Plzeň - V 9. minutě svou chybou, která vedla v nedělním zápase kvalifikace o Euro 2016 proti Islandu k brance soupeře, nahrál svým kritikům, kteří tvrdí, že by neměl dál být brankářskou jedničkou.

Pět minut před koncem zápasu je však Petr Čech umlčel, když se reflexivním zákrokem nohou postaral o to, že česká reprezentace udržela výhru 2:1 a díky plnému počtu bodů po čtyřech zápasech se dostala do čela své skupiny.

"Míč byl v mém dosahu. Ještě jsem si na Siviho (Tomáše Sivoka) zavolal, ať mi to nechá. Byl jsem tam včas, ale podcenil jsem soupeře. On zrychlil, já míč vyboxoval do jeho hlavy. Naneštěstí pro mě se to pak vrátilo před bránu. Jasná moje chyba, soupeře jsem podcenil," sypal si po zápase popel na hlavu 32letý gólman Chelsea.

Petře, co přesně jste měl udělat při inkasovaným gólu jinak?
Měl jsem tam vlítnout bez ohledu na toho jejich hráče a nemusel se o nic starat. Ještě ke všemu jsem upadl, takže ve chvíli, když jsem byl na zemi, viděl jsem míč za mnou. A myslel jsem si, že je za čárou. Říkám si, dobrý, je to v autu. Ale najednou to vrátili a bylo to. Ale je chyba, že jsem podcenil soupeře, myslel jsem si, že to vyboxuju a bude klid. Nebyl.

Nebál jste se, že rychlý inkasovaný gól může vaše spoluhráče nějak ovlivnit?
Byla to devátá minuta, věděl jsem, že nám to jde, věřil jsem, že když tým měl pozitivní začátek, že ten rytmus zase najde. Do zápasu jsme vstoupili velmi aktivně. Do prvního autu, kdy po mojí chybě dali Islanďané gól, tak neměli nic. My jsme se na jejich auty připravovali, věděli jsme o nich, ale bohužel jsme z jednoho inkasovali.

A ani vaši koncentraci rychlý gól nijak nerozhodil?
To ne, když uděláte chybu, tak se musíte soustředit na to, abyste zápas dohráli co nejlíp a pomohli týmu, což se snad povedlo. Nic jiného člověk už neudělá. Snažil jsem se týmu pomoct, a věřil jsem, že dáme góly, že to otočíme.

V prvním poločasu jste měli několik šancí na vyrovnání, což se podařilo až v jeho samotném závěru. Jak moc jste si oddechl?
Myslím si, že jsme i po tom gólu nějaký rytmus našli. Měli jsme dost ofenzivních situací, které jsme si dobře připravili, ale nevyšla koncovka. Sice jsme neměli velké šance, chyběl nám ale kousek. Z toho pak ale vyplynulo, že jsme dali gól. 

Na Islanďanech pak bylo ve druhé půli vidět, že je inkasovaný gól psychicky srazil, naopak váš tým výrazně podpořil...
Když jsme vyrovnali do šatny, byla to pro nás velká výhoda. Věděli jsme, že už ve druhé půli nemusíme zápas otáčet, ale stačí nám pokračovat v naší hře a využít příležitosti. Měl jsem dost šancí, abychom dali dva tři góly.

Po šťastném vedoucím gólu mohli Islanďané okamžitě vyrovnat, Sigurdsson však trefil tyč. Jak blízko byl podle vás ke skórování?
Měl jsem štěstí, že jsem na poslední chvíli stačil otočit hlavu, že mě to trefilo do tváře. Nebylo to tím, že bych to chtěl, ale reflexivně, jak člověk cukne, tak jsem nastavil tvář a naštěstí se to odrazilo ven. Kdybych zůstal, tak se to odrazilo do brány. Opakuji,měl jsem štěstí. Vybral jsem si to na začátku, takže trocha štěstí neuškodila.

Pět minut před koncem zápasu jste pak předvedl klíčový zákrok večera, když jste vyrazil střelu Sigbórssona z malého vápna...
Byl jsem sám na čtyřech, doráželi to do prázdné brány. Byla to jejich největší šance za celý zápas. Po sérii soubojů míč propadl, on tam byl úplně sám. Naštěstí se mi podařilo do jeho rány nacpat nohu.

Dá se říci, že jste porazili nejsilnějšího soupeře v boji o postup na Euro?
Dneska to byl nejlepší výkon co se týče síly soupeře. Oni hráli opravdu výborně, navíc jsme ten zápas museli otáčet. Stejné to bylo v Turecku, ale myslím, že Island hrál líp než Turecko. Byl agresivnější, týmovější, hůř se do nich hraje a je to cennější vítězství, že jsme zápas museli otáčet.