Plzeň - Fotbalisté Viktorie Plzeň ani ve čtvrtém ligovém zápase v řadě nedokázali vyhrát, když v 11. kole Gambrinus ligy remizovali na svém hřišti s aktuálním lídrem soutěže Baumitem Jablonec 1:1.
Plzeň sice v nejpohlednějším zápase ročníku ještě v 85. minutě po zásahu stopera Mariána Čišovského vedla, pak ale Jablonec zužitkoval svůj tlak a zásluhou stopera Víta Beneše vyrovnal.
Po dvouzápasové pauze, způsobené zraněním lýtka, se na hřiště vrátit plzeňský kapitán a špílmachr Pavel Horváth. Ani jeho návrat do sestavy však ke tříbodovému zisku Viktorii nepomohl.
"Nejsme produktivní, nemáme štěstí v koncovce, ale ani důraz a lepší výběr místa v zakončení. Věřím ale, že tu sérii brzy protrhneme, po tom našem dnešním výkonu jsem o tom přesvědčen," řekl sedmatřicetiletý záložník na tiskové konferenci.
Pavle, proč si myslíte, že se vám nepodařilo v závěru vedení udržet?
Měli jsme to dohrát jiným stylem, nestačili jsme to ale na konci ukočírovat. Pro fanoušky to musel být vynikající zážitek, pro nás už moc ne.
Marián Čišovský po zápase říkal, že mužstvo jako Plzeň by se při vedení v závěrečných minutách nemělo uchylovat pouze k bránění a zdržování hry. Souhlasíte s ním?
Někteří kluci, třeba jako Marián, tam jsou možná od toho, aby se hrál i na konci zápasu fotbal nahoru-dolů. Já jsem tam ale od toho, abych to tempo brzdil a uklidňoval. Na konci to ale bylo z naší strany zbytečně moc hektické.
Diváky na stadionu i u obrazovek se však muselo tempo zápasu líbit...
Byl to výjimečný zápas a myslím si, že na tohle lidi chodit budou. I kluci z Jablonce a ostatní známí, s kterými jsem po zápase mluvil, mi ale říkali, že lepší fotbal se letos v lize ještě nehrál.
Nebojíte se ale, že po třetí ztrátě bodů v lize v řadě se ponoříte do krize?
Že jsme nevyhráli, nás mrzí, ale nemáme důvod propadat depresi, že nevyhráváme. Pořád se držíme na dostřel té špičky, navíc ztrácejí body všichni a do konce ligy ještě zbývá hodně kol. Takže není třeba panikařit.
Po téměř měsíci jste odehrál celý kompletní zápas. Jak jste se cítil?
Zaplaťpánbůh mi noha vydržela. Z tohoto pohledu jsem dnes šťastný, i když na konci už jsem tahal nohy. Neměl jsem ale dneska čip v botě, takže nevím, kolik jsem toho naběhal (smál se).
Při gólu Mariána Čišovského to vypadalo na nacvičený signál. Bylo to tak?
Využili jsme toho, jak Jablonec stojí při standardkách a vyšlo nám to. Ano, bylo to tedy plánované, takže jednoznačně šlo o nacvičený signál (znovu se usmíval).
V závěru zápasu jste hodně protestoval u hlavního rozhodčího ohledně ruky Davida Lafaty v pokutovém území Jablonce. Jak jste celou situaci viděl ze svého pohledu?
Limba (David Limberský) mi tam přísahal, že to byla jasná ruka. Já jsem jen viděl, že ta střela změnila směr. V tom tranzu ke konci jsem si proto chtěl postěžovat, i když vím, že je to zbytečné.
Myslíte si, že tím rozhodčí ovlivnil zápas?
Na obou stranách tam byly nějaké sporné momenty ve vápně, takže si myslím, že to výsledek nakonec neovlivnilo. Bakiho (Marka Bakoše) tam stáhli v první půli za ruku, to měla být podle mě penalta. Musím ale uznat, že po našem faulu na (Filipa) Nováka se penalta měla kopat taky.
Pojďme k jinému tématu. Vladimír Šmicer ve středu prohlásil, že by si Vás dokázal představit v reprezentaci na krátkodobou výpomoc. Co Vy na to?
Nevím, jak taková krátkodobá výpomoc vypadá. Kdyby mi našli trenky, tak bych možná šel (usmívá se). Ale teď vážně. Dneska jsem po dlouhý době odehrál celý zápas, z čehož mám radost. O reprezentaci nepřemýšlím, zajímají mě teď naše zápasy s Plzní.
Každopádně, troufl byste si třeba nastoupit v listopadovém přátelském zápase proti Slovensku?
Troufl bych si, nevidím důvod, proč ne, takových zápasů jsem za poslední dobu odehrál. Ale nechci se natlačit do toho, že někde potvrdím, že budu hrát. Měsíc dopředu uvažovat neumím, pro mě je důležité zůstat zdravý.
