Kdyby se sezona českých reprezentantek v biatlonu hodnotila podle týmové jedničky, nebylo by to tak zlé. Markéta Davidová si polepšila z celkového 14. na 11. místo v hodnocení Světového poháru. Navíc se stala mistryní světa ve vytrvalostním závodu.
Jenže další Češkou v pořadí je až 48. Lucie Charvátová a to už je problém. Týmovou jedničku ve výsledcích alespoň kolem první desítky neměl kdo doplňovat.
"Makula získala zlato na mistrovství světa, což je skvělé. A pak nastává otázka: Mohli jsme čekat víc? Určitě ano. Ale pokud mluvíme o medailích, tak si nejsem jistý," uvedl Gjelland pro web českého biatlonu.
Pro Davidovou ale má slova chvály. "Vyhrála nejdůležitější závod sezony, a to po mimořádném výkonu. To bylo perfektní a s tím jsem moc spokojený. Není to jen o zlaté medaili. V přípravě odvedla spoustu dobré práce. V zimě pak odjela hodně dobrých závodů, ale často jí chyběl kousek na pódium," uvedl.
Horší to bylo s Charvátovou, která se v sezoně trápila především střelecky. "Když střílíte takovým způsobem, tak nemáte šanci. Dobře, můžete mít pár povedených závodů, což měla i Lucka. Běhala rychle. Když se podíváte do statistik, tak její běžecké časy jsou dost dobré na to, aby stála na pódiu. Ale musí se trefit," upozornil Gjelland.
Ve sprintu v Novém Městě na Moravě měla Charvátová dokonce čtvrtý nejlepší čas celého startovního pole. Teď ještě najít recept na sestřelování terčů. Problém je v tom, že rodačka z Hradce Králové přestoupila k biatlonu až ve dvaceti letech.
"Začala se střelbou hodně pozdě a nejsem si jistý, že má takové střelecké předpoklady jako jiní, kteří začali s biatlonem dřív. Bez tvrdé práce v tréninku zlepšení nepřijde. A pak je jedna věc trénink a druhá věc závod. Pořád věřím, že to je v jejích schopnostech," dodal norský kouč.
Rezervy ale vidí také v doplnění reprezentačního týmu. Během sezony nasadil do Světového poháru i mladé tváře jako Terezu Voborníkovou, Terezu Vinklárkovou nebo Elišku Teplou. Žádná z nich ale na body nedosáhla.
"Když se porovnáme s nejsilnějšími týmy, tak my budeme mít pro příští sezonu k dispozici asi šest žen. A pak je těžké soupeřit se zeměmi, které mají třeba 20 biatlonistek," krčí rameny Gjelland.
Řešením by mohlo být rozšíření tréninkové skupiny tak, jak to před uplynulou sezonou udělal Ondřej Rybář s národním týmem českých biatlonistů. Junioři se chystali po boku zkušených veteránů a někteří z nich pak dosáhli i na premiérové body.
"Diskutujeme o tom s vedením svazu. Loni se s námi připravovaly dvě juniorky, ale až v srpnu nebo v září. To je podle mě pozdě. Je důležité trénovat stejným systémem už od května. Vytvořit si dobrý základ pro zimu. Chtěl bych tedy od začátku doplnit tým o dvě biatlonistky," naznačil plány.
Příští sezonu musí brát jako trenér obzvlášť vážně, půjde totiž o sezonu olympijskou. "Ale nejde jen o ni. V roce 2024 nás čeká mistrovství světa v Novém Městě. Potřebujeme, aby šly mladé biatlonistky výkonnostně nahoru," prohlásil Gjelland.
