Paříž (od našeho zpravodaje) - V rukách to měl už dlouho. Minimálně od triumfu na mistrovství světa v roce 2015.
Ale ani v Riu o rok později, ani před třemi lety v Tokiu se Fuksovi očekávání nepodařila proměnit v cenný kov pod pěti kruhy. Sám teď ví, že kvůli tomu potřeboval dospět a v 31 letech už ví, co je a není důležité.
"Nepotřebuju odznáčky z olympijské vesnice. Jako mladý jsem si asi potřeboval zažít tu atmosféru, ale teď jsem věděl, že tohle všechno je pomíjivé a pro olympijskou medaili je potřeba udělat všechno," přiznal.
A tak si v Paříži kousek od jezera v obci Vaires-sur-Marne pronajal dům, stylovou vilku s bazénem, kam nastěhoval celý "Fuksič tým", jak si s tátou, bratrem a dědou říkají.
"Vlastně ani nevím, že jsem na olympiádě. Můžu si skočit do bazénu, lehnout na gauč. Byla nás tam navštívit rodina. To jsem nikdy nezažil, byl jsem vždycky soustředěný na sebe. To mě oprostilo od stresu. Klaplo všechno, jak mělo," liboval si šampion.
Benefity vlastního stravování, klidu na spaní a regenerace využil dokonale. Ve finále na tisíc metrů český kanoista suverénně ujel všem soupeřům a slavil vysněné zlato.
"Říkal jsem si: Bůh ti seslal ty nejlepší podmínky, které sis mohl jen vysnít a přát, tak mu to musíš splatit a nahulit," vysvětlil.
Loni ho změnilo i otcovství, když s manželkou oslavili narození dcery Emily. Jednou z priorit se stala rodina a připravoval se tak, aby byl maximálně efektivní a neztrácel čas zbytečnostmi. Vše směřoval k olympijským hrám.
"Že jsem si na to počkal, že je to po třicítce, že mohu medaili ukázat své dceři, že to může oslavit větší tým. Takhle to bylo napsané, takhle to mělo být," dodal Fuksa.
