Zátopek a Čáslavská, Nagano nebo dojetí v Turíně. Takové bylo století českého sportu
1959 až 1968: Věra Čáslavská
Žádný jiný český sportovec nezískal v olympijské historii tolik medailí jako Věra Čáslavská. Gymnastka z Prahy zářila na hrách v Tokiu 1964 a Mexiku 1968, kde posbírala celkem sedm zlatých medailí. V součtu s Římem 1960 jí patří také čtyři stříbrné medaile.
Doma se Čáslavská stala symbolem vzdoru proti komunistické moci, celý svět oblétly záběry z Mexika, kde na stupních vítězů odvrátila zrak od sovětské vlajky (po děleném vítězství s Larisou Petrikovovou). Svou formu protestu provedla dva měsíce po příjezdu vojsk Varšavské smlouvy do Československa a v Mexiku také ukončila kariéru.
Obdržela Olympijský řád, byla také členkou Mezinárodního olympijského výboru a v páté dekádě ji hlasující upřednostnili například před stříbrnými fotbalisty z MS 1962, včetně držitele Zlatého míče Josefa Masopusta. V 60. letech získali světové zlato i házenkáři a volejbalisté, prvním československým vítězem zimní olympiády se stal skokan na lyžích Jiří Raška.
Právě se děje
"Úžasný debut, umí to i na antuce." Maturant Menšík oslnil španělské publikum
Kvíz: Jak dobře znáte Česko? Dokážete vyjmenovat 30 největších měst?
Ukápne slza za chybějící naftu? První jízda s novou generací Dacie Duster
Umírali po střelbě, trhali je psi. Před soudem poprvé stane šéf Pohraniční stráže
