Smutný glosář: Hrdlička odešel. Proč chybí Teplicím i Spartě

Luděk Mádl Luděk Mádl
4. 8. 2014 6:00
Ligu opustila osobnost teplického ředitele Františka Hrdličky. Zradilo ho zdraví, několik dní po mozkové mrtvici zemřel.
Svého snu, tedy samostatné ligy, nezávislé na strahovských funkcionářích, už se František Hrdlička nedožil
Svého snu, tedy samostatné ligy, nezávislé na strahovských funkcionářích, už se František Hrdlička nedožil | Foto: FK Teplice

Glosář - Jako by z mozaiky vypadlo sklíčko, které v ní předtím drželo věky. To sklíčko je rozbité, takže mozaika, o níž tu vyprávíme, už nikdy nebude vypadat tak jako předtím.

Teplice = František Hrdlička. Tohle automatické spojení naskakovalo v českém fotbale všem už od roku 1993. Jenže  minulý týden postihla ředitele teplického klubu mozková mrtvice. A v sobotu přišla ještě smutnější zpráva, o jeho smrti.

Zůstává velký smutek těch, co ho znali... A také obrovský kus práce, co František Hrdlička pro teplický fotbal vykonal.

Postup do ligy, zmodernizovaný stadion, jistota ekonomického zázemí, kterou klubu dává sklárna AGC, jež převzala někdejší roli SkloUnionu. Za tím vším stál František Hrdlička.

Samostatné ligy se nedočkal

Bylo mu sedmatřicet, když vstoupil do blázince jménem český profesionální fotbal. Prožil v něm hodně drsná 90. léta, později vzpomínal i na jednání, při kterých ležela na stole nabitá pistole.

Byl prvním, kdo po rozpadu federace narušil nadvládu pražských "S". V roce 1999 skončily Teplice v lize druhé a pod trenérem Pešicem zkusily boj o Ligu mistrů.

Borussia Dortmund s Jensem Lehmannem, Jürgenem Kohlerem nebo Andi Möllerem byla tenkrát přeci jen trochu někde jinde než teplický tým, za který hrávali Pavel Verbíř, Michal Bílek nebo skvělý hlavičkář Marián Řízek. Ovšem i tak šlo o absolutní vrchol teplických fotbalových dějin.

Časem přišly i další krásné pohárové bitvy... Třeba v roce 2003 pod trenérem Strakou vyřadily Teplice Kaiserslautern a Feyenoord a vypadly až s Celtikem...

Trenéři a hráči se měnili, osobnost Františka Hrdličky však dávala klubu stabilitu. Jen jednou se objevovaly náznaky, že ho vedení klubu vymění Ivanem Horníkem (to bylo ještě před jeho aférou...), ale Hrdlička svou pozici ustál.

Byl u toho, když se v lize objevovali první cizinci. Třeba Afričan Akue, který sotva dostal první výplatu a strávil celou noc na vlastivědném výletu v nedalekém Dubí, přišel zase na sekretariát s nataženou rukou, a to v domnění, že ty peníze, co včera, bude dostávat na ruku denně.

Mnohem větší terno udělal ale František Hrdlička s Edinem Džekem, teď už bosenskou superstar Manchesteru City. Právě stamilionové prodeje Džeka nebo později Martina Fenina pomohly klubu udržet ekonomickou stabilitu.

Český fotbal nehrají andělé, ale František Hrdlička vždycky patřil mezi ty, kteří se snažili o to, aby alespoň navenek vypadal jako seriózní záležitost.

Jako jeden z mála se v posledních letech nebál oponovat kontroverzní osobě českého místopředsedy FAČR Romana Berbra a jeho suitě.

S tím souvisel i jeho dlouholetý sen o samostatné lize, nezávislé na strahovských funkcionářích. V tomto ohledu byl nejbližším spojencem Dušana Svobody, šéfa Ligové fotbalové asociace a viceprezidenta Sparty.

V tvrdém boji o samostatnou ligu, jejž vedl mimo jiné právě s Berbrem, už se František Hrdlička dne vítězství nedočkal.

Je otázkou, zda teď jeho osiřelý prapor zdvihne po boku Sparty jiný klub, některý z těch, co v této věci dosud vyčkávaly spíše v závětří, kde tolik nefoukalo.

Ať už najde své pokračovatele, nebo ne, je jisté, že českému fotbalu bude František Hrdlička velice scházet. Čest jeho památce...

Duel Teplic s Českými Budějovicemi se kvůli pietě odložil na neurčito, ostatní zápasy provázela minuta ticha.

Peltův atak snadno odrazili

Plzeň-Jablonec 3:1. Miroslav Pelta není v Plzni dvakrát populární. Ani ve VIP-prostorách, ani na tribunách. Tím spíš, že jeho letní projekt "Galácticos" bývá vykládán jako pokus vecpat se s Jabloncem na jednu ze dvou ligových příček, které českému fotbalu umožní dvojitý pokus o úspěch v příští kvalifikaci Ligy mistrů.

Po vzájemném měření sil ale Plzeňští mohou zůstat v klidu, posílený Jablonec jim zůstává někde u kotníků. Tomášové Hübschman a Jun si nějaké své hvězdné okamžiky patrně zatím schovávají na jindy.

V úvodu sezony nejistá Plzeň se tentokrát pustila do zápasu s chutí. A soupeř jí pomohl k rychlému vedení 2:0. Nejprve Pernica - nepříliš chytře -  na levém okraji pokutového území fauloval Pilaře. A penaltovou nabídku pak domácí Kolář využil. Druhý gól Viktorii věnoval fatálně chybující brankář Hrubý. A bylo víceméně vymalováno, byť Jablonec snížením na 1:2 ještě mohl zápletku zápasu zdramatizovat.

Plzeň každopádně předvedla svůj dosud nejlepší zápas v sezoně, i bez Pavla Horvátha, jehož síly před odvetou s Ploještí pošetřila na lavičce.

Dočasná dislokace mezi náhradníky předtím, zdá se, prospěla Kolářovi, který se ve čtvrtek blýskl důležitým gólem v Rumunsku, proti Jablonci už naskočil v základu - a byl jasně nejlepším plejerem na hřišti.

Přenos z Edenu = špatný vtip

Sparta-Jihlava 3:0. To sparťanský trenér Lavička své opory před klíčovou středeční odvetou v Malmö nešetřil. Kováč tentokrát nezaskakoval za Švejdíka, ale za Holka (vyvrtnutý kotník), stále mimo provoz zůstává Krejčí.

Ale jeho náhradník Přikryl, kterému mnozí příznivci lehce spílali za nevyužité příležitosti v prvním mači se švédským mistrem, tentokrát vložil do hlavně místo slepých nábojů ostré střelivo - a složil Vysočinu hned dvěma přesnými trefami.

Výrazně mu v tom napomáhal jihlavský zadák Vidlička, který nejprve včas nezavřel "průduch" a chvíli nato fatálně uklouzl. Poté, co odešel ze Sparty, nenašel Vidlička žádnou oslnivou formu v Olomouci, kde se podílel na sestupu. A teď se tedy hledá i v Jihlavě.

Slavia-Ostrava 3:1. Alex Pastoor zaznamenal ve 12 ligových zápasech, v nichž vedl Slavii, celkem tři vítězství. Miroslav Beránek si ve svém druhém mači připsal už druhou výhru. Řekněme si tedy spolu s Cimrmanem: Kam se hrabe Pastoor, to se nedá srovnat...

Dalekosáhlé závěry z bodově úspěšného slávistického úvodu by se asi ještě vyvozovat neměly, nicméně jedno je jisté:

Tentokrát určitě udělal správně ten, kdo na zápas vyrazil přímo do Edenu. I proto, že tam oba fanouškovské tábory vytvářely vskutku vynikající atmosféru. Zato televizní přenos Slovak Sport TV byl naprosto příšerný.

Slovenského komentátora zápasu prakticky vůbec nezajímalo, co se děje na trávníku, neustále jen recitoval jakési výsledkové přehledy a bilance a u každého druhého hráče nám prozradil, kdy kam přestupoval, kolik tam odehrál minut a jestli má radši pistáciovou nebo oříškovou zmrzlinu (když to pro odlehčení trochu přeženu).

O nějaké analýze dění na trávníku ale nejspíš v životě neslyšel.

A to nebylo všechno. Několik pokusů o prostřih z hlavní kamery na jinou vzbudilo v mnoha divácích u obrazovek v první půli dojem, že zápas snad někdo snímá kamerou z mobilního telefonu, tak se ten obraz třásl...

Pokud šéf ligy Dušan Svoboda míní, že budoucnost soutěže leží ve spolupráci s placenými televizemi, rád bych ho ujistil, že s touhle tedy rozhodně ne.

Slovácko-Bohemians 4:1. Co jsme posledně pokazili, musíme dneska napravit, řekli si v Uherském Hradišti, kde měli před týdnem na lopatě Slavii, ale domů šli bez bodu. "Klokani" zase potvrdili starou pravdu, že když zahrají nadějně v derby se Spartou, tak už o týden později srovnatelný výkon předvést nedokážou. Čili jinak to asi logicky dopadnout nemohlo.

Brno - Hradec Kr. 3:0. Spolu s Jihlavou a Teplicemi zůstávají "votroci" i po tomhle kole bez vstřeleného gólu. A když si hned dva nechali vstřelit ze Sýkorova rohu, těžko mohli chtít víc. Mimochodem: na Sýkoru pozor! Sparta ho svého času "uloupila" z plzeňského dorostu, teď ho půjčila do Brna, aby se otrkal v lize - a mnozí právě Sýkorovi prorokují velkou budoucnost.

Liberec-Příbram 0:0. Na pohárové zástupce má klub Jaroslava Starky zjevně spadeno. Sotva uhrál bod proti Plzni, uloupil bodík i pod Ještědem. Že by záchranářské práce u Litavky nebyly tentokrát tak divoké jako obyčejně?

Ml. Boleslav - Dukla 0:1. V utkání s Lyonem nechávali brankáře Aleše Hrušku často na holičkách jeho obránci, jedna z branek padla ve čtvrtek i po jeho fatálním nedorozumění s kolegou Smejkalem.

Tentokrát si posila z Příbrami nemá na co stěžovat, výhru Dukle věnoval Hruška osobně, svou fatální chybou při pokusu o rozehrávku nohou.

Karel Jarolím, který tak prohrál trenérský souboj se svým někdejším spoluhráčem z Benešova Lubošem Kozlem, si tak může položit otázku: Měl bych po Magerovi vyřadit ze sestavy i Hrušku?

Ať už bude v Lyonu chytat kdokoli, vzhledem k aktuální formě boleslavské obrany se tam za ní jistě nudit nebude.

Facebooková stránka autora: Luděk Mádl - Aktuálně.cz

 

Právě se děje

Další zprávy