Každý ze tří jmenovaných klubů se v situaci, kdy jeho vystoupení na mezinárodním poli může skončit hned v únoru bez valného finančního zisku, ocitl z jiných důvodů.
Teď ale čelí stejnému riziku, a sice že vypadnou všechny tři, protože nad jejich síly budou třeba Eindhoven, AS Řím nebo Sevilla, nemluvě o dalších možných soupeřích. Losování ve švýcarském Nyonu se ponese v nervózním duchu, a nejen proto. Předseda UEFA Alexander Čeferin prohlásil, že Superligu považuje za mrtvou.
Ohromné protesty fanoušků a odpor fotbalových asociací vedly k rychlému krachu zatím posledního pokusu vyvést nejlepší týmy světa mimo oficiální strukturu UEFA, aby mohly hrát nadnárodní elitní soutěž ve společné režii.
Byl to zároveň pokus nejkonkrétnější, a byť byl uspěchaný, představil srozumitelný model - top 12 klubů (nebo víc podle zájmu) by mělo garantovanou účast a každoročně by byly doplněny vybranými "hosty".
Příjmy každého z účastníků by několikanásobně překročily částku, jakou je aktuálně možné získat v Lize mistrů. Americká investiční banka JP Morgan vyjádřila ochotu vložit do Superligy 3,25 miliardy dolarů.
Vlna odporu přiměla většinu klubů se z projektu stáhnout. Neučinily to Real Madrid a - jaká náhoda - Barcelona ani Juventus. Zastavení Superligy však bylo posledním vítězstvím jejich odpůrců. Soudy ve Španělsku a Švýcarsku zakázaly UEFA, aby podřízené kluby za úsilí o vytvoření nové soutěže jakkoli trestala. Snaha britské vlády vytvořit novou regulaci pro vlastnictví fotbalových klubů zůstala viset ve vzduchoprázdnu.
Mezitím se stačila oklepat společnost A22 Sports Management registrovaná ve Španělsku. Právě ona pomáhala klubům konkretizovat podobu zamýšlené Superligy. Nově se do jejího čela jako generální ředitel postavil Bernd Reichart, bývalý šéf společnosti RTL Germany.
Web capital.de, jenž patří do stejného mediálního domu, označil volbu osmačtyřicetiletého Němce za chytrý tah s ohledem na jeho zkušenosti ze sportovního byznysu.
Reichart otočil Čeferinovu rétoriku a při inauguraci kontroval, že myšlenka na Superligu je naopak velmi živá. "V Evropě jsou kluby, které nade vší pochybnost sdílejí vizi Juventusu, Realu Madrid a Barcelony. A ještě širší shoda panuje v tom, že fotbal potřebuje reformu. V současné podobě nemůže pokračovat," řekl.
UEFA se vydává jiným směrem. Svou klubovou výkladní skříň Ligu mistrů hodlá od ročníku 2024/25 rozšířit, vstoupí do ní 36 týmů místo dosavadních 32. V novém formátu má každý zajištěn minimálně 10 zápasů, a to s 10 různými soupeři. Má to být i atraktivnější pro fanoušky, celkově se počet utkání zvýší ze 125 na 189.
Kritici naopak tvrdí, že to je příliš mnoho. V novém konceptu Superligy sice podle Reicharta nebude mít nikdo účast automatickou, bude prý zohledněno výkonnostní hledisko, nicméně je jasné, že by měla být primárně pro nejpopulárnější kluby a zároveň méně početná.
Takže kluby jako Viktoria Plzeň, FC Kodaň, Maccabi Haifa nebo Dinamo Záhřeb (letos obsadily v základních skupinách Ligy mistrů poslední místa) a spousta dalších mohou na účast zapomenout.
Na pondělním losování se tedy tváří v tvář setkají příznivci i odpůrci nové soutěže. Napjaté to mezi nimi bude ještě dlouho. Evropský soudní dvůr by měl začátkem příštího roku rozhodnout, zda je kontrola UEFA nad mezinárodními soutěžemi nedovoleným monopolním chováním. Reichart proto nepředpokládá, že by se Superliga zformovala už pro ročník 2024/25. "Je to dlouhá cesta a my jsme trpěliví," řekl.
