Bezmála dvoutisícová obec na Semilsku o víkendu doslova žila fotbalem. V sobotu nejdříve A mužstvo místního oddílu SK Studenec postoupilo v kraji do 1. A třídy, v neděli potom pod hlavičkou B mužstva, hrajícího nejnižší okresní soutěž, vyběhl na hřiště kompletní rodinný výběr.
"Kuříci se sešli na fotbalovém hřišti, přišlo se podívat dost lidí. Udělali jsme něco pro propagaci klubu. Jsme spokojení s tím, jak to dopadlo," usmívá se s odstupem dvou dní iniciátor akce Martin Kuřík.
Studenec "B" v posledním kole okresní soutěže porazil Sokol Kruh 2:1 a zakončil sezonu na osmém místě. Kuřík ale výsledek nepřeceňuje.
"Šlo o to, abychom se jako rodina sešli, zahráli si a přežili to ve zdraví. Výsledek byl druhotný," usmívá se. "Podle zpráv od ostatních to všichni zvládli a jsou v pořádku. Mladší v pohodě, starší trochu bolaví," dodává muž, který ve Studenci trénuje přípravku a na hřišti i správcuje.
V 49 letech do utkání sám nastoupil a spolu s ním v základní sestavě deset dalších hráčů s příjmením Kuřík. Také Václav Drbohlav a Jakub Šimáček, kteří začali na lavičce, přitom patří do rodiny.
Neuvěřitelné!Klapzuba závidí!Na hřiště SK Studenec (SM,@Libereckykraj,📷) dnes (12.6.,17:00) vyběhne 11 dom. hráčů k zápasu okr.sout. se Sokolem Kruh.Všichni (18-72 let) se jmenují Kuřík,jsou příbuzní!Další Kuřík je trenér i šéf týmu!Kuříkové budou v hledišti.V ČR je 123 Kuříků. pic.twitter.com/v6GIqspHC7
— Vlastimil Weiner (@VlastimilWeiner) June 12, 2022
"Největší zastoupení měla rodina Jana Kuříka. Děda Jan jako trenér a na hřišti táta Jan se syny Františkem, Honzou a Martinem. Bráchové byli ještě v bráně a útoku, Vítek a Matěj Kuříkovi," popisuje Martin Kuřík. Zbytek týmu tvořili další ať už bližší nebo vzdálenější příbuzní.
Přímo na trávníku nechyběl ani třiasedmdesátiletý předseda klubu Vít Kuřík. Do systému FAČR bylo potřeba nově zapsat jen Lukáše Kuříka, ostatní fotbal na registrované výkonnostní úrovni hrají nebo hráli.
"Předseda měl výjimku a mohl střídat, kdy chtěl, domluvili jsme se tak s klukama z Kruhu. Pořád hraje tenis a fyzicky je výborně připravený, jen na fotbal už nemá tolik sil v nohách. Nicméně hodně nás podpořil po psychické stránce," líčí Martin Kuřík.
Jeho děda Alois měl šest dětí, děda Josef dokonce jedenáct. Právě od nich se začala rodina nejvíce větvit a u potomků při výběru sportu většinou vyhrával fotbal.
"Ve Studenci má mezi sporty vůbec silné postavení, náš SK za rok oslaví 100 let své existence. Téměř každý v obci začíná s fotbalem, případně se potom přesouvá jinam. Hodně dětí lyžuje v Sokolu, spojení lyží v zimě a fotbalu v létě je z mého pohledu ideální," doplňuje Kuřík.
Zda už někdy v Česku nějaký klub v oficiálním zápase nastoupil s ryze rodinnou jedenáctkou, Kuřík původně nezjišťoval. "Nepídili jsme se po tom, přivedl nás k tomu až redaktor Vlastimil Weiner z České televize. Zkusíme se přihlásit do knihy rekordů v Pelhřimově, vzneseme dotaz. Přeci jen je to ojedinělá věc," zamýšlí se iniciátor.
Tým Kruhu poslal v neděli po půlhodině hry do vedení hráč s příjmením Kužel. Ale byl to Jan, nikoliv seriálový Jarda z Okresního přeboru. Na jeho trefu reagovali ještě do přestávky gólově bratři Martin a Jan Kuříkovi. Ve druhé půli už neskóroval nikdo.
Kuříkovi dvakrát překonali brankáře Ladislava Krejčího, což zaujalo jeho sparťanského jmenovce Ladislava Krejčího (mladšího). Dostal nápad a na Instagramu neváhal kontaktovat Martina Kuříka.
"Ptal se mě, jestli si nechceme zahrát," říká Kuřík. "Psal, že dá dohromady jedenáct Láďů Krejčů a že uděláme zápas. S jedním hraje ve Spartě, další chytá za Kruh, tak už jsou prý tři. Já jsem tu výzvu přijal, jen budou kluci muset na nás trochu potrénovat," směje se.
Před rokem pronikla sportovní rodina ze severních Čech dokonce na olympiádu v Tokiu. Reprezentovala ji tam triatlonistka Petra Kuříková, sestřenice Tomáše Kuříka, který v neděli za Studenec hrál.
