Londýn - Musí zažívat zvláštní pocity. S Monakem Arséne Wenger prožíval první trenérské úspěchy, vedl tým sedm let, poprvé na sebe opravdu upozornil fotbalový svět, ve středu se ale bude snažit proti němu jako kouč Arsenalu nakročit k postupu do čtvrtfinále Ligy mistrů. (Utkání budete moci sledovat v online přenosu ZDE.)

Jako drtivá většina trenérů ale nyní pětašedesátiletý Francouz začínal jako hráč. V pozici záložníka ale příliš nezazářil, prošel několika amatérskými kluby, do nejvyšší soutěže nakoukl ve Štrasburku jen v jedenácti zápasech, a když ve 32 letech dostal trenérskou licenci, pověsil kopačky na hřebík a usadil se na lavičce.

První ostruhy získal jako kouč hráčů do 19 ve Štrasburku. To mu ale brzy bylo málo, a tak se vydal do druholigového Cannes, kde byl asistentem. Ani tady dlouho nevydržel a na doporučení Alda Platiniho, otce Michela, se stal trenérem prvoligového Nancy. 

Hrál pod ním i Klinsmann

Nečekala ho ovšem žádná pohádka. V jedné sezoně skončil jeho tým 12., o rok později musel hrát baráž o udržení, a v další už dokonce sestoupil. Platini starší, který klubu v Nancy šéfoval, se ho ovšem zastal. "Nebyla to jeho chyba, neměl peníze, aby mohl utrácet za hráče," prohlásil tehdy.

Klub mu poté povolil zůstat v prvoligovém týmu, a to v Monaku, které o něj mělo zájem už dlouho. To se psal rok 1987, Wengerovi bylo 38 let a stál na počátku cesty za velkou slávou. V novém působišti to totiž bylo o něčem jiném. Klub mu dal možnost přivést si hráče dle libosti.

Objevila se tu tak některá známá jména 80. a 90. let světového fotbalu jako angličtí reprezentanti Glenn Hoddle či Mark Hateley. Wenger si později stáhl z Interu německého útočníka, dnes trenéra amerického národního týmu, Jürgena Klinsmanna.

První sezona v Monaku = titul

A nástup Wengera byl impozantní. První sezona a hned mistrovský titul. Tým hýřil útočnou silou, i v následujících ročnících dával nejvíce gólů z celé soutěže a pohyboval se na předních příčkách.

V roce 1991 kralovali v domácím poháru, což je kvalifikovalo do Poháru vítězů pohárů, a tady zazářili finálovou účastí. Když francouzský lodivod dokormidloval o dvě sezony později Monako až do semifinále Ligy mistrů, začal po jeho službách pošilhávat i slavný Bayern Mnichov, ale klub Wengera nepustil.

Pak ale Monaku nevyšel start do nového ročníku a Wenger i tak skončil. Možná trochu překvapivě pak zavítal do japonského klubu Nagoya Grampus Eight. Tady strávil rok a půl, kde vyhrál pohár i superpohár. Kromě úspěchů tu francouzský kouč podle vlastních slov načerpal potřebný klid a naučil se prý zápasy neprožívat tak intenzivně jako dřív.

Poté Wenger zavítal do Arsenalu a je tu doteď, příští rok to budou už dvě dekády. Když se dozvěděl výsledek losu osmifinále Champions League, pořádně ho to zaskočilo.

Wenger: Není čas být sentimentální

"Byl to pro mě emocionální šok, když nás los dal dohromady. Těmto dvěma klubům patří posledních 25 let mého života. Bude to pro mě neobvyklá věc," prohlásil kouč Gunners.

Londýnský klub ale během posledních čtyř pokusů skončil v Lize mistrů vždy právě v osmifinále, a jestli chce černou sérii zastavit, musí nostalgické vzpomínky zaplašit. "Není čas na to, být sentimentální. Hlavní je postup Arsenalu," dodal.

Nic lehkého ovšem jeho svěřence nečeká, Monako v základní skupině inkasovalo ze šesti utkání jediný gól od Benfiky Lisabon. "Víme, že Monako má dobrou defenzivu, kterou nezlomily ani silné týmy. Bude to těžké, ale chceme konečně postoupit. Šance jsou však padesát na padesát," tipuje Wenger.

Chybět mu každopádně budou zranění záložníci Arteta a Ramsey. Monako se zase musí obejít především bez stopera Ricarda Carvalha.