Slavia překonala svůj vlastní rekord v neporazitelnosti, po remíze v Brně už ho drží 37 zápasů. Nemyslím si, že to budou fanoušci nějak obsáhle probírat, mají jiná témata. Je to ovšem zápis do kronik. A dokládá nejen kvalitu slávistického týmu, ale především koncentraci, pokoru, jak přistupuje k domácí soutěži. Nemá výkyvy, i po svátcích v evropských pohárech jsou sešívaní schopni přeskočit na českou ligu a nic nepodcenit.
Prokazuje se, jak široký má Slavia kádr, proto jsou schopni zvládat tři soutěže najednou a ještě mají spoustu hráčů v reprezentačních výběrech nejen na evropském kontinentu. Za to jim patří obdiv, že českou ligu neodsouvají na odstavnou kolej. Hráči, kteří tento rekord vytvořili, budou na něj hrdi a pamatovat si ho, mezi normálními fandy to však proběhne bez většího zájmu. Řeknou si - pecka a půjdou na jiné téma.
V Brně však měla namále, hodně ji ohrozilo vyloučení mladého brankáře Matyáše Vágnera. Osobně jsem zíral, když při odchodu ze hřiště brečel. Vůbec mi to nevadilo, nepovažuju to za slabost, či dokonce ostudu. Prokázal, jaký je srdcař, jak mu na týmu záleží. Ještě jsem v české lize neviděl, že by se někdo po červené kartě rozbrečel. Aspoň si to nevybavuju. Obrovský unikát.
Cítil jsem z něj ne naštvanost na rozhodčího nebo na soupeře, měl zlobu jen na sebe. Mrzelo ho, že to ostatním pokazí, že jim cestu za body a možná rekordem dost zkomplikuje. Vidím v něm obrovský potenciál do budoucnosti, je to klubista. Fotbal miluje a to je důležité. Sám jsem to ve Slavii zažil, jak jsou věci kolo klubu hrozně emotivní. A také bych vyzdvihl chování jeho náhradníka Přémy Kováře, jak ho utěšoval.
Opava a Brno, které bojují o záchranu, dostaly nečekanou možnost bodovat proti Slavii, která hrála po většinu zápasu oslabená. Byly to rozdílné přístupy. Zbrojovka začala bázlivě, bylo to jen otázka výše slávistické výhry, pak ji vyloučení brankáře hostí neskutečně nakoplo. Kluci si začali najednou věřit, že na to mají, nadstandardní zápas odehráli Hladík či Pachlopník. Brno může moc těšit, že ho jako jediný tým Slavia v probíhajícím ročníku neporazila.
Petr Švancara (44)
Bývalý ligový útočník, svého času jeden z největších talentů v českém fotbale. V nejvyšší soutěži odehrál za devět různých klubů včetně Slavie či Zbrojovky Brno 309 zápasů, v nichž nastřílel 59 branek.
Já jen doufám, že si kluci přenesou tohle sebevědomí do zbývajících zápasů, z nichž, aby se udrželi, musí aspoň pět vyhrát. A ještě se modlit, aby Teplice či Mladá Boleslav pokračovaly v těchto výsledcích a jejich hráči dělali chyby, jakých se dopustili.
Co nedala Boleslav proti Příbrami, to se léta nevidí. Včetně penalty. A dokazuje to, že je stále v určité nepohodě. Když usilujete o titul, spadne vám tam kolikrát všechno, do čeho kopnete. Ale boj o záchranu, to jsou jiné nervy. Sedne na vás deka, není pohoda, nespadne tam nic. Doma Příbram, všichni berou jen výhru, nic jiného, a pak se to takhle sejde. Věřím, že se Boleslav zachrání, ale každý podobný zápas hráče neskutečně sráží dolů.
Baník vstřelil gól v Liberci, rozhodčí ho neuznal, protože před tím pískl penaltu. Můžeme rozebírat, zda postupoval citlivě, zda koukal na míč či se soustředil jen na zákrok bránícího hráče, zda Ostravu nepoškodil. Ale gól po odpískání platit nemůže, to je jasné.
Stoper Stronati ji nekopl špatně, chtěl poslat míč co nejvíc k tyči, trefil pouze ji. Ví, že se dorážet od ní nesmí, ale podle mě si to v té chvíli neuvědomil. Instinktivně dal gól, pak mu to hned došlo. Já jen pořád zastávám názor, že by penalty měli kopat hroťáci, nebo aspoň ofenzivní hráči.
Brněnský odchovanec Ladislav Krejčí mladší, byť v dresu Sparty, si zapsal hattrick. Jsem z něj nadšený. Já žádný v nejvyšší soutěži nemám, několikrát jsem dal po dvou gólech, tři jen asi třikrát v tehdy druholigové Opavě. Jsem na Láďu hrdý, podle mého si říká o nominaci na Euro. Je silný v osobních soubojích, výborně hraje hlavou.
Stává se lídrem Sparty, vedení klubu už s ním podepsalo dlouhodobou smlouvu. Chtějí z něj udělat stálici týmu. Nezapomíná ovšem, odkud je, nelíbá sparťanský znak, za to ho musím moc pochválit. Působí někdy jako rapl, musí si dávat pozor na červené karty, občas má takové řepkovské úlety. Tohle až trošku utlumí, se zkušenostmi to nejspíš přijde, bude z něj velká osobnost nejen Sparty. Ale věřte, je to skromný a hodný kluk, chodí s malými žáčky trénovat, navštěvuje kempy.
Připsal si nyní hattrick. Na ten potřebuje mít i štěstí, že dáte dva góly a pak přijde penalta, kterou vám spoluhráči přenechají. V tom vidím proměnu Sparty, že mu ji věnují. To je česká kabina. Před dvěma roky za italského trenéra Stramaccioniho by se na to nehledělo, každý by šel jenom za osobním prospěchem.
