V dětství se věnovala pět let baletu a následně přešla na capoeiru. Vystudovala osmileté gymnázium a poté pražskou Policejní akademii, kde si v rámci hodiny sebeobrany poprvé MMA vyzkoušela.
Tento sport Šormovou uchvátil natolik, že se rozhodla najít si v Praze klub, kde by mohla začít trénovat. Navštívila tak Penta Gym a u smíšených bojových umění už zůstala.
První trénink byl pro ni fyzicky i psychicky vyčerpávající zkušeností, jakou nikdy předtím nezažila. Ale právě tato náročnost ji utvrdila v tom, že MMA je cesta, kterou chce jít.
"MMA mě neustále motivuje posouvat své limity a učí mě se nikdy nevzdávat," říká pětatřicetiletá zápasnice z Prahy.
Začátky nebyly snadné. V roce 2010 se sportu věnovala pouze hrstka odvážných žen, a tak se na trénincích často ocitla jako jediná ženská účastnice.
To ji však nezastavilo, naučila se trénovat s muži a brzy je svými výkony přesvědčila, že je rovnocenným konkurentem. Nicméně hledání soupeřek pro amatérské i profesionální zápasy bylo obtížné.
Do prvního zápasu nastoupila v roce 2013 na turnaji Cesta do pekla v Hradci Králové, kde svou soupeřku uškrtila hned v prvním kole a okusila pocit vítězství.
"Pamatuju si, jak jsem byla překvapená, že čas v zápase plyne tak rychle, když se plně soustředíte jen na soupeře. Vítězství mě zároveň nakoplo pokračovat dál," vzpomíná bojovnice s kudrnatými vlasy.
Ještě tentýž rok své síly poměřila na amatérském turnaji Bellos Cup, kde se utkala ve dvou zápasech s muži, protože se žádná žena nepřihlásila.
V jednom zápase čelila soupeři o deset kilo těžšímu, kterého dokázala porazit, zatímco ve druhém se střetla se zápasníkem o patnáct kilo těžším a tentokrát neuspěla. Přesto tuto zkušenost hodnotí pozitivně.
Věří, že na amatérské úrovni by se v kleci mohli muži a ženy klidně potkávat i v současnosti, pokud by spadali do podobné váhové kategorie.
Cesta k titulu šampionky
V době, kdy začínala se smíšenými bojovými uměními, nebyla zdaleka tak populární jako dnes.
"Spousta lidí mi říkala, že ke mně takový sport sedí, ale přicházely i negativní reakce, že drobná žena o výšce 165 centimetrů přece nemůže dělat bojové sporty. Nikdy jsem však neposlouchala, co si myslí ostatní, a tvrdě si šla za svým," komentuje Šormová.
Největší obavy o její zdraví měla maminka. "Sice se bála, ale sama lezla po skalách, dělala judo a věnovala se kaskadérství, dokonce se objevila i ve filmu Čtyři vraždy stačí, drahoušku. Takže k takovým sportům má blízko a mé rozhodnutí respektovala," vysvětluje zápasnice.
Kvůli nedostatku soupeřek na domácí scéně musela brzy začít hledat konkurenci za hranicemi. První zápas v cizině absolvovala v roce 2014 v Polsku.
S bilancí čtyři profesionální výhry a žádná prohra ve váhové kategorii do 52 kilo následně zamířila do Japonska na nejstarší turnaj na světě, Pancrase.
Zde se však poprvé setkala s neúspěchem. "Prohra vždycky mrzí. Pro mě byla ta první obzvláště těžká, protože jsem předtím zaznamenala čtyři výhry a tím jsem si pokazila skóre. Po prohře nastanou momenty, kdy si zpětně vyčítám, že jsem určité věci mohla udělat lépe, je důležité si však z chyb vzít ponaučení a vyvarovat se jich do budoucna," popisuje česká bojovnice.
V roce 2017 se představila na čistě ženském turnaji Ladies Fight Night v Polsku, kde opět zvítězila. Následující rok pak získala titul v ukrajinské organizaci WWFC v zápase s tehdejší šampionkou Ukrajinkou Světlanou Gotsykovou, kterou porazila již v prvním kole.
Na tento zápas vzpomíná nejraději a má zvláštní místo v jejím srdci. Titul šampionky váhy do 52 kilo obhájila v roce 2019 proti Francouzce Evě Dourthe.
Odcestovala také do Kansas City v Americe, kde si vyzkoušela zápasit v ženské organizaci Invicta FC a odjížděla jako vítězka. Gotsyková se ale přihlásila o odvetu. Tak se v roce 2019 zápasnice znovu střetly v organizaci WWFC, kde Šormová prohrála a titul šampionky získala Ukrajinka.
Česká bojovnice dlouho snila o možnosti zápasit i v nejprestižnější americké lize UFC. Během kariéry zažila okamžiky, kdy měla pocit, že je smlouvě blízko, nabídka však nikdy nepřišla. I její trenér Daniel Barták ve své knize "Život v kleci" zmiňuje, že tajně doufal v takovou možnost.
"Kdyby dnes taková nabídka přišla, samozřejmě bych byla nadšená a přijala ji. Ale momentálně mám v životě už jiné priority a UFC není mým hlavním cílem jako dříve," uvádí sportovkyně.
Během koronavirové pandemie se přihlásila do projektu organizace Oktagon s názvem Oktagon Underground. Tento projekt přinášel exhibiční zápasy a umožňoval bojovníkům za upravených pravidel alespoň částečně zápasit v době, kdy byly všechny sportovní akce zakázány.
Šormová se probojovala až do superfinále, kde si díky vítězství začínala získávat pozornost českých diváků. "Po účasti v tomto projektu jsem si všimla, že mě lidé začali více rozpoznávat. Jednalo se totiž o jednu z mála sportovních akci během jara 2020, a tak měly zápasy velkou sledovanost," myslí si.
Během profesionální dráhy také aktivně působí v neziskové organizaci, která poskytuje pomoc obětem závažných trestných činů. Rovněž je známá i pro svou lásku ke zvířatům a přírodě.
V roce 2012 se po sedmi letech vegetariánství rozhodla přejít na veganskou stravu. Snaží se tak veřejnosti ukázat, že i člověk, který nekonzumuje maso a živočišné produkty, může dělat tak náročný sport, jako je MMA.
Také je členkou sdružení Vegan Fighter, kde se seznámila i se svým současným partnerem Alanem Svobodu, který se rovněž věnuje bojovým sportům a vyučuje brazilské jiu-jitsu.
"Po mém posledním zápase‚ který jsem měla v prosinci na konci minulého roku, mi přišel pouze jeden negativní komentář, a to, že kdybych jedla maso, tak bych vyhrála," směje se bojovnice a dodává, že podobné poznámky nebere v potaz.
Dalším aspektem, kterým se Šormová liší od ostatních zápasníků, je odmítání sponzorských nabídek. "Nechci se cítit zavázaná ani být otrokem někoho jiného. Sponzory nepřijímám, protože se nechci dostat do situace, kdy vím, že teď se musím s nějakým produktem vyfotit, protože to tak mám dané ve smlouvě. Raději si budu vše financovat sama," vysvětluje.
Matka bojovnice
Po zápase v polské organizaci KSW na konci roku 2021 se téměř na dva roky z oktagonové klece stáhla. V květnu loňského roku pak s partnerem přivítali na svět syna Kiliána. Během těhotenství na MMA ovšem stále myslela a věděla, že by v profesionální kariéře chtěla pokračovat.
"MMA mi brzy začalo chybět a s přítelem jsme se otevřeně bavili, že bych nadále zápasila. V rozhodnutí mě podpořil," vypráví Šormová. Možnost návratu do klece se naskytla již sedm měsíců po porodu na galavečeru Oktagon 51, který se konal v pražské O2 areně.
Zápasnice tak neváhala a na konci šestinedělí se začala pomalu vracet do tréninkového režimu. Nejprve se věnovala pouze technickým tréninkům a po měsíci začala navštěvovat i sparingy.
"Do pravidelného režimu jsem se dostala zhruba čtyři měsíce od narození syna, kdy jsem se začala i cítit dobře ve svém těle," popisuje Šormová.
Nastoupit do oktagonové klece sedm měsíců po porodu tak pro ni nebyl problém a vnímala, že je dostatečně připravená. I když se soupeřkou prohrála na body, chuť do zápasení jí to nevzalo.
"Určitě se chci věnovat sportu i nadále, mám motivaci bojovat klidně do 40 let, pokud mi to zdravotní stav dovolí," dodává.
Skloubit všechny aktivity a tréninky jak její, tak partnerovy je v roli rodiče náročnější.
"Momentálně trénuju zhruba čtyřikrát do týdne, ale před zápasem jsem schopná stihnout i osm tréninků za týden," popisuje bojovnice.
"Společného času s partnerem teď máme logicky méně, nezajdeme si jen tak do kina nebo na večeři, ale zase si užíváme krásné chvíle se synem a objevujeme radost z rodičovství," doplňuje.
Od roku 2020 zápasí pod československou organizací Oktagon, kde by ráda získala titul ve váhové kategorii do 52 kilo. Tento rok by chtěla stihnout ještě jeden zápas a naznačuje, že termín je již v jednání. Svému vysněnému titulu tak může být zase o krok blíž.
