Legenda totálního fotbalu zemřela. Cruyff podlehl v 68 letech rakovině

ČTK ČTK
Aktualizováno 24. 3. 2016 14:45
Trojnásobnému držiteli Zlatého míče pro nejlepšího fotbalistu Evropy diagnostikovali lékaři rakovinu plic loni v říjnu. Cruyff dlouhá léta kouřil, přestal v roce 1991 po dvojnásobném bypassu srdce.
Johan Cruyff na mistrovství světa 1974, kde si zahrál finále
Johan Cruyff na mistrovství světa 1974, kde si zahrál finále | Foto: ČTK

Barcelona - Jeden z nejlepších fotbalistů historie Johan Cruyff dnes v 68 letech v Barceloně zemřel. Nizozemská legenda bojovala od minulého roku s rakovinou plic. "Johan Cruyff zemřel po těžkém boji s rakovinou pokojně v Barceloně obklopen svou rodinou," uvedli dnes na webu představitelé Cruyffovy nadace.

Trojnásobnému držiteli Zlatého míče pro nejlepšího fotbalistu Evropy diagnostikovali lékaři rakovinu plic loni v říjnu. Cruyff dlouhá léta kouřil, přestal v roce 1991 po dvojnásobném bypassu srdce.

V únoru v tiskovém prohlášení uvedl, že po sérii léčení má pocit, jako kdyby po poločase vedl 2:0. Věřil, že zápas s rakovinou skončí jeho vítězstvím.

Létající Holanďan a totální fotbal

"Mrštný jako kočka, mazaný jako liška, kouzelník s míčem, špílmachr" - tak popisoval Cruyffa tisk v dobách jeho největší slávy. Originální střední útočník s číslem 14 na zádech stál v 70. letech minulého století za vzestupem Ajaxu Amsterodam, FC Barcelona i nizozemské reprezentace. Za svoje výkony si "Létající Holanďan" v letech 1971, 1973 a 1974 třikrát vysloužil Zlatý míč pro nejlepšího fotbalistu Evropy.

Hendrik Johannes Cruijff alias Johan Cruyff byl spolu s trenérem Rinusem Michelsem klíčovou postavou takzvaného "totálního fotbalu", který způsobil v kopané revoluci. S hrou, v níž se jednotlivé řady prolínají a smazává se rozdíl mezi obráncem, záložníkem či útočníkem, sklízel úspěchy nejprve Ajax a brzy i nizozemský národní tým.

Odchovanec Ajaxu Cruyff byl v obou případech největší hvězdou týmu a výrazně přispěl jak ke třem amsterodamským triumfům v Poháru mistrů v letech 1971 až 1973, tak ke stříbru Nizozemska na mistrovství světa 1974. "Johanovo tajemství spočívá v tom, že fotbal miluje a hledá nové způsoby, jak dosáhnout dokonalosti," řekl o něm kouč Ajaxu Stefan Kovacs.

Legendární "Cruyffova klička", kterou nizozemská legenda poprvé předvedla na MS 1974. Od té doby je hojně kopírována

V Bělehradě jej zastavil Čechoslováci

To už "Pythagoras v kopačkách" oblékal dres Barcelony, kam následoval Michelse v létě 1973 za tehdy rekordní částku blížící se milionu liber. Cruyff okamžitě vytáhl katalánský velkoklub ze dna tabulky až k mistrovskému titulu. Z evropského šampionátu v roce 1976 si ale přivezl "jen" bronz, neboť v semifinále Nizozemci překvapivě podlehli Československu.

O dva roky později Cruyff nečekaně ukončil kariéru a nizozemskou obhajobu stříbra na MS 1978 už sledoval pouze jako televizní spolukomentátor. Následující rok ale podepsal lukrativní smlouvu s týmem Los Angeles Aztecs a odjel popularizovat fotbal v USA.

Po dvou letech v zámoří a krátkém působení ve španělském Levante se Cruyff vrátil do Ajaxu, ale před sezonou 1983/84 podepsal smlouvu s Feyenoordem Rotterdam, úhlavním rivalem Ajaxu. V barvách Feyenoordu vybojoval Cruyff svůj desátý titul a sedmý triumf v domácím poháru.

Barcu dovedl ke 14 trofejím

Když se v létě 1984 podruhé loučil s kariérou, měl na kontě 392 gólů v 704 oficiálních klubových zápasech. V reprezentaci sehrál dvojnásobný nejlepší sportovec Nizozemska 48 zápasů (většinu jako kapitán) a nastřílel 33 branek.

Neméně úspěšný byl Cruyff i jako trenér. Ajax a Barcelonu dovedl k zisku 14 trofejí včetně vítězství v PMEZ, PVP i Superpoháru. S oběma týmy navíc předváděl líbivý útočný fotbal a Španělsko opouštěl v roce 1996 jako Spasitel. Poté se věnoval hlavně své nadaci, která pomáhá mladým fotbalistům i chudým či handicapovaným dětem.

Ke koučování se držitel nejvyššího nizozemského vyznamenání vrátil až po 13 letech, i kvůli srdečním problémům usedl pouze na lavičku katalánské reprezentace, hrající jeden zápas ročně. Na tento post rezignoval v roce 2013, naposledy otec dvou dcer a syna Jordiho, jenž šel v jeho stopách, působil jako poradce Ajaxu. Loni na podzim lékaři někdejšímu silnému kuřákovi diagnostikovali rakovinu plic.

 

Právě se děje

před 20 minutami

Marodka Sparty se rozrůstá, Krejčí po zákroku Filla utrpěl zlomeninu očnice

Fotbalisté Sparty se v řádu týdnů budou muset obejít bez Ladislava Krejčího staršího. Osmadvacetiletý levý obránce či záložník utrpěl v nedělním ligovém duelu v Ostravě zlomeninu spodiny očnice. Pražané o tom informovali na Twitteru.

Krejčí se zranil v 37. minutě, kdy ho obránce Baníku Martin Fillo u postranní čáry zezadu srazil k zemi. Sparťanský odchovanec, který se do klubu vrátil minulé léto z Boloni, už do druhého poločasu nezasáhl. Utkání skončilo bez branek.

Letenské trápí rozsáhlá marodka, kvůli zraněním postrádali v Ostravě osm hráčů. Další tři fotbalisté trenérovi Václavu Kotalovi chyběli kvůli disciplinárnímu trestu.

před 24 minutami

Nafukovací karikatura Trumpa přibude do sbírky londýnského muzea

Nafukovací karikatura Donalda Trumpa v podobě vzteklého batolete v plenách a s mobilem, jež se stala symbolem britského protestu proti americkému prezidentovi, si zajistila čestné místo v dějinách politického aktivismu. Zařazena bude do sbírky Muzea Londýna. Na místo již dorazila, nejdříve však musí do karantény. Informoval o tom dnes zpravodajský list The Guardian.

Šest metrů vysoká oranžová figurína, kterou zaplatili odpůrci Trumpa prostřednictvím crowdfundingu, zobrazuje amerického prezidenta s jeho charakteristickou blonďatou kšticí, se zarputilým výrazem a rozpřáhlýma malýma rukama, které drží mobil připravený k tweetům.

Poprvé se figurína objevila na protestu u britského parlamentu při Trumpově první návštěvě Spojeného království v roce 2018. K oblakům vzlétla také při jeho státní návštěvě o rok později a objevila se také ve Francii, Argentině, Irsku, Dánsku a různých částech Spojených států.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Exprimátor Hudeček se vrací do pražské správy, bude pomáhat městským plánovačům

Bývalý pražský primátor Tomáš Hudeček  se částečně vrací do správy hlavního města. V Institutu plánování a rozvoje (IPR) bude mít na starosti vznik a řízení sekce rozvoje města. Sekce bude řešit propojení strategického a územního plánování Prahy. Hudeček zvítězil ve výběrovém řízení. ČTK to dnes sdělil mluvčí IPR Marek Vácha. IPR je městskou příspěvkovou organizací a má na starosti územní plánování. Vznikl za Hudečkovy vlády transformací z tehdejšího Útvaru rozvoje města (URM).

"Ve velkých městech západní Evropy je již běžné, že strategické a územní plánování vzniká zároveň. Jedno bez druhého totiž v praxi dobře nefunguje. Cílem je usilovat o mnohovrstevnaté město, které myslí na funkčnost, estetiku a zejména na jeho obyvatele," uvedl ředitel IPR Ondřej Boháč.

V současném systému městského plánování nejdříve vzniká strategický plán a na jeho základě pak plán územní. To je podle vedení IPR dlouhodobě nefunkční. IPR se tomu už v minulosti snažil předejít, když pořizoval nový Metropolitní a Strategický plán souběžně. "Nicméně ne ve všech částech působí oba dokumenty harmonicky," uvedl ředitel.

V praxi to bude znamenat, že nově by mělo být o konkrétním území rozhodováno nejen z hlediska územního plánu, tedy, kde budou domy a kde silnice. V potaz bude nově bráno na zřetel také to, kolik bude například potřeba škol, jaká bude kulturní náplň nebo počet sportovišť.

Geograf a docent městského stavitelství a inženýrství Hudeček je nyní primárně vysokoškolským pedagogem. Přednáší mimo jiné na Univerzitě Karlově, VŠCHT nebo VŠE. Pražským primátorem byl v letech 2013 až 2014.

Zdroj: ČTK
Další zprávy