Když porovnáte plzeňské a slávistické angažmá, které vám sedí lépe?
Každý klub má svoje, každá kabina je odlišná. Ale momentálně se ve Slavii cítím velmi dobře, Plzeň už je pro mě uzavřenou kapitolou.
Je známo, že plzeňská kabina je natolik specifická, že každého hráče nepřijme. Jak jste na tom byl vy?
Nemyslím, že bych měl někde problém zapadnout do kabiny. I když je pravda, že v Plzni jsou kluci, kteří hrají ve Viktorce dlouhé roky, společně vybojovali všechny úspěchy, tituly, účasti v Lize mistrů. Tam je jádro kolektivu dané, mladým se do něj těžko dostává. Dá se říct, že v Plzni je kabina rozdělená na dvě party. Naopak ve Slavii je kolektiv soudržnější, je jedno, jestli vám je dvacet nebo pětatřicet, jestli jste Čech, Slovák nebo cizinec.
Váš letní odchod z Plzně nebyl zrovna nejsrdečnější. Je to pro vás o to větší motivace, pokud v neděli ve Štruncových sadech nastoupíte?
Ano, bude to jiný zápas, speciálně pro mě. Konec sezony v Plzni pro mě bohužel nebyl úplně pozitivní, co se týká odehraných zápasů i vztahů, které se tam nějakým způsobem narušily. Stále dodnes nevím, čím to bylo, předběžně jsme byli dohodnuti na mém pokračování v Plzni. V každém případě jsem teď šťastný, že to v Plzni nevyšlo a jsem ve Slavii.
V neděli vám půjde o krk. Pokud ve Štruncových sadech prohrajete, pravděpodobně přijdete o šanci na titul. Čím to je, že Plzeň body sbírá a vy jich tolik ztrácíte?
Bohužel jsme jich hodně poztráceli ve venkovních zápasech, pak přišla nepříjemná prohra s Libercem. Plzeň má výhodu v tom, že se kluci velmi dobře znají, hrají spolu dlouho, my máme nový kádr, stále si to musí sedat. Navíc Viktorka dokázala zápasy, které neodehrála podle svých představ, výsledkově zvládnout. V tom má určitě navrch.
V posledním ligovém zápase na Slovácku jste zahrál asi nejlépe za své působení v červenobílém dresu. Je to známka toho, že už jste se ve Slavii pořádně rozkoukal?
Nevím, jestli bych zápas na Slovácku nazval nejlepším výkonem, myslím, že i zápas na Villarealu nebo v Jihlavě ukázal, že se po vleklém zranění dostávám do pohody.
No právě, do Slavie jste vlastně přestoupil s přetrženým laterálním vazem v koleni. Co jste si říkal, když jste léčil zraněné koleno a do Slavie zatím chodily posily jako Altintop, Rotaň nebo Danny?
Zranění mi velmi uškodilo, přišel jsem o šest týdnů přípravy. Vypadl jsem z rytmu, pak jsem se do něj zase těžko dostával. Ale věřím, že zdraví mi teď vydrží a zimní sezonu už budu absolvovat celou.
V každém případě teď už nastupujete poměrně pravidelně, a to právě na úkor zmiňovaných zahraničních hvězd. Nedělá taková konkurence v kabině zlou krev?
Je nás tady hodně, některé posty má Slavia zdvojené, dokonce i ztrojené. Já si naopak myslím, že mladým hráčům, jako jsem já, může taková konkurence jenom pomoct. Stejně jako trénovat po boku takových fotbalistů. A myslím, že to zatím funguje dobře, nikdo se nijak negativně neprojevuje, když nehraje.
Už v šestnácti jste přestoupil do Juventusu, v Itálii jste odehrál tři roky. Život na jihu Evropy jste si pochvaloval, přesto jste v létě dal před návratem do Sampdorie Janov přednost setrvání v Česku…
Hlavně v Praze jsem si zvykl rychle. Pro mě je Praha úžasná, životní styl tady je porovnatelný s Itálií.
A dokonce už pilujete češtinu, prý zvládáte slovíčka "záda" a "vole". A nějaké fráze už mrskáte?
(smích) Ale ano, občas v kabině dělám legraci, že se snažím mluvit česky. Nám Slovákům to asi jde lépe než Čechům slovenština. I když se snažíte, zní to krkolomně a zvláštně. My Slováci to máme trochu jednodušší. Ale vážně, to, že v Česku odpadá jazyková bariéra, je samozřejmě obrovské plus.