulo ze situace?

Abych řekl pravdu, tak jsem si říkal, že nebudu trénovat jenom v Česku, protože jsem byl velký cestovatel. Myslel jsem, že v Česku sice budu trochu delší dobu, ale takhle se to vyvinulo a ve Slovinsku jsem jako hráč nebyl, takže o to jsem byl za nabídku radši. Teď už jsem rád, že jsem ten krok udělal, a bude to pro mě obrovská zkušenost.

Z Ústí jste přitom odcházel s těžkým srdcem. Nelitujete tedy svého kroku?

Přesně tak. Dlouho jsem s tím bojoval, měl jsem dlouhou pauzu, byl jsem během ní na dovolené. Pořád jsme to řešili, protože mi bylo trochu líto odcházet z Ústí od rozdělané práce, od party. Dumal jsem nad tím i po návratu do Česka z dovolené. Teď už jsem ale zpátky v práci, mám čistou hlavu, s klukama jsme se v Ústí dobře rozloučili. Bylo to super a teď jsem rád, že jsem udělal krok dopředu. Nelituju, už teď vím, že to pro mě bude obrovská a dobrá zkušenost.

Překvapilo vás, jak se vám s Ústím na podzim dařilo?

Překvapilo. Nevěděl jsem, do čeho jdu, odešlo tehdy v létě hodně hráčů, chtěl jsem někde začít. Jsem rád, že to bylo v Ústí a mohl jsem jim darovanou šanci oplatit výsledky. Hodně se teď všude dívá na body, ale já chci hrát i dobrý fotbal. Další půlrok bychom měli být ještě lepší. Hráči věděli, co hrát, jak trénovat, poznali jsme se více navzájem. Občas jsme taky ještě dostali facku, to k tomu patří. Byli jsme mladý tým, já jsem pořád mladý trenér. Dostali jsme vždycky včas za uši a dokázali jsme se zvednout.

Jak na vás zatím Celje zapůsobilo?

Jde to všechno dopředu, je tu spousta nových věcí. Mám pod sebou v realizačním týmu pět lidí, připravujeme se, máme mítinky. Navíc všechno řešíme v jiném jazyce. Jsem rád, že tu jsem teď sám bez rodiny, protože nemám moc času. Musím se koncentrovat a být vždycky připravený. Jsem rád, že jsem už prošel začátky: seznamování s klukama, s klubem, první rozhovory. Teď už se můžu věnovat jenom svojí práci.

Vyhovuje vám, že máte podobně mladý tým, jako jste měl v Ústí nad Labem?

Je mi to tak nějak jedno. Stejně to nezměním, mají tady v klubu nějakou strategii s mladými zajímavými hráči, ale já nechci říct, že jsem trenér pro mladé hráče. Vzal jsem angažmá tady a bude to o tom, kdo bude trénovat a snažit se. Jestli je mu 18, nebo 30, na tom nezáleží.

Přesto, Celje má věkový průměr přibližně 23,6 roku. Tak mladý tým v české první lize nikdo nemá…

No, to asi nemá. V tomhle je to pro mě krok dopředu, protože v Ústí jsem měl snad ještě mladší tým. Těším se na tu práci a snad poskládáme dobrý tým. Obecně se teď týmy snaží mít mladé hráče.

Je na lidech v klubu vidět, že vnímají vaši bohatou hráčskou historii?

Samozřejmě vědí, kdo jsem, kde jsem hrál, a všímají si top soutěží a top klubů v mém životopise. I když Mourinho je pro ně zajímavější téma, než abych vyprávěl třeba o Samaře. Díky tomu mám samozřejmě větší zkušenosti a můžu si od lidí, se kterými jsem se setkal, něco vzít.

Jak se vám v kabině hodí vaše zkušenosti ze zahraničí?

I v tomhle je to pro mě skok nahoru. V Ústí jsme to dělali ve dvou, někdy ve třech lidech. Tady mám kolem sebe pět lidí, máme trochu jiné zázemí, jiné podmínky, technické vybavení. Co jsem dělal v Ústí podle oka, si tady můžu kontrolovat. O to víc se musí člověk připravovat, ale beru to jako krok vpřed. Nejen jako trenér, ale i jako manažer. Těším se na to, i když je to práce navíc.

Dříve jste mluvil o svých tréninkových denících, které jste si vedl také jako hráč. Nahlížíte do nich i teď?

To je jasné, to mám všechno s sebou. V hlavě mám vždycky nějaký nápad, co bych chtěl dát do tréninku nebo co se mi nelíbilo v zápase, a projedu si pak deníky a chytré knihy. Upravím si to podle sebe, podle toho, co se mi líbilo nebo nelíbilo. Mám to pořád na stole.

Vypadá to, že vás trénování naplňuje. Je to tak?

Možná se teď přípravě v hlavě věnuju ještě víc než za hráčské kariéry. Myslím si, že to jinak nejde dělat, když to člověk chce dělat pořádně a naplno, pokud zkrátka chce něčeho dosáhnout. Každou práci musí člověk dělat naplno, jinak to nemá cenu. Jsem rád, že mě to chytilo a baví mě to. Jedině takto mám šanci prorazit.

Celje bude v březnu hostit některá utkání mistrovství Evropy hráčů do 21 let. Budete se tam dívat po hráčích?

Určitě, to mám v plánu. Jsem hrozně rád, že to bude zrovna tady. Moc se na to těším, už teď fandím Slovincům a samozřejmě našim. Mám v týmu některé hráče, kteří na tom turnaji budou. Včera jsem je už na tréninku strašil, že máme jako Češi dobrý tým, ale Slovinci si věří. Doufám, že se tam dostanu.

 

Právě se děje

před 49 minutami

Atlético deklasovalo poslední Eibar a zůstává v čele španělské ligy

Fotbalisté Atlética Madrid porazili doma 5:0 poslední Eibar a i po 33. kole zůstanou v čele španělské ligy. Sevilla vyhrála 2:1 na hřišti San Sebastianu a výrazně se přiblížila účasti v příštím ročníku Ligy mistrů. Český brankář Tomáš Vaclík strávil utkání na lavičce vítězného celku.

Atlético rozhodlo o jasném vítězství na přelomu obou poločasů, kdy mezi 42. a 53. minutou nastřílelo čtyři góly. Dvakrát se trefili Marcos Llorente a Ángel Correa, který přidal i gólovou asistenci.

Svěřenci trenéra Diega Simeoneho zabrali za tři body po dvou utkáních a mají čtyřbodový náskok na druhý Real. "Bílý balet" má ale k dobru večerní utkání s Getafe.

V souboji sousedů v tabulce poslal San Sebastian do vedení v páté minutě Carlos Fernández, Sevilla ale zápas během tří minut otočila. Ve 22. minutě vyrovnal Fernando a následně využil šťastného odrazu míče od tyče k pohodlné gólové dorážce Júsuf En-Nesjrí.

Marocký útočník potvrdil, že se mu proti baskickému týmu daří, v kariéře mu dal šestou branku. Sevilla má na čtvrtém místě náskok už 17 bodů před dnešním soupeřem, který nevyhrál popáté v řadě.

Zdroj: ČTK
Další zprávy