V Plzni si z Petržely kvůli reprezentační pozvánce utahovali: Divili se, že jedu na sraz staré gardy

Miroslav Harnoch Miroslav Harnoch
3. 10. 2016 15:21
Plzeňský fotbalový záložník Milan Petržela už se trochu smířil s tím, že jeho 13 minut v kvalifikačním zápase proti Turecku bylo tím posledním, co v reprezentaci ukázal. Ale o rok později přišla i v jeho 33 letech další pozvánka do národního týmu od Karla Jarolíma. Novinářům na pondělím srazu ofenzivní hráč přiznal, že mu k lepší formě pomohla rodina i mladí spoluhráči kolem něj.
Milan Petržela
Milan Petržela | Foto: Tomáš Liška

Do reprezentace se vracíte téměř přesně po roce, myslel jste si vůbec, že ještě pozvánka někdy přijde?

Abych pravdu řekl, tak už jsem to neočekával. Je to ale čest pro každého fotbalistu si v reprezentaci zahrát a jsem rád, že si po delší době zase tady můžu zahrát. Čekají nás dva těžké zápasy, ale budu se snažit, abych mančaftu nějak pomohl.

Měl jste nějaké signály, že se v nominaci můžete objevit, nebo to bylo absolutní překvapení?

Malé indicie jsem měl, mluvil jsem před nominací s trenérem, že mě bude dál sledovat a když se nic nestane, tak bych se v ní mohl objevit.

Cítil jste na sobě reprezentační formu?

Možná se mi dařilo, ale pocit, že by to mohlo přijít, jsem neměl. Pořád jsem měl v hlavě ten svůj věk, takže jsem si spíš říkal, že trenér vezme nějaký mladý kluky. Na tohle jsem si nevěřil.

Čím to podle vás je, že se vám osobně v posledních týdnech začalo tak dařit?

Narodila se mi dcera, má rok a tři měsíce. To mě asi trochu uklidnilo. Věci řeším jinak než před tím. Tak možná i tam někde budou ty důvody, proč se držím.

Začátek sezony se ale Plzni příliš nepovedl, na tu správnou vlnu se zřejmě povedlo naskočit až v posledních zápasech, co se změnilo?

Když přišel trenér Pivarník, tak nám dával do hlavy věci, které má on nacvičené. To byl asi v úvodu malinko problém. Teď mám pocit, že si to sedlo a už začínáme chápat jeho filozofii. Nebyli jsme zvyklí na to, co on po nás chtěl, nedokázali jsme to úplně pochopit. Různé náběhy a pohyb po hřišti chtěl jiný, tak nám trvalo, než jsme se do toho dostali.

"Odchod Rajtorala a Koláře? Mrzí mě to"

Jsou to velké změny oproti předchozím létům?

Za tak velký rozdíl od předchozích trenérů to není. Je na nás tvrdý, chce, abychom všichni útočili i bránili. To teď přináší ovoce.

Vám je 33 let, sám jste říkal, že věk máte v hlavě, jak zvládáte náročný plzeňský program?

Zvládám to v pohodě, důležité je nepřipouštět si negativní věci. Teď tu máme reprezentaci, tak to musím odmakat, pak Evropskou ligu, tak zase odmakat. člověk se nesmí nějak litovat. 

Nedělali si z vás spoluhráči legraci, že vás povolala reprezentace?

Padaly tam hlášky typu "to má sraz stará garda, jo?" a podobně. Prý, že tu budu dělat tátu a tak. Ale to k tomu patří, že si kluci dělají srandu. Samozřejmě mi to přáli.

Podobně jako v reprezentaci i v Plzni probíhá taková generační obměna, odešli Daniel Kolář nebo František Rajtoral. Jak jste prožíval odchody parťáků, se kterými jste prožil nejhezčí roky kariéry?

To je člověku vždycky líto. Když jste s někým delší dobu, tak se s ním spřátelíte, máte k němu blízko a když odejde pak někam pryč, je to smutný. Ale takový fotbalový život je, nikdy nevíte, kam vás to zavane. Takhle je potřeba to brát. Až všichni s fotbalem skončíme, tak se někde můžeme potkat.

Jarolím ho vytáhl do ligy, teď do reprezentace

Pomáhá vám fotbalově to, že kolem sebe máte výrazně mladší kluky, kterým se musíte vyrovnat?

Nad tím jsem nepřemýšlel, ale je to dost možné. V trénincích každý maká, protože se chce udržet v sestavě. Takže se o to víc musím snažit, aby mě ti mladí nepřeválcovali. Asi na tom něco bude.

Karla Jarolíma znáte z působení na Slovácka, jak na to vzpomínáte?

On mě vytáhl do ligy, a pak jsem pod ním nějakou dobu hrával. Tehdy jsem z toho byl vykulený, byl jsem mladý. On je přeci jen takový pedant trochu, ale sedli jsme si a teď máme v pohodě vztah.

V reprezentaci vás ale čeká hodně ostrá obnovená premiéra proti Německu, jak se dá na takového soupeře vyzrát?

Německý fotbal je velký pojem. Budeme se s tím snažit popasovat. Ještě jsem je ale moc nestudoval, tak nevím jak na ně. Asi hrát zodpovědně zezadu a na brejky. Jsou na tom ale kombinačně, fyzicky i technicky dobře, těžko hledat mínusy.

Krátce jste v německém Augsburgu působil, ale nepodařilo se vám víc prorazit, bude pro vás ten zápas o to prestižnější?

Vrátím se po pár letech do Německa, takže v tomhle to pro mě bude asi pikantnější, ale jinak tam žádného spoluhráče nemám, takže to bude jako normální zápas.

 

Právě se děje

Další zprávy