Sparta měla v jarní části hned na začátku jedinou ztrátu v Olomouci. Titul má ve svých rukou. V neděli v Pardubicích byla lepší, bilance na střely 24:7 v její prospěch, trefila tyčky, měla šance. Jde si za svým.
Hodně bych vyzdvihnul kapitána Láďu Krejčího. Osmý gól v jedenáctém utkání, to už je na obránce úctyhodná bilance. Opět se prosadil po standardce. Všichni vědí, že je skvělý hlavičkář, že se umí před brankou prosadit, ale těžko se brání. Když jde do náběhu, je jako tank a má výborný výběr místa. Je pro Spartu strašně důležitým hráčem, nejen co se týče vlivu na ostatní, ale i gólů. Osm je něco neskutečného.
To, co provedl Čváňa (Tomáš Čvančara), kdy se rozčiloval, že ho trenér střídal, je jednoznačně špatně. Fotbal je kolektivní sport, tým je víc než jednotlivec, ve Spartě to platí obzvlášť. Tohle se však nemůže stát nikde, ani v divizním klubu. Jdeš dolů, přijmi to, nebo tady nebuď!
Líbilo se mi, jak ho trenér Priske okamžitě vykázal z lavičky. Jak jsem slyšel, tak si to Čváňa hned uvědomil a omluvil se. O. K. Jestli to myslel vážně a upřímně, beru to, mohl to být nějaký nedomyšlený výlev, chtěl si dát gól. Ale tohle by se nemělo dít.
Teď čeká Spartu derby, do kterého půjde jako favorit. Na základě jarních výsledků, předváděné hry, nastřílených gólů, obdržených. A hraje se na Letné, kde je doma. To je další výhoda. Slavia v Edenu zatím neztratila ani bod, na derby by přišlo 18 tisíc fanoušků, z toho jen tisícovka sparťanských. Teď to bude obráceně. To je hodně znát.
Říká se, že derby favorita nemá. Ono je to těžké. Zažil jsem ho, když jsme byli jasnými favority a vyhráli, ale i obráceně, že jsme rivalovi podlehli. Je to jiný zápas. Kolikrát to není ani o fotbalovém umění, ale o nasazení, soubojích a hlavně psychice. Na podzim jasně vládla Slavia, ale teď si sparťané mohou říci - ano, jsme favorité, ale nevadí nám to, jedeme.
Slavii se venku nadále nedaří. Byla v Mladé Boleslavi lepší, ale nedotáhne předfinální přípravu do jasné šance. Takových, z jaké vstřelil Schranz gól, ale neplatil pro ofsajd, má mít mnohem více. Aspoň čtyři. Nejen náznaky. Z toho pak padají góly.
Je ovšem pravda, že Kušejova střela byla nádherná. Stejně parádně se trefili plzeňský Sýkora proti Jablonci a hradecký Ryneš v Brně. Zaslechl jsem, že to byly nechytatelné střely… Ale také se říká, že každý gól se dá chytit. Když je brankář soudný, rozebere si, co mohl proti tomu udělat.
Minimálně se snaží na střelu reagovat, což brněnský Berkovec neučinil. Matěje Ryneše znám z béčka Sparty, měli jsme ho rok. Má ránu, jako když kopne kůň, buď se takto trefil, nebo to letělo čtyřicet metrů nad. Nic mezi. Ale gólman by měl zkusit reagovat, bez toho nemůže mít úspěšný zákrok. Musí po míči skočit, i když ho nakonec nechytne.
Slávistický Ondra Kolář i jablonecký Hany (Jan Hanuš) to zkusili, i když gólu nezabránili. Oba kopy byly fantastické, těžko se dalo něco udělat. Ale důkladný rozbor, rozfázování akce, to může něco odhalit. Jaké dělali úkroky, jestli přešlapovali tak, aby se mohli dostat k lepšímu odrazu do vyšší výšky či dálky, a další. Z mého pohledu však udělali maximum. A opakuji, byly to fantastické střely.
Slovácko doma podlehlo Baníku Ostrava. Hosté dali brzy gól, stáhli se do hlubokého bloku a to je pak těžké se proti tomu prosadit. Dostaňte se do něj, když vám okolo vápna brání devět lidí. Co je ovšem se Slováckem, je na hlubokou analýzu. Neproměňovalo šance, dostalo pár hloupých gólů a pak se to veze. Ale Slovácko podle mě ještě nevyčichlo. Může pořád promlouvat do boje o přední příčky, může poskočit výš.
Brno je doma nejhorší v celé lize. Když chcete doma uspět, musíte víc tvořit, připravovat akce, nestačí spoléhat na brejky. Nejsem si jistý, jestli je této chvíli schopné překonat uzavřené bloky. Máte sice nejlepšího střelce ligy Jakuba Řezníčka, který je i do pokutového území, ale pokud nemá podporu, není vyvinutý tlak a nedostává dobré míče, je to pro něj těžké.
