Smrt Hrdličky Ščasného zdrtila: Jen díky němu v lize trénuji

Jaroslav  Šindelář Jaroslav Šindelář
2. 8. 2014 16:00
Fotbalové Teplice pláčou a s nimi i celý český fotbal. Smrt ředitele teplického klubu Františka Hrdličku v sobotu zasáhla všechny, kteří veselého a fotbalu oddaného muže znali.
Zdeněk Ščasný, současný trenér Teplic, nese smrt Františka Hrdličky těžce
Zdeněk Ščasný, současný trenér Teplic, nese smrt Františka Hrdličky těžce | Foto: CPA Eduard Erben

Praha - Fotbalové Teplice pláčou a s nimi i celý český fotbal. Smrt ředitele teplického klubu Františka Hrdličku v sobotu zasáhla všechny, kteří veselého a fotbalu oddaného muže znali.

Server Aktuálně.cz oslovil jeho někdejší spolupracovníky a kamarády, aby na výraznou osobnost teplického fotbalu zavzpomínali.

Zdeněk Šcasný (v Teplicích jako trenér od roku 2012 do současnosti)

"Moc mě to zaskočilo, s Frantou jsem tehdy v jeho kanceláři strávil celé dopoledne, koukali jsme se spolu na zápas dorostenců a on u toho měl úsměv na tváři a pak se mu zničehonic přihodilo, to co se mu přihodilo.

Těžko se mi odpovídá, je to všechno moc rychlé, emoce se mnou teď hodně cloumají. Udělal toho moc pro teplický fotbal, i pro mě samotného. Nikdy už jsem si nemyslel, že budu ještě někdy v lize trénovat, ale on za mnou před dvěma lety přijel do Roudnice, abych mu pomohl, takže je jeho zásluha, že v lize ještě trénuju.

S ním jsem zažil v Teplicích parádní dva roky, ta atmosféra v klubu se dá přirovnat snad už jen k tomu, co jsem kdysi zažil ve Viktorce Žižkov. 

Moc tomu fotbalu obětoval, byl to moc poctivý a pracovitý člověk. Navíc měl každý den úsměv na tváři, i když mu třeba nebylo dobře. Pracoval tu 21 let, je nesmazatelně zapsaný do teplické historie. Moc bude klubu chybět, vytvořil si kolem sebe spolehlivý tým. Na své straně má i spoustu hráčů, na nichž bylo na tréninku vidět, že se s tím těžko srovnávají.

Je to život, musíme jít dál, nedá se nic dělat. Jsem rád ale, že dneska nehrajeme, fotbal je zábava pro lidi a v tak těžké situaci by se nebavil nikdo. 

Pro jeho nástupce bude moc těžké Frantu nahradit, on si však kolem sebe vytvořil tým, který bude šlapat i bez něj. My jeho nástupci musíme všichni pomoct a jako celý tým se musíme semknout, abychom tím uctili Frantovu památku."

Petr Rada (v Teplicích jako trenér v letech 2000-01, 2007-08 a 2011-12)

"Na Frantu můžu říct jen pozitivní věci, jsme prakticky stejně staří, takže jsem ho bral jako bratra. Pracoval jsem s ním nejdéle, on mě dal jako trenérovi první šanci, do Teplic mě pak vzal ještě dvakrát, pomohl mi významně k tomu, abych trénoval reprezentaci. Byl to v mé kariéře společně s panem Peltou můj nejbližší spojenec.

Je to pro mě velká rána, šok, dneska budeme hrát na Spartě a já vůbec nevím, jak to zvládnu, zemřel mi velmi blízký člověk a bude pro mě moc těžké se koncentrovat na fotbal. Jsem z toho špatnej, pořád se nedokážu vzpamatovat.

Volali jsme si aspoň jednou do týdne, probírali jsme vždycky věci z osobního života. Navíc se stýkaly i naše rodiny, jsem rád, že jsem ho mohl potkat, byl to přímý člověk, nikdy nezkazil žádnou srandu. Sice jsme se kolikrát pohádali, ale rychle jsme se udobřili, nemůžu mu nic vyčíst, ani to, když mě tehdy poprvé odvolal.

Vždycky dělal všechno pro klub a pro rodinu. Byl to v obou případech takový generál v dobrým slova smyslu. V Teplicích dělal fotbal skoro 25 let, podřídil mu moc, i osobní život. 

Odešel člověk, který si vypiplal klub, který pak hrál v evropských pohárech, dvacet let se drží v lize, má nádherný stadion. Navíc si prošel v soukromí hodně těžkých chvil, všechno ale zvládl. Je mi moc smutno, že odešel tak dobrý člověk, takoví lidé by tu s námi měli být mnohem déle."

Jiří Plíšek (v Teplicích jako trenér v letech 2008-2011)

"Na pana Hrdličku budu vždycky budu vzpomínat v tom nejlepším, byli jsme spolu zadobře jak v profesním, tak osobním životě, dá se říci, že se z nás stali velcí kamarádi. Vím, že byl klub hodněkrát v těžkých finančních situacích, ale on jej vždycky zachránil, když do něj investoval všechny své osobní finance. Dokázal si za všech okolností zachovat svou tvář.

On byl alfou a omegou Teplic, bude pro ně velmi těžké jej nahradit. Vytvořil si ale kolem sebe silný tým, který za ním vždycky bezmezně šel, takže se nebojím, že by nepokračovali v jeho nastolené cestě, ve filozofii klubu dělat fotbal poctivě."

Josef Pešice (v Teplicích jako trenér v letech 1997-2000)

"Prožil jsem s ním parádní roky. Euforii po druhém místě v lize, zápasy o Ligu mistrů s Dortmundem. Přivedl mě do Teplic, abych mu pomohl dostat klub tabulkou nahoru a díky jeho velkému úsilí se nám to povedlo.

Je mi moc líto, že odešel tak mladý člověk, který za sebou navíc nechal spoustu práce, díky němu se o teplickém fotbalu ví, nikdo jiný toho pro fotbal v kraji neudělal víc než on."

Martin Frýdek (v Teplicích jako hráč v letech 1997-2000)

"Tým dovedl z třetí ligy až na špičku té první, hodně mu vděčím za to, že když jsem přišel z Duisburgu, že mě kontaktoval a dal mi šanci. Udělal toho pro Teplice moc, byl to sice nekompromisní a tvrdý vyjednavač, ale velmi lidský. Dokázal vás tvrdě zkritizovat, ale i pochválit. A navíc vždycky platilo, co řekl. Nikdo si proto nedovolil proti němu říct něco špatného."

Jaroslav Starka (majitel 1. FK Příbram, jeho dlouholetý přítel)

"Zrovna jsem seděl s manželkou na obědě a přešla mě chuť, když jsem slyšel, že Franta zemřel. Byli jsme nejstarší funkcionáři v branži, je mi proto hodně smutno, že už mezi námi není. Když jsme si dali ruku, byli jsme dohodnutí, škoda, ta doba je už dávno pryč, teď už je všechno jinak.

Začali jsme před dvaceti lety ve stejné pozici, oba jsme měli plán dostat Příbram a Teplice do ligy, do Evropy a oběma se to splnilo. Jsme stejné povahy, byl přímý člověk, takových už je ve fotbale strašně málo. Moc Teplicím přeju, aby právě kvůli Frantovi udrželi to, co on v klubu zavedl, a aby se jim podařilo těžkou chvíli přečkat."

Miroslav Pelta (předseda FAČR, majitel Baumitu Jablonec, dlouholetý přítel) pro web FAČR

"Na Frantu budu vždycky vzpomínat jako na člověka, s nímž se výborně spolupracovalo, ať už na klubové či svazové úrovni. Za těch 20 let, co jsme byli ve fotbale, to byl můj nejbližší spojenec.

Je to šílená zpráva, tragédie, z níž se budu dlouho probírat. Měl výbornou životosprávu, hubnul, byl vitální, proto absolutně nechápu co se stalo. Já měl vždycky ze všeho deprese, moc jsem si všechno bral, ale pak přišel on a řekl mi: "Míro, fotbal není všechno, přenes se přes to" a pak se smál.

Franta vedl 20 let klub velmi stabilně, i když musel řešit často nelehkou finanční situaci klubu. Klub se mu povedlo vždycky udržet, navíc vím, že nikdy nikomu nedlužil."

 

Právě se děje

Další zprávy