Čeští biatlonisté dokázali získat na světovém šampionátu v Hochfilzenu čtyři medaile. S takovou bilancí musíte být naprosto spokojen, je to tak?
Samozřejmě. Zažili jsme nejúspěšnější mistrovství světa v historii. Před dvěma lety v Kontiolahti jsme sice taky získali čtyři medaile, ale teď jsme k tomu přidali celou řadu dalších umístění na čtvrtých, pátých, šestých příčkách. Vždycky se dají najít nějaké mouchy, ale pro nás je důležité, že jsme si úspěšně vyzkoušeli nový model přípravy před olympijskou sezonou. Teď už se můžeme věnovat doladění těch věcí.
Hlavní hvězdou českého týmu byla podle očekávání Gabriela Koukalová. Jak hodnotíte její bilanci, tedy zisk zlaté, stříbrné a bronzové medaile?
Gabča šla meziročně zase výkonnostně nahoru. Když loni vyhrála Světový pohár, dali jsme si jasný cíl. Letošní prioritou bude světový šampionát. Zkoncentrovala se výborně, zvládla to na jedničku. Společně s Laurou Dahlmeierovou opravdu odskočila tomu zbytku světa. Tyhle dvě závodnice prostě dominovaly. Myslím si, že udělala další velmi úspěšný krok k tomu hlavnímu cíli, kterým je olympiáda.
Když už jsme u toho, Gabriela Koukalová se před časem nechala slyšet, že by po olympijských hrách 2018 v Pchjongčchangu chtěla ukončit kariéru. Není to předčasné?
Já si hlavně myslím, že to momentálně není téma. On člověk řekne ledacos, ale já si myslím, že v poslední době už něco takového neříkala. Jede se sezonu od sezony a tohle se bude řešit až ve chvíli, kdy to nastane.
Mluvil jste o tom, že se vždycky dají najít nějaké mouchy. Jaké nacházíte na výkonech českých biatlonistů po MS v Hochfilzenu?
Ne každému se šampionát může povést na sto procent. Pořád ale musíme počítat s tím, jak obrovská konkurence v biatlonu je. Michal Šlesingr a Michal Krčmář také ukázali, že k té širší špičce patří. Krčmář byl považovaný za naší novou jedničku, ale v této pozici byl na první velké akci. Musí si na to zvyknout. Je dobře, že to absolvoval. On s Evou Puskarčíkovou udělali v poslední době obrovský kus práce.
Takže i když někteří závodníci své medailové ambice nenaplnili, celkově musí panovat spokojenost…
Přesně tak. Vždyť v medailovém pořadí jsme skončili na fantastickém třetím místě. Porazili jsme Norsko. Jsme malá zemička, dosáhli jsme maxima možného. Nikdy nebudeme v pozici Německa, což je skutečná velmoc. Teď to potvrdili, hlavně díky Dahlmeierové.
Ještě se vraťme k výkonům Ondřeje Moravce. Nejdřív dvě pátá místa po skvělých výkonech a pak stříbro ve vytrvalostním klání. Přitom v sezoně zůstával za očekáváním. Je to přesně ten případ, který dokáže vyladit formu na vrcholné akce?
O Ondrovi víme, že se prostě umí nachystat. To, co předvedl v té obrovské konkurenci, klobouk dolů před ním. Je pravda, že zrovna jeho musíme kvitovat velice dobře vzhledem k předchozímu průběhu sezony. V individuálních závodech byl nejhůř šestnáctý a potvrdil, že pořád patří do té nejužší světové špičky.
Jedna otázka na tělo. Vsadil jste se s Ondřejem Rybářem na to, jestli Gabriela Koukalová získá v Hochfilzenu zlato. Už pro šéftrenéra sháníte slíbený traktor?
Až budu mít čas, tak mu ho koupím (smích). Ne, vážně. To musí být. Sázky se samozřejmě uzavírají proto, aby se plnily.
Jak se vám šampionát v Hochfilzenu líbil, co se týče atmosféry? S tou v Novém Městě na Moravě se to asi srovnávat nedá…
To nedá, návštěvy ani nemohly být takové jako na Vysočině, tam je to extrém, který nejde vytvořit na každém stadionu. My máme vyloženě arénu, jinak koncipovanou, navíc se tam odráží hluk od lesa, což ty zvukové efekty ještě zvýrazňuje. V Hochfilzenu to byl ale dobrý šampionát, nic mu nechybělo.
Začátek mistrovství byl divočejší, bylo tam pár incidentů mezi Martinem Fourcadem a ruskými biatlonisty. Jaký máte názor na tyhle události?
My jsme samozřejmě stáli za Martinem, to je jednoznačné. Byli jsme u zrodu této řekněme kritické aktivity a naše stanovisko měnit nebudeme. Je dobře, že už se problematika dopingu nezametá pod koberec, jen se to teď musí dotáhnout. Je třeba si teď tu špínu vyprat uvnitř asociace.
