Praha - Prohrál a skončil. Svůj odchod z piedestalu reprezentačního trenéra nese Michal Bílek bez větších emocí, alespoň se tak tváří.

Po prohraném duelu v Itálii (1:2) nabídnul svou rezignaci a šéf fotbalové asociace Miroslav Pelta ji obratem přijal. "Bylo domluvené, že pokud reálnou šanci postoupit do baráže ztratíme, tak to takhle proběhne," říká Bílek nevzrušeně.

Pokud by mohl vrátit čas a změnit jednu věc ze svého takřka čtyřletého působení u týmu, vrátil by se prý na samotný začátek.

"Tehdy jsem měl být mnohem otevřenější a vstřícnější k médiím, jednotlivé věci lépe vysvětlovat... Nepovedl se nám tam tehdy turnaj v Emirátech, na kterém nám přitom nešlo tolik o výsledky, jako spíš o to, abychom vyzkoušeli nové hráče. Ale nevysvětlili jsme to médiím a veřejnosti správně - a dostali jsme se pod tlak," přemýšlí Bílek nahlas.

"V médiích jsem pak byl častokrát vykreslován jako nepřítel českého fotbalu číslo jedna a fanoušci si to vzali za své," míní trenér. "Za celou dobu jsem pak vás, novináře, ani fanoušky nedostal na svoji stranu. Takže když teď končím, tak vím, že většina fotbalového národa je ráda, že Bílek odchází."

Ne, asistenta by Haškovi nedělal

Kdyby teď měl svému nástupci něco poradit, pak prý určitě právě vstřícnost vůči médiím. "Dostat média na svou stranu, to bych mu poradil. Za všech okolností vystupovat klidně, nikdy ne popuzeně, to je pak konec."

Když Bílek vyjmenovával, komu všemu děkuje za spolupráci, zmínil i jméno někdejšího předsedy asociace Ivana Haška. "Nebál se dát mi šanci," zmínil Bílek muže, který je teď paradoxně považován za jednoho z favoritů na roli jeho nástupce.

"Já si myslím, že Ivan Hašek by byl dobrá volba. A kdyby mi nabídnul místo svého asistenta? Ne, tak to bych nepřijal," odpověděl s pobaveným úsměvem na dotaz jednoho z novinářů.

Na Euro 2012 s týmem nakonec postoupil, dostal se tam až do čtvrtfinále. Co pak ale totálně nevyšlo, to byla kvalifikace o MS 2014.

"Nezvládli jsme domácí zápasy, v tom byl zásadní problém. S klíčovými soupeři jsme uhráli doma jen dva body, a to je málo. Naopak na hřištích soupeřů jsme před zápasem s Itálií neprohrávali, tam se nám hrálo líp," přemítá kouč.

Polský ráj, arménské peklo

"Myslím si, že máme tým srovnatelný kvalitativně s Bulhary nebo Dány, ale prostě nám to nevyšlo. Pevnou pozici ve svých zahraničních klubech měli vlastně jen Rosický, Čech, Plašil a Sivok, jinak se u řady ostatních občas projevovaly problémy s nedostatečnou herní praxí," podotknul.

Na Bílkově poslední tiskovce přišly i otázky na to, jestli někdy až příliš nelpěl na zavedených jménech. Třeba Theu Gebre Selassiemu poslední zápasy v národním týmu nevyšly, přesto pořád nastupoval v základní sestavě.

"Tady se v novinách psalo, že nemá formu, ale já viděl jeho zápasy za Brémy A v nich hrál dobře," oponoval Bílek.

Bílek je smířený s tím, že uzavírá jednu kapitolu své kariéry. A bilancuje. "Nejlíp mi asi bylo na Euru, když jsme porazili Polsko a postoupili do čtvrtfinále. A ten druhý pól asi obstaral domácí zápas s Arménií, tam jsme se už po porážce dostali do prekérní situace."

Co teď? "Teď si chci pár dní odpočinout, vyčistit si hlavu od toho náporu. A pak budu pokračovat po své trenérské cestě. Uvidím, kam mě zavede."

Facebooková stránka autora: Luděk Mádl - Aktuálně.cz